Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (395)

dopitak 

všechny recenze uživatele

Při druhém kouknutí musím hodnotit líp (přitom už si nevzpomínám, zda to poprvé bylo v dabingu, nicméně teď jsem viděl originál). Styronův román jsem kdysi četl, ale jak tak roky plynou, člověk dost zapomíná. Ovšem označit film jako "otrocké převedení", to je na mě kritika příliš prudká. Oni totiž existují také lidé, kteří neváhají při každé vhodné příležitosti psát věty typu "To je pro mě ale zklamání, knížka je mnohem lepší, ve filmu z ní skoro nic nebylo...". Zavděčit se nelze, berme tedy film a knížku, tak jak jsou. Respekt před přípravou Meryl Streep na tuhle roli, i když vidět Vašáryovou by mohlo být taky zajímavé. ()

Fleur6 

všechny recenze uživatele

Cítim ľútosť nad tým, že som čítala Styronovu knihu predtým ako som si pozrela film - kvôli tomu obe diela porovnávam a tu musím konštatovať, že kniha bola o poznanie pôsobivejšia. Ako tu už bolo párkrát spomínané, Pakula mechanicky preniesol dej románu na plátno bez pokusov o zmenu, ale bohužiaľ stratil veľa faktorov, ktoré dodávali knihe napätie. Celé Styronovo dramatické stvárnenie vás totiž nenechalo na pokoji, triasli ste sa pred hrôzami, nad tými najšialenejšími názormi, nad vecami, ktoré unikajú bežnému chápaniu. A čo ste videli vo filme? 10% z tejto stránky, veľa drobností bolo vynechaných - čo je prirodzené - ale v knihe pri pasáži o Rodolfovi Hössovi a gazdinej Wilhelmine vám postojí rozum (narozdiel od filmu). Meryl Streep ako hlavná hrdinka si zaslúži uznanie, ženu, čo unikla pred smrťou v koncentračnom tábore, ale vojnou bola poznačená až do smrti, nemohla zahrať lepšie, avšak škoda Nathana. Čo sa týka jeho prevedenia v podaní Kevina Klinea - bolo mu ponechaného málo miesta. V knihe bol pre mňa zďaleka najzaujímavejšia postava - i keď nesťažujem sa, Kline je ako vždy sympatický, ale možno to je ten problém - nedostatok šialenstva. A o MacNicolovi (Stingo) ani nehovorím, jeho charakter a túžby boli pramálo objasnené - pravda je, že od začiatku po koniec bolo jeho najväčším snom prísť o panenstvo, vo filme však pôsobí skôr ako nezištný záchranca bez vlastných potrieb, stagnujúce predvídateľné pôsobenie postrádajúce čo i len najmenšie zaujatie z mojej strany. Tak či onak, myšlienka zostáva - Sophiina voľba je veľmi humánne dielo, v ktorom sa nemohla zvrátenosť nemeckého fašizmu demonštrovať väčšmi, ale ak vám mám poradiť, chyťte do rúk radšej knihu. ()

Reklama

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Mám veliké obavy, že především, a možná až pouze, William Styron a Meryl Streep si mohou připsat zásluhy za to, že se mi Sofiina volba velmi líbila. Mám strach, že má neznalost předlohy nedovolí mi nahlédnout, jak film otrocky převádí slova v obraz. Na druhou stranu pravděpodobný nedostatek Pakulovy odvahy nedovolil mu pošlapat to dobré ze Styronovy knihy. A bezpochyb by se dalo naložit s jeho dílem o dost hůř. Líbí se mi, že Pakula nebyl dost "invenční", aby silné scény zničil patetickým zdůrazňováním: "Toto je silná scéna!" SPOILER - Když Sofii berou dceru, nehraje na pozadí tklivá hudba, dění neprovází soucitné či alespoň zahanbené pohledy kolstojících. Ne, je téměř ticho a hloučky lidí ani neregistrují, že se právě odehrává jakási tragédie. Když Streep vypráví o hrůzách tábora, výborně přechází mezi odosobněným projevem, který jediný jí umožňuje souvisle mluvit o tom, co zažila, k návalům emocí, které jí ústa ucpávají. KONEC SPOILERU. V oné finální scéně s dětmi je tak možná trochu odměřenosti, ale zároveň režisér ponechal zodpovědnost za to, co bude divák cítit, jak tuto scénu vstřebá, na divákovi samotném. Mám pocit, že to už se dnes v Hollywoodu úplně běžně neděje. Film dokonce chvílemi nechává diváka, aby si zážitky z koncentráku musel sám představit na základě "pouhé" Sofiiny výpovědi. Je to špatně nebo není? Právě teď si myslím, že není. Nedokonalých, ale přece *****. ()

duklak2 

všechny recenze uživatele

Nikdy jsem neměl moc v oblibě romantické dojáky, ale jakmile jsem se dozvěděl, že vychází „trafikové“ DVD Sophiina volba, kde je v hlavní roli Meryl Streep, tak to jsem si nemohl nechat ujít a obětovat pouhých 44 Kč za tento dlouhý (150 min.) film. Meryl Streep jsem poprvé viděl až ve filmu Divoká řeka a hned jsem se do ní „zamiloval“. Nevím čím to je, ale něčím mě přitahuje. Sám to nechápu, neboť se považuji za bezcitného a jen tak něco mě nedostane. V tomto filmu předvádí Meryl Streep svoji extratřídu. Poprávu za to získala Oskara. Hraje zde krásnou Polku Sophii a jejím přítelem je psychicky nemocný Nathan (Kevin Kline). Potkávají se v NewYorku se spisovatelem (Peter Macnicol). A jemu se postupem času odhaluje Sophiina minulost, z níž pramení všechna její trápení. Snímek byl natočen dle románu světové literatury 20. století od Williama Styrona. Snímek byl nominován na Oskara také za kameru, hudbu, kostýmy a scénář. Tento film ve mě zanechal nesmazatelnou stopu a nikdy na něj nezapomenu. ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Skromně řečeno, Meryl Streep předvedla v Sophiině volbě jeden z nejlepší ženských hereckých výkonů ever. Pár filmů jsem už viděl a nepamatuji si na žádnou jinou ženskou roli, ve které by se herečka tolik oddala své roli (nasnadě je porovnání s herci, kteří sbírají takto silné role oproti ženám jak na běžícím pásu). Pohled na Meryl sám o sobě už vydá za zážitek. Ten je ale samozřejmě podpořen i zbylými aspekty. Herecky, technicky i dramaticky prostě skvělý film, právem se honosící svoji tichou slávou. 8/10 ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Časopis Premiere umístil Meryl Streepovou za ztvárnění této role na třetí místo v žebříčku sta Nejlepších hereckých výkonů všech dob. (DaViD´82)
  • Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Williama Styrona z roku 1979. (Terva)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama