Kika

Stále postupuji Almodovarovou fimografií nazpátek. Z pohledu dnešního diváka je dobré vědět, že Almodovar se stále zlepšuje. Kika je naprostá absurdnost, jak už ale bývá u Pedra dobrým zvykem, moc dobře natočená. Divák sice zírá, ale nenudí se. Tuzemec neorientující se na španělský film může v tomto filmu pociťovat absenci velké herecké hvězdy kalibru Cruz nebo Bardema. (25.10.2009)

Je to už můj čtrnáctý zářez do Almodóvarovy filmografie a opět jsem spokojený. Ve všech předešlých filmech, které jsem viděl je něco bláznivého a neuvěřitelného, ale myslím, že Kika je z nich nejbláznivější. Neuvěřitelný propletenec lidí a vztahů mezi nimi, kdy se každý zná s každým a jeden druhému lže nebo jej podvádí anebo vraždí, a to vše s notnou dávkou humoru. A třešinkou na dortu těchto lidí je titulní postava. Kika tu svou nevymáchanou "hubu" nezavře ani když je znásilňována (?). Trochu mě zaskočila scéna, kdy bratr Kikiny služebné utíká z vězení, pak finguje přepadení své sestry a znásilňuje ženu, která spí ve vedlejším pokoji. Po osmnácti letech Almodóvar "vykrade" sám sebe, protože tato scéna je prakticky identická se scénou z loňského hitu "Kůže kterou nosím". Že by mistrovi docházely nápady? Doufám, že ne! (15.05.2012)

Moc ti to sluší. Mohla bys být modelkou (...) Nechci být modelkou, ale bachařkou v ženské věznici. Almodóvarovy filmy jde obdivovat kvůli mnohým kvalitám - jedinečné obrazové kvalitě, okázalým erupcím filmařské imaginace, hrátkám s žánry, vtipu, osobitosti, skvělé hudbě. Dětinské hravosti, kterou sdílí s těmi nejlepšími, včetně milovaného Alfreda Hitchcocka. Jednu z kvalit, kterou byste tu hledali přinejmenším od druhé poloviny osmdesátých let marně, je variabilita. To svým způsobem zajišťuje vyrovnanou kvalitu i samotným Almodóvarem pečlivě budovaný dojem, že napříč jeho filmografií sledujete zvrhlou telenovelu, v níž stále stejní herci hrají různé, svým způsobem stále stejné charaktery, chycené v pseudo-ženských světech touhy, vášně, rozkoše a nervových zhroucení; vysokých podpatků, maminek a děvek nejroztodivnějších biologických pohlaví. Potěšení z nového tkví v detailech, jako zjevení Victoria Abril v roli nejspíš první YouTuberky nejen ve Španělsku nebo Peter Coyote jako americký spisovatel - Hořký měsíc je film, který Roman Polanski natočil Almodóvarovu vkusu namíru a natruc - protože je to přece jen daleko lepší film, než třeba taková trochu rozháraná Kika. (12.05.2022)

První Almodóvarův film, u kterého jsem se smála. Některé okamžiky byly fakt vtipné. Něco bylo sice zavedeno do extrému (např. investigativní reportérka chodící v prazvláštním obleku s kamerou na hlavě), ale podle mě to k filmu patřilo. Jak už bývá u Almodóvara zvykem, nechyběly různé sexuální úchylky, originální milostné scény (k těm řadím i znásilnění) či transexuál. (23.05.2006)

Tento film ma rozložil na prvočinitele. Najlepšia je scéna s "vytrvalým" väzňom. Zbäsilosť a pomätenosť, ktorá v sebe dokonca skrýva aj určité posolstvo (mediálny hyenizmus?). Každopádne u mňa jeden z najlepších Almodóvarových filmov, ktorý smelo konkuruje jeho neskoršej "oskarovej" tvorbe. Stojí za to vidieť, odporúčam a rád si ho pozriem aj viac krát. (15.01.2006)