Panoptikum Města pražského

Pokračování mé oblíbené série dopadlo v rámci možností dobře i když mnohé si umím představit lépe. Zápletky jsou občas zajímavější, promyšlenější a zločiny se skutečně vyšetřují, což znamená, že už nestačí aby si Bouše po letmém pohledu na vyloupenou „káču“ prostě skočil do Jedové chýše pro Pepíka. Po slabém nástupu (Funus), tak přišlo několik velmi vydařených epizod, jako třeba Letní přeháňka, Laková krabička na čaj nebo Potkat anděla (možná nejlepší díl série). Na druhou stranu Bouše a Brůžek dostali výrazně méně prostoru a navíc se z nich stali místy poněkud nepříjemní protivové, a na Jiřího Adamíru, ač patří k mým poměrně oblíbeným hercům, jsem si jako na Marvanova nástupce musel chvíli zvykat a ne ve všech dílem mi sedl. Naproti tomu potěšil Filipovského Mrázek, který po zásluze dostal více prostoru. Celkem vzato série i po letech potěšila a potvrdila pocit, že české detektivní seriály jsou až na výjimky velmi zdařilými. (10.01.2012)

Pánové Bouše (Josef Vinklář) a Brůžek (Josef Bláha) z pražské "čtyřky" jsou zpátky a společně s novými posilami - panem policejním radou Korejsem (Jiří Adamíra) a koncipistou dr. Součkem (Ondřej Havelka) na ně čeká deset zapekltiých případů, které musí objasnit a dopadnout pachatele... Pokračování legendárního seriálu Hříšní lidé města pražského z roku 1968 opět vychází z pera spisovatele Jiřího Marka a o režii se tentokrát postaral Antonín Moskalyk. Hlavními přednostmi tohoto seriálu je především skvělé herecké obsazení hlavních i vedlejších rolí (asi nejvíce se mně líbil Jiří Adamíra, jako pan rada Korejs, který svým hereckým výkonem dodal své postavě pořádnou porci charismatu, šarmu a elegance) a velmi dobře zpracovaná atmosféra a prostředí 30. let. Co se týče jednotlivých dílů, tak pochopitelně některé jsou lepší, některé horší, ale i ty méně povedené dokážou zaujmout, ať už zápletkou, postavami nebo hereckými výkony. Panoptikum města pražského je tak kvalitní, zajímavý a zábavný kriminální seriál, který určitě stojí za zhlédnutí. (23.06.2015)

Rada Vacátko je holt jen jeden, ale Jíří Adamíra v roli policejního rady Korejse poměrně kvalitně a důstojně nahrazuje místo po legendárním šéfovi mordparty ze "čtyřky". [8/1O] 1.Funus, 2.Děvče od vody, 3.Atentát na ministerského předsedu, 4.Letní přeháňka, 5.potkat anděla, 6.V tom starém domě, 7.Hokynářská balada, 8.Pan rada v Paříži, 9.Příběh z dovolené, 10.Laková krabička na čaj. (01.04.2007)

Jeden z našich nejlepších detektivních seriálů, kde kromě solidního scénáře je naše herecká elita. Pánové jako Filipovský či Vinklář jsou úžasní a skvěle jim sekundují i kolegové Bláha, Augusta, Bartoška, Zedníček i jiní, přičemž z ženských rolí mě nejvíce zaujala paní Konvalinková s paní Stašovou. Pan Adamíra, jako nástupce policejního rady po skvělém Jaroslavu Marvanovi, je plnohodnotnou náhradou a zapadl do týmu jako ulitý. (05.08.2010)

Hodně se zde srovnávají Hříšní lidí a Panoptikum. Byť se jedná o volné pokračování a až na jednu výjimku jsou všechny hlavní postavy zde, snese Panoptikum srovnání s jiným seriálem. Nota bene od stejného autora. Seriál má mnoho společných prvků s pozdějšími Četnickými humoreskami. Nejenže sama kancelář o dvou místnostech, z nichž v jedné sedí pan rada a v druhé jeho věrní podřízení, je podobná té, kde sídlí brněnská pátračka v čele s Arazímem. Oba seriály se odehrávají ve třicátých letech, oba končí nacistickou hrozbou. Jako by režisér Moskalyk bazíroval na ostrém kontrastu mezi poetickou První republikou a válečnými léty, během kterých lidi přišli o víru v lidskost. Rozdíl je jen v tom, že četníci řešili povětšinou banální případy, pražská mordparta měla v jurisdikci mnohem závažnější delikty. Náhledy na postavy, prostředí i události jsou si nápadně podobné. Oba seriály silně reflektují Moskalykovo dětství. (06.05.2012)