Jarmark marnosti

(Ne)veselá sonda do prohnilé společnosti. To vše pod rouškou jakési bláznivé romantické komedie, která ovšem trpí přílišnou délkou a zbytečným množstvím postav (což je ovšem pochopitelné, když původní novela měla podtitul Příběh bez hrdiny, avšak zde možná autor odkazoval na protagonistky Becky a Amelii, hrdinKy). Pokud ovšem tohle všechno překousnete, dostane se vám zajímavého příběhu plného korupce, podvodníků a klepů a bůhví, čeho ještě. Poměrně zdařilá adaptace, jen škoda kvapného konce, Becky v knížce měla v rukávu ještě jeden podvodnický trik, tentokráte na Jose v Indii. Absence jakékoliv památné scény či dialogu bohužel zřejmě dokazuje, že tento film nebyl příliš pamětihodný. Srovnání s Barry Lyndonem si doplním co nevidět (ideálně již dnes). (29.05.2010)

Nazvala bych to spíš Jarmark zmaru. Ambiciozní čubka jde přes mrtvoly, aby se dostala na nejvyšší stupeň společnosti a nechává za sebou jen zkázu. Chladnokrevná Reese je tady skvělá a arogantní floutek Jonathan neméně. Mám ten film ráda. Chvílemi je sladký, chvílemi arogantně hořký a chvílemi velmi smutný. Nabitý skvělými herci a krásnou výpravou. Aneb jak strmý vzestup následuje ještě strmější pád. (12.09.2016)

Film natočen podle románové předlohy Williama M.Thakeraye. Jedná se o klasický světový román - pohled na anglickou společnost na počátku 19.století,kdy se společnost dělila na ty, co mají peníze a šlechtické tituly a pak na ty druhé. Neříkám, že by film nebyl zajímavý (mě kostýmové filmy baví), ale chvílemi mě nudil. Přemýšlela jsem proč tomu tak je, když jsou tam příjemní herci, krásné ženy, zámky a krása vůbec. A víte proč ? Málo dialogů, plytký scénář. Pořád se sice mluvilo, ale v podstatě o ničem. Dokonce jsem si některé související věci musela domýšlet nebo dokonce hádat (na př.příbuzenské poměry v rodině). To mě při zážitku u filmu ruší a dost mi to vadí. Chápu, že těžko může film do slova a do písmene kopírovat knihu, ale přece jen se měla scénaristka více držet již vymyšlených dialogů světoznámého klasika. (19.03.2010)

Trend převáděný literární klasiky do filmové podoby je poměrně tradiční, v posledních letech opět nabývá na významu, ale co se o rok později podařilo snímku "Pýcha a předsudek", tomu se "Jarmark marnosti" tak úplně nepřiblížil. Dobové zachycení dobré, ale příběh zase není z těch, které by člověka naprosto vtáhly. Nemám rád Reese a tady mě nijak nepřesvědčila, že by byla jakkoli výjimečnou herečkou. V dohledné době se chystám podruhé na "Barryho Lyndona", také adaptaci Thackerayho a vím, že z ní budu mít lepší pocity, i když se jedná o snímek o hodinu delší. (07.04.2014)

Nemůžu si pomoc, ale všechno v tomhle filmu mi přišlo jako slabší odvar z Barryho Lyndona... Ústřední postava je v podstatě totožná (až na to že nosí sukně a k prolézání sociálním žebříčkem má proti Barrymu ještě další, nezpochybnitelné zbraně), téma filmu jakbysmet - oba filmy ostatně spojuje autor předloh W.M. Thackery... Rozdíl tedy spočívá jednak ve vizuální stránce, ve které s o třicet let starším snímkem projíždí na plné čáře, v režisérově pojetí příběhu (který se chtě nechtě musí značně osekávat) - a co si budeme povídat, tady je rozdíl ještě o mnoho markantnější a v neposlední řadě v takových "drobnostech" jako je kvalita hudby... I kdybych pak odhlédl od srovnání s Kubrickovým dílem (které na Jarmarku opravdu nenechává nit suchou), je snímek režisérky Miry Nair jaksi nemastný, neslaný, bez chuti. Reese sice vůbec nehraje špatně, ale celkové vyznění nezachrání. Marně pátrám v paměti po nějaké opravdu povedené scéně nebo obzvláště vypointovaném dialogu... 40% (09.07.2007)