Půlnoční expres

Od začátku syrový a realisticky působící snímek, skoro jsem měl u první scény pocit, jako bych ten hašiš pašoval já. Fakt jsem se u toho potil. Po Billyho zatknutí to jde z kopce. Vidina brzkého propuštění se rozplývá stejně tak, jako v zasmraděných celách mizí i smysl pro naději a rozum. Co se týče závěru, přišel mi bohužel malinko uspěchaný a nemyslím si, že by v něm bylo obsaženo vše, co bych očekával - nabrání posledních zbytků sil a racionality, vůbec onen impuls k útěku a jeho provedení, které nakonec působí jako celkem jednoduchá a jasná souhra okolností.., tomu mohla být věnována větší pozornost. Ke konci už se přece jen nezdálo, že by totálně vyšinutý a zničený Billy zvládl natolik chladnokrevný "odchod". Nabízí se pak otázka: Proč se tomu nestalo již mnohem dříve?... (15.11.2008)

Perfektní film. I po těch 34 letech. Skutečný příběh Billyho a jeho jedné mladické nerozvážnosti, za kterou je tento sympaťák potrestán opravdu tvrdým způsobem, nejdříve 4 léty a později dokonce doživotím za pašování drog v Turecku. Všudypřítomná korupce, beznaděj, boj o holý život, toho je tu opravdu hodně a my už jen můžeme sledovat našeho hlavního hrdinu, jestli se mu podaří nasednout na ten jeho " půlnoční expres ", znamenající jeho vytouženou svobodu. Výborný Brad Davis v hlavní roli a je jen škoda, že mu nebylo umožněno sehrát více takových vydařených filmů. Věk by na to měl i dnes. (10.08.2014)

Oliver Stone, v té době uznáván jako scénárista inklinující k násilnější tématice – Barbar Conan nebo Zjizvená tvář (až poté přišlo jeho ryze osobní téma Vietnamu), napsal scénář i k pravdivému příběhu Půlnoční expres. Strhující drama z tureckého vězení mu vyneslo nejen Oscara, ale i zájem velkých studií. Jeho scénář (i když místy zbytečně odtažitě) zužitkoval britský veterán Alan Parker, který do hlavní role hašišové mozaiky obsadil prakticky neznámého Brada Davise ( 1991). Díky němu zaznamenáme radikální obrat u vnímání jeho hrdiny - na konci byste udělený trest odseděli snad i za něj!! (15.04.2008)

Tak tento film nepřináší nějak překvapivou zápletku, ale je skvěle natočen a má velice silný příběh. Mladý Američan je za pokus propašovat 2 kila hašiše odsouzen do tureckého vězení. Celý film je o jeho boji dostat se na svobodu ať už legální, právní cestou, nebo nelegálním způsobem - útěkem. Film je podle mého názoru takovým mixem Útěku z Alkatrazu a Vykoupením z věznice Shawshank. Co mě velmi potěšilo byla absence amerického patosu typu ("Jsem Američan, mám svá práva, tohle by se nikdy v Americe nestalo"), který je tak protivně všudypřítomný například u mladšího bratříčka filmu Půlnoční expres - Rudém labyrintu s Richardem Gerem. Jo a ještě jedna věc - Brad Davis se neuvěřitelně podobá mladému Kurtu Russelovi. Tak to je vše:-) (12.05.2005)

Je to možná 15 nebo více let, co jsem tenhle otřesný film viděla, dodnes si pamatuju nejen název, ale především tu hrůzu a znechucení, zděšení podpořené faktem, že se jedná o inspiraci skutečnými událostmi. Můj otec (žádný citlivka) tehdy ani nebyl schopný dokoukat do konce. S hlavním hrdinou, pitomým americkým drogovým pašerákem, zkrátka nelze nesoucítit; tohle turecké vězení je místo jen pro opravdové bestie - kriminál, jaký by zasloužili všichni brutální vrazi světa, ale nic pro drobné zločince, nic pro obyčejného člověka. Psychický i fyzický terror na diváka útočí z každého záběru. Skutečně působivý film, ale tak strašně hnusný, až nemůžu hodnotit plným počtem hvězdiček. Zajímalo by mě, jestli bych ho i teď po letech vnímala s takovou intenzitou, ovšem vůbec nemám chuť to zkoušet:-). 85% (26.02.2009)