Půlnoční expres

Brutální nelíbivé vězeňské drama z tureckého vězení - příběh mladého pašeráka drog odsouzeného na více než 30 let. Filmové kvality jistě má, zvláště silně působí kruté mučení ve vězení, život v oddělení pro nesvéprávné zločince nebo erotická scéna z návštěvní místnosti. Nelíbil se mi ale oscarový scénář s typicky nadřazeným přístupem Američanů proti ostatnímu světu, kde celý film cítíme silné, ale podle mne neoprávněné rozhořčení, jak si ta špinavá turecká "prasata" (to cituji) mohou dovolit zavřít na tolik let za drogy Američana i přes tvrdé dolary, kterými se snaží proces a vězení ovlivnit. Zatímco ostatních 90% vězňů, ne Američanů, kteří taky za drogy pobývají v témže kriminále, ať tam klidně hnije dál. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=eAY4aADKk08 (02.05.2009)

.....Nejprve se chci zcela oprostit od tendenční knihy izraelského W. Hoffera, která byla z větší části předlohou pro scénář a záměrně popisuje protiislámské nálady a postoje. Samotné zpracování děje, zobrazení nálad, osob, hudební doprovod a celkové změny v chování života mladého drogového dealera je do posledního okénka v záběru mistrně odvedená práce. Spolu s P. Bonacellim, J. Hurtem a P. Jeffreym tvoří jeden velký obraz vězení, státu ve státě, pocity lidí před mříží a za ní, psychické trauma uvězněných, vznikající postupem let " továrnu na stroje". Moroderova hudba je citlivě vložena a na celkovém dojmu spolu s ostaními ruchy přidává na síle a působí přirozeně......... (13.11.2004)

Po všech stránkách nadprůměrné vězeňské drama. A kdyby si film udržel filmařskou dokonalost prvních několika minut (Billy "obalující" se ve svém bytě hašišem, letiště), ani chvilku bych neváhal s maximálním počtem hvězd. Půlnoční expres kvůli pesimistickému příběhu a poměrně drsnému zpracování asi nesedne každému, ale určitě osloví fandy náročnějších, psychologicky věrohodných a realisticky působících snímků. 85 % (23.01.2005)

Ďalší film o väzenskom prostredí a o najobľúbenejšej forme jeho opúšťania. Film je zaujímavý, dobre zahraný a dokonca aj hudbu Giorgia Morodera mám celkom rád. Čo rád nemám, je relativizácia spáchaného zločinu. Dve kilá hašiša rozhodne nie sú zanedbateľným množstvom, tak prečo toľké rozhorčovanie sa nad výškou trestu a povýšenecké postoje k Turkom od ušľachtilých, sympatických a takmer nevinných Američanov? Toto nie je rovnaký prípad, ako keď v juhovýchodnej Ázii americkej študentke jej priateľ podstrčil drogu do batožiny (Brokedown Palace). V tomto prípade sa úmysel nedal poprieť, hašiš bol určený na kšeft, tak prečo ľutovať neúspešného dealera? Aj keď bol film nakrútený na motívy skutočnej udalosti, v záujme získania sošiek a sympatií divákov sa od nej dosť vzdialil. (19.07.2009)

Chytlavé drama z istanbulského kriminálu, se dvěma velmi výraznými něžnými erotickými scénami, přičemž v jedné účinkují dva muži a sprcha, ve druhé pak muž, žena a plexisklo. Z mého pohledu film trochu shazuje Stoneův scénář zejména tam, kde se očividně odchyluje od původní knížky (závěr) a tam, kde dělá z Turků bez výjimky bandu prasat (za film se jim omluvil i reálný Hayes). Směrem nahoru ho naopak táhnou výborní herci, oskarová hudba a šestihvězdičkový úvod. (26.11.2010)