Půlnoční expres

Tenhle film jsem naposledy viděl asi před 10 léty a jen tak se na takový příběh nezapomíná. Už od začátku jsem byl vtažen do děje a doslova jsem nedýchal, takovou hned úvodní scéna má atmosféru. Co se potom děje ve špinavým Tureckým vězení je fakt zážitek, který utkví navždy v hlavě. Děj filmu začíná po smrti Janis Joplin, tedy začátkem 70. lét. Billiho zatknou na letišti za pašování hašiše, šoupnou ho do vězení, kde vládne charistmatickej, sadistickej, teploušskej šmejd v podobě Paula L. Smitha. (Šimon a Matouš jedou na riviéru, nebo kultovní horor Pieces). Tady je fakt nechutnej buldočí ksicht! Vůbec celé herecké obsazení je geniální a Brad Davis měl získat Oscara, jeho přeměna v šílenou trosku byla ohromující, stejně tak i scéna u soudu, kde měl řeč proti Istanbulskému soudu v jednom záběru! Hltal jsem každý záběr a každého herce (Otec, soudce,spoluvězni, prostě všichni!). Nezapomenutelné dvě scény, když Billy chytne totálního rapla a poddá si největšího šmejda ve vezení Rifkiho (ten byl teda fakt nechutnej hajzl!) a rozmlátí celou koupelnovou místnost a posléze Rifkimu vykousne jazyk!! To je síla!!! A druhá, když už je v sekci 13 pro nepříčetné delikventy a přijde za ním do vězení jeho přítelkyně a následné vyhonění...ufff!! Těch scén je tam více, kdo film ještě neviděl, opravdu doporučuju!! Nemá chybu!! Výborný ústřední hudební motiv zůstane na dlouho v hlavě. Scénář podle skutečné události napsal Oliver Stone. Celý film jsem hodně cítil s hlavním hrdinou a doslova si s ním prožíval to hrozný peklo. Strašnej mazec byla sekce 13 a ti zmagoření blázni, uffff!!! Ještě je výborný, že Istanbulští policajti a dozorci mluví svojí řečí, která není přeložena, takže stejně jako hlavní hrdina nevíte, co říkají...To je dost deprimující. Slovo Půlnoční expres má ve filmu hodně velký význam a dozvíte se, co znamená. (12.01.2012)

Dych berúci príbeh, chlapec naivne a hlúpo sa dostane do vážnych problémov, lebo za hlúposť sa neplatí peniazmi, ale v tomto prípade nekonečnou, tvrdou basou.Pokúša sa a trénuje úteky, ale samo peklo sa vrhlo naňho a tak to vzdáva a sám si sadá hrobárovi na lopatu. Zázrak prichádza v podobe jeho priateľky ŽENY, ktorá ho navštívi vo väzení a vidiac ho zrúteného, neplače s ním, ale splňuje mu prosbu a odhaľuje mu svoje krásne, čisté poprsie pritláča ich na to špinavé sklo a šeptom kričí, zobuď sa vstaň, bojuj, utekaj a ži !!! Vytrhne chlapa hrobárovi z lopaty otrepe ho o zem a zachráňuje mu život. Tuto scénu som si pustil trikrát po sebe a znova sa musím a to rád opakovať, že ženy sú tou najpríjemnejšou a dokonca hmatateľnou arómov tejto planety. Ďakujem EL. (08.03.2009)

Ryzí filmařina, jenž je natolik fascinující, že jsem ochotný si zakrýt oči nad tím ostentativním a přehnaným turkobijectvím. Není nijak těžké si všimnout, že s výjimkou soudce jsou úplně všichni Turci ve filmu znázorněni jako primitivní, podlá a agresivní hovada. Rovněž není nutné vysvětlovat věty jako "V Turecku je všechno sto let za opicema", "Tohle není Amerika, ale Turecko" či "Jste národ prasat". Okázalý orientalismus filmu se však projevuje i ve věcech, které tolik nebijí do očí. Tak například úvodní titulky podbarvuje zvuk střelby ze samopalů (?!), Istanbul je identifikován pomocí záplavy minaretů, škaredých oprýskaných uliček, nepříjemně dusné atmosféry a houfů žen zahalených do černých čaršafů. Autoři filmu popírají, že by odjakživa nejmodernější turecké město mělo cokoliv společného se Západem a vsazují ho do předsudečně definovaného Orientu plného zaostalosti, všudypřítomného nebezpečí, krutosti a útlaku. Ječivé přeskakující popěvky, které se v Půlnočním expresu linou z rádií, možná dokonale naplňují evropskou představu o orientální hudbě, ale nemají absolutně nic společného s písňovými žánry, které byly v 70. letech v Turecku populární. Rovněž opakované tvrzení, že v Turecku se nechovají žádná prasata, není pravdivé. A co se týče podmínek v místních věznicích? Tak tady můžu nabídnout jedině srovnání s tureckými vězeňskými filmy, jako jsou Uçurtmayı Vurmasınlar , Duvar nebo třeba Gülün Bittiği Yer ... (21.11.2010)

Náhoda chcela, že som si tento výnimočný film pustil 2 dni po smrti režiséra Alana Parkera. V časoch VHS som videl všetky jeho dostupné filmy, naozaj vedel robiť filmy, ale k tomuto som sa dlhé roky nevedel dostať a v dobe internetu som na neho pozabudol. Film je veľmi pôsobivý, nadčasový, aj po toľkých rokoch je jeho výpoveď rovnako silná. Atmosféra beznádeje a krutých väzenských podmienok je hmatateľná, herecké výkony úžasné tureckí herci vo vedľajších úlohách tomu všetkému pridávajú max. vierohodnosť. Hudba je výborná a mám stále veľkú radosť keď vo filme objavím krásny hudobný motív (pekná rocková verzia), ktorý ma bude sprevádzať po celý môj život, pretože je nezabudnuteľná, rovnako ako tento film. Z väzenského prostredia jeden z najlepších. Pozdravujem Alana Parkera, ďakujem že si bol. 100%. (02.08.2020)

Takhle to dopada, když chce mladej kluk prodat pár gramů jen vobyčejnýho hašiše nějaký tý zkouřený mládeži, musí zažívat takovýhle peklo. Ještě bych dodal, že tady se fakt ukázalo, jakou cenu má pro člověka ta pravá žena. Takovouhle pomoc by nezvládl sebelepší fotr, žádnej brácha ani nejlepší kámoš, to jak Billymu psychicky pomohla jeho holka. [9/10 březen 2009] (30.03.2009)