Accattone

Accattone, aneb jak se v raných 60. letech v Itálii rodily šlapky :-), aneb jak udělat z nesympatického (Accattone) sympatické (Accattone). Velmi zajímavý a v pozdních minutách i poutavý příběh s dobrými postavami a povedeným vyprávěním. Ze začátku mě to, pravda, moc nebralo, ale od druhé půle, když Accattone začal procházet katarzí a na scénu přišla Stella (tehdá měly ženské postavičky, nebyly to ty vychrtlé věšáky na prádlo jako dneska), byl jsem polapen. (14.04.2012)

Drsnější, maskulinní protipól o čtyři roky starších Cabiriiných nocí (na kterých měl Pasolini taky scenáristický podíl), bez Felliniho lyričnosti a o krok zpátky k neorealistickým postupům; jako asi zamýšlená obžaloba kapitalismu to moc nefunguje, na to jsou Accattone a parta flákačů kolem něj vykreslení příliš jako oběti vlastního odporu k práci a příliš málo jako oběti systému, ale coby deprimující, strohá společensko-existenciální sonda to má fakt sílu. Znovu jsem si potvrdil, že rané Pasoliniho kousky si dokážu vychutnat podstatně víc než ty pozdnější. (19.09.2017)

V této svojí prvotině Pasolini šel na opravdovou dřeň italského neorealismu. Bezútěšný film o pasákovi, flákačovi, opovrženíhodné osobnosti, ale i snílkovi, který občas vzbudí soucit a který se protlouká dobou, kdy ne všichni měli v Itálii na růžích ustláno. Velkým plusem je i Bachův hudební podkres, který ještě více umocňuje už tak dost zajímavý zážitek. Silné 4*. (20.10.2024)

Perfektně zachycená atmosféra, která zároveň lemuje Accattoneho zbídačený charakter. Pseudo-pompéznost podtrhují nádherné úryvky Johanna Sebastiana Bacha a odrbané chatrče mezi panelovými domy nabourávají tehdejší politickou korektnost. Samotná smyčka závěru nakonec poukazuje, že ani samotné hladovění nedokáže přetavit chuligánský charakter na civilizovaný způsob života. (17.11.2008)

Upraveno v březnu 2021. Film Accattone je stylovou režijní prvotinou Piera Paola Pasoliniho, je jeho niterně rozervanou poezií, uměleckým i politickým manifestem a jeho nejintimnější zkušeností. Accattone je básní o pýše a slávě italského muže a trpkém údělu italské ženy. Accattone je nechtěným plodem, vzešlý z fašistického patriarchálního řádu společnosti, je paličatým vzdorem proti establishmentu a jeho pokrytectví, a je taktéž touhou a nadějí k dosažení nesmrtelné velikosti života. Pier Paolo Pasolini vytváří svou niterně rozervávanou poezii z niteček kontrastů a do religiózního uspořádání Bachových not vpouští svět chudiny a spodiny, vyděděnců, pasáků, povalečů, darmošlapů, prostitutek a zlodějů, jejich nitra však planou vášní a touhou na jevišti života, kde pro ně nechává volnost a tábor pro opulentní rejdy. Kameraman filmu Tonino Delli Colli se svým estetickým komponováním dostává až k vlastní intimitě vnitřních světů, to jeho obrazy dotváří svazek stylizované podoby Padoliniho intimní poezie. Hrdinou ódy krásy života niterně rozervávané poezie je Vittorio Cataldi, známý pod jménem Accattone (pozoruhodný Franco Citti s hlasem Paola Ferrariho), mladík, neschopný se přizpůsobit bídné realitě. Tím nejsnadnějším zdrojem obživy je ženská důvěřivost, přesto v sobě stále nese zbytky ušlechtilejších ideálů. Žízeň po životě a jeho krásách, rozpolcenost nitra, sláva a nízkost té mužské podstaty bytí. Hlavní ženskou postavou je Stella (zajímavá Franca Pasut s hlasem Deddi Savagnone), prostá dívka, nevinné stvoření, kráska s bezelstnou snahou o naplnění lásky. Slabosti muže a urputná odolnost ženy v její podstatě bytí a života. Významnou postavou filmu je Maddalena (zajímavá Silvana Corsini s hlasem Ileany Zezzy), neočekávaně ukončený finanční zdroj Accattoneho pohodlí. Představa lásky je zdeformována prostředím a zkušeností. Z dalších rolí: z marnosti lásky nadobro vyléčená Accattoneho chudá a poctivě pracující manželka Ascenza (Paola Guidi s hlasem Monicy Vitti), prostitutka bez zbytečné mužské přítěže Amore (Adriana Asti s hlasem Luiselly Visconti), obezřetnější Ascenzin otec (Romolo Orazi), k potrestání mizery vždy připravený Ascenzin bratr (Massimo Cacciafeste), sebevědomý pasák z Neapole Salvatore (Umberto Bevilacqua), jeho věrný doprovod (Franco Bevilacqua, Amerigo Bevilacqua a Sergio Fioravanti), skromná a křehká manželka Salvatoreho kmotra Nannina (Adele Cambria), bezstarostný zloděj Balilla (Mario Cipriani), drzý posměváček a zlodějíček Cartagine (Roberto Scaringella), raději poctivě pracující Accattoneho mladší bratr Sabino (Silvio Citti), či Accattoneho kamarádi a povaleči všehomíru Moicano (Luciano Conti), Tedesco (Roberto Giovannoni), Piede D'Oro (Luciano Gonini), Pupo il Biondo (Alfredo Leggi) a Pio (Piero Morgia). Filmové dílo Accattone je úchvatnou básní niterně rozervané poezie toho osobitého italského umělce, jehož vůle neodmyslitelně vždy stojí proti establishmentu. Jedinečný to poetický prožitek! (12.10.2009)