Byli jednou dva písaři

Absolutní vrchol (nejen) české seriálové tvorby. Člověk to může vidět dvacetkrát a pořád se tomu bude smát. Improvizační schopnosti Horníčka i Sováka jsou nepřekonatelné a srovnám-li to s knihou, tak si myslím, že z ní vytáhli právě to nejpodstatnější - tu parodii měšťáka, který se domnívá, že všemu rozumí. (24.01.2014)

Čirá radost, jeden díl lepší jak druhý. Při sledování filosofických disputací, sprotovních, zemědělských, metafytických nebo vědeckých pokusů pánů Bouvarda a Pecucheta jsem si přál, aby díly trvaly dvakrát tak dlouho a abych měl možnost vidět, co ti pánové dělají, když na ně nevidím:) Mistrně (!) zahráno, podle mě nejlepší Horníčkovo ztvárnění postavy, Sovák ovšem také úžasný. A výborné jsou i postavy, které se kolem dvou štastných blouznivců motají (Moučka, Tichánková, Jemeková). Jak řečeno, radost se dívat! (06.05.2013)

Nejkrásnější místo na světě je francouzský venkov! Skvělý nápad z pera romanopisce Flauberta o dvou potrhlých penzistech,kterým zbylo ještě dost energie na spoustu krásných objevů a tajů světa. Z celého seriálu na mne dýchá vlna krásy a nezlomnosti lidského ducha,obklopí Vás plno energie, pocítíte někde uvnitř velké napětí, silný vnitřní náboj. Říká se, že stárnutím se chlap vrací do dětských let-je to zde zřejmé, jen bych dodal, že spolu s životní moudrostí, jenž mu zůstala ...Kdysi jsem tento román četl po prvním shlédnutí seriálu ještě za totáče a stalo se, což je naprostá vyjímka, že jsem byl mistry Horníčkem a Sovákem natolik ovlivněn a s postavami svázán, že se mi román oproti tomuto filmovému zpracování zdál plochý a nudný. Samozřejmě tomu tak není, ale zkuste si pustit po tomto výkonu třeba tolik opěvovanou Nemocnici-nedá se,že? Co z toho tedy plyne na závěr? Neradno sledovat před hodnocením jiného seriálu! (04.06.2008)

Opravdu dokonalý seriál, díky kterému se nebudete ani chvilku nudit. Bouvard a Pécuchet coby myslitelé, kteří neustále něco koumají a chtějí vylepšit a zjednodušit, se vám určitě nezapomenutelně vryjí do paměti. Některé jejich snahy jsou opravdu k popukání, ale oni se nikdy nevzdávají, ba naopak - jakmile je napadne něco nového, nestojí jim nic v cestě k tomu, aby svůj plán začali realizovat. Jako vždy perfektní Jiří Sovák i Miroslav Horníček. (28.07.2011)

Jeden větší Don Kichot než druhý. To je fakt. Tito dva chlapící mi moc k srdci nepřirostli, proto jsem si k nim nikdy pořádně nenašla cestu. A to se tu sešli dva mistři českého televizního humoru. Určitě jim to bylo napsáno přímo na tělo. To je mi jasné. Knižní předlohu jsem nečetla a ani mě to neláká. Tohle nebyl úplně můj šálek kávy. (02.10.2020)