Byli jednou dva písaři

"Na čem to ten chlapec chodí? Na chůdách?!? Na našich chůdách?!? Tak on nás podvedl, on to umííí. Ty S M R A D E !!! Ty smrade, ja tě roztrhnu!" Improvizace nezná mezí, o tom mě dokonale přesvědčili Páni herci Sovák s Horníčkem, kterým to před kamerou neuvěřitelně klape, skvěle se doplňují. Ani jediný vtip či poznámka nevyjde do prázdna, vše do sebe skvěle zapadá. Vždycky mi seriál připadal jako Večerníček pro dospělé. Humor, který mi vždy dokonale kápne do noty, repliky, které se navždy zaryjí do paměti. Když jsem byl ještě dítko školou povinné, tak jsem byl schopný o letních prázdninách seriál zhlédnout během jednoho týdne 5x kompletně celý, takový jsem byl fanatik, tak tento skvost zbožňuji, na poli českého seriálu nedostižný Král. (10.08.2007)

Čirá radost, jeden díl lepší jak druhý. Při sledování filosofických disputací, sprotovních, zemědělských, metafytických nebo vědeckých pokusů pánů Bouvarda a Pecucheta jsem si přál, aby díly trvaly dvakrát tak dlouho a abych měl možnost vidět, co ti pánové dělají, když na ně nevidím:) Mistrně (!) zahráno, podle mě nejlepší Horníčkovo ztvárnění postavy, Sovák ovšem také úžasný. A výborné jsou i postavy, které se kolem dvou štastných blouznivců motají (Moučka, Tichánková, Jemeková). Jak řečeno, radost se dívat! (06.05.2013)

Zázrak - tady můžu (za sebe) napsat - kam se hrabe knižní předloha na české seriálové zpracování! Naprosto geniální, nepřekonatelné, perfektní! Koncert Horníčka se Sovákem a spoustou dalších hereckých es (velmi zdařilá a mnou oblíbená postava faráře v podání Hrzána) si nechávám čas od času ráda rozehrávat a vždycky se bavím královsky. (08.11.2010)

Jeden z vrcholů československé seriálové tvorby paradoxně vznikl na počátku jednoho z našich celonárodních nejtěžších období, období normalizace, kdy cenzura pracovala na plné obrátky a nesmělo se psát a točit skoro o ničem... A možná právě proto sáhl Jaroslav Dietl k adaptaci neškodné knížečky Gustave Flauberta a vznikl tak seriál, jehož moudrost, laskavost, humor, herecké kreace a jakási poučenost životem mu dávají skutečnou nadčasovou platnost. Hovory obou ústředních postav i přes svou zdánlivou pošetilost v sobě koncentrují životní moudro a ústa pana Sováka a pana Horníčka dávají vnímavému divákovi návod, jak prožít šťastný a spokojený život. Jen více takových ,,pošetilých" písařů... (24.01.2007)

Naprosto úžasná záležitost pánů Horníčka, Sováka, Roháče, Moučky, Hrzána,Dvořáka,Tichánkové, Jernekové a dalších. Scénář sice napsal Jaroslav Dietl, ale nazval ho pouze " psí boudou ", ve které si pánové Horníček a Sovák mohou dělat co chtějí.A přesně tak se i stalo. Herci věděli, o čem to bude, ale kompletní dialogy byla jedna velká improvizace. Ve výsledku můžeme zažít herecký koncert pánů Horníčka a Sováka pod vedením režiséra Jána Roháče dokreslený nádhernou hudbou Jiřího Šusta. Když vezmete v úvahu, v jaké době se seriál natáčel, je malým zázrakem, že se podařilo zachránit alespoň kopie filmového pásu, protože originály BOLŠEVIK nechal zničit !!! Myslím, že by to byla nenahraditelná ztráta, kdyby tento seriál nespatřil světlo světa !!! (07.10.2010)