Jáma

Člověk se vždycky bojí, když jde o adaptaci jeho oblíbené knížky. Ale v případě tohoto filmu to nemohlo dopadnout lépe. Jako by se vaše představy zrealizovaly a vy tak měli pocit, že se můžete stát taky filmařem, protože to je přesně tak, jak jste si přáli. Ammaniti je mistr příběhů. Film, mě stejně jako kniha, vtáhl do studny slov dětského hrdiny, jehož příběh vzbuzuje strah i smích. Syrový a něžný příběh o krutosti světa. (08.12.2013)

Keď som čítal Salingerov román Kto chytá v žite a mladý Holden Caufield opisoval obilné pole, v ktorom mal chuť zachraňovať deti, predstavoval som si to takto a nijak inak. Dokonalá obrazová harmónia, kde každá línia má svoj silne emotívny náboj, perfekcionalistické používanie farebných filtrov a mrazivý kontrast medzi horúčavosťou dňa a tmou noci (a jamy) podfarbené komornou, no silnou hudbou... no jednoducho tento film na mňa zanechal veľmi veľký dojem. Navyše keď prirátam naozaj nevidené a invenčné stvárnenia nevidenej a invenčnej látky. Bravó. Som nekriticky nadšený. (25.08.2008)

Ukázkově plynoucí film, odehrávající se v působivé atmosféře středozemního léta a v melancholickém oparu zranitelného a pomíjejícího dětství. Filmy spojující nostalgii zpětného ohlížení s temnými stránkami let zrání a poznávání světa, který už nikdy nebude tím, čím býval, mě odjakživa fascinovali. Jáma patří jak díky předloze, tak svoji bezchybnou režií mezi nejlepší z nich a dá se srovnat i s takovými kousky jako byla kingovská adaptace Stůj při mě. (23.12.2013)

Hrejivé podobenstvo o morálnom vývoji na prahu mladosti, kedy stále ešte detskými očami nazeráme priamo do sveta dospelých. Do sveta po ktorom prirodzene túžime, zároveň mu ešte nie celkom rozumieme. Dokážeme ho už vážiť, ale rovnako tak sme pripravení aj na nejaký ten kompromis. Našťastie sme zatiaľ nestratili kontakt so šírim svetom fantázie, počúvame jej odkaz a dokážeme sa - kým nám ona ešte stále kryje chrbát - odhodlať k rozhodnutiam. ...No a nakoniec (a to hlavne) je Nemám strach príbehom o potrebe odvahy ako jednej zo základných cností. Nie však iba o prostom zápase so strachom z neznámeho, ale o odvahe nepoľaviť a vzoprieť sa tomu, s čím v tom inak úžasom svete (dospelých) nesúhlasíme. ********* A nakoľko tu máme čo dočinenia s neobvykle zrozumiteľným, no predsa len silne poetickým, do výrečných metafór zabaleným a akoby z pohľadu detských očí vyrozprávaným príbehom, sú akékoľvek výčitky ohľadne gýčovitosti, nereálnosti, naivity či malej uveriteľnosti nevďačné a krátkozraké. Tento výlet do sveta polozabudnutých spomienok na úžasné dobrodružstvá totiž ponúka vzácne očisťujúci zážitok a je len na nás, koľko z jeho čírosti prijmeme. Aj kvapka z toho môže znamenať veľa, preto neváhajte a skúste. (04.04.2006)

První třetina filmu má tak maximálně pěknou hudbu a kameru a vypadá na pěknou nudu, ale v příběhu pak nastane nečekaný zvrat a začne to být zajímavé. Dala bych i víc hvězdiček, ale vadí mi malá uvěřitelnost příběhu. Nemyslím, že by desetiletý chlapec nevěděl, že hladovému chlapci je lepší koupit chleba, než Kit Kat a že by se nesnažil alespoň někomu svěřit s tím, že našel uvězněného chlapce. Dojem o něco zlepšil závěr filmu. (18.09.2005)