Třicet případů majora Zemana

1. díl – Smrt u jezera (1945) - poměrně zdařilý díl, který je zaměřený proti národním socialistům, prvorepublikovým policistům a organizaci UNRRA. Když si ale odmyslíme tuhle propagandu, čeká nás poměrně kvalitní díl. 2. díl – Vyznavači ohně (1946) - tenhle díl se mi hodně líbil. Soudruzi si tentokrát vzali na mušku sudetské němce a výsledný efekt je docela zdařilý. Jen od Sequense bych očekával trochu lépe natočenou závěrečnou přestřelku. 3. díl – Loupež sladkého „I“ (1947) - trochu nudný díl. Viděno jedním očkem. 4. díl – Rubínové kříže (1947) - můj oblíbený díl. Patří k tomu nejlepšímu, co můžeme v Zemanovi vidět. Také tady máme zlé mnichy. 5. díl – Hon na lišku (1948) - sakra jak já fandil tomu Bláhovi a jeho přátelům. Zeman se navíc v kritické situaci zachová jako zrádce republiky a to mu neodpustím. Tenhle díl se řadí mezi ty, které je třeba brát s nadhledem, ale rozhodně neurazí. 6. díl – Bestie (1949) - konečně pořádná detektivka, opravdu jsem nečekal, kdo je hlavní padouch. Jen by mě ještě zajímalo, jaká byla skutečnost. 7. díl – Mědirytina (1950) - silně nezáživný díl. 8. díl – Strach (1951) - lži, zrůdnost, sračky, demagogie, hnůj a blitky. Takhle bych shrnul závěrečné emoce. Tenhle díl není detektivka, není to ani horor ani akčňák. Tohle je nechtěná parodie spojená s velkolepou zrůdností. Sorry ale takovym způsobem, jakým se chovali ti tři, se nechovají ani chovanci Jedličkova ústavu. A aby bylo dílo demagogie dokonalé, jako kontrast vůči vraždám je postaven porod Zemanovy ženy. Fuj! 9. díl – Loď do Hamburku (1952) - agent Bláha se vrací a mě nezbývá než držet mu palce do dalších dílů. 10. díl – Vrah se skrývá v poli (1953) - "Jménem národního demokratického odboje........ke zdi!!!!" Tohle je skoro legendární díl. Legendární svou blbostí podobně jako Strach. Zeman se dostává do pohraniční vesničky, kde na něj ze všech stran syčí nasraní zemědělci, v hospodách chlastají bývalí kulaci a faráři mají své statky po nacistech. Do toho všeho je tu jeden diverzant, kterého vyučil sám velký imperialistický žid (to je smrtelná kombinace :-D). Opět se nejedná o detektivku, ale pouze propagandu. A vyhrňme si rukávy......... 11. díl – Křížová cesta (1954) Na můj vkus až příliš dlouhý díl, ale budiž. Dokud je na plátně agent Bláha, tak neodtrhnu oči od obrazovky. Pro mě je prostě Bláha hlavním hrdinou seriálu a všichni co jdou proti němu jsou padouši. Jen škoda, že se mu mise nezdařila. Co se týče propagandy, tak kromě okrádání církve zde máme fanatickou matku představenou :-D 12. díl – Kleště (1955) Děj se stále více zamotává a to je jen dobře. Nevím proč, ale mě se ty díly s Bláhou líbí nejen kvůli hlavnímu aktérovi, ale i kvůli zamotanosti příběhu, i když o detektivce nemůže být řeč. 13. díl – Romance o nenápadné paní (1956) Tento díl je údajně podle skutečné události. Každopádně mě ale nebavil. 14. díl – Konec velké šance (1957) Zde končí dobrodružství agenta Bláhy a zároveň je zde první zmíňka o plánovaném svržení totalitního režimu. Jsem napjatý jak kšandy. 15. díl – Kvadratura ženy (1958) Tenhle poctivý apolitický díl řadím k tomu nejlepšímu. Moderní kriminálky by si měli z tohohle filmu vzít příklad. Liška mě zde svou hudbou téměř uhranul. 16. díl – Dáma s erbem (1959) Nudný díl. Nemám co říct. 17. díl – Prokleté dědictví (1960) Tenhle díl jsem neviděl a podle obsahu ani nelituju. 18. díl – Bílé linky (1961) A pozor. Hlavní dějová linie dospěla do druhé fáze - k panu Hacklovi. Film sám o sobě není špatný a některé hlášky Josefa Beka zkultovněly, ale komunistické vidění západního Berlína mi zážitek z filmu kazí. 19. díl – Třetí housle (1962) Celý tenhle díl jsem jaksi nepochopil. 20. díl – Modrá světla (1963) Skvělá zápletka, geniální padouši a pozor! - omračující hudba Zdeňka Lišky 21. díl – Pán ze Salcburku (1964) Neviděl. 22. díl – Tatranské pastorále (1965) Neviděl. 23. díl – Šťastný a veselý (1966) Neviděl. (14.02.2011) (méně) (více)

Major Zeman bude vždycky ožehavé téma a dobře vím, že po tom, co napíšu, můžu očekávat stržení nějakých bodů a příchod dalších velmi sprostých mailů. Takže hned zkraje píšu, že následujícími větami nechci nikoho omlouvat a z jmenovaných dělat oběti. Jen se chci pokusit přesměrovat všeobecnou zášť správným směrem. Hrubě se mi totiž nelíbí hromadné plivání na Vladimíra Brabce a některé další herce, zvlášť, když se vztahuje i na jejich "mimozemanovskou" práci. Ať už s tím kdo souhlasí nebo ne, herec je pouhý interpret cizích myšlenek, nájemní síla, která si těžko může vybírat s kým a na čem spolupracovat, zato si odmítnutím může zavařit život mnohem víc než někteří jiní umělci. Dobře vím, že někteří herci tento argument používají jako alibi, ale to není tento případ. Vladimír Brabec je ikonou seriálu a ať už jeho účast považujeme za morální selhání nebo ne, myslím, že nic ho nemohlo ztrestat víc než toto doživotní (a asi i posmrtné) stigma. Jméno si nezměnil, obličej nepřeoperoval, chodí po ulici a žije s tím, že kdykoli potká někoho, kdo si potřebuje zchladit žáhu, poslouží mu jako snadný terč. A že proti tomu nemůže říct ani popel. Nemuselo se to stát. Jiří Sequens chtěl do role Zemana obsadit svého dvorního Radka Brzobohatého, což neprošlo kvůli jeho "škraloupu" jménem Ucho, takže směl hrát jen menší a zápornou roli agenta Bláhy. Stojí ale za pozornost, že Karel Kachyňa původně obsadil do Ucha právě Vladimíra Brabce, který to nehrál proto, že před natáčením skončil v nemocnici. Jako náhrada byl po ruce tehdejší manžel Jiřiny Bohdalové. Radoslav Brzobohatý je dodnes považován za výborného herce (to nezpochybňuji), protože hrál v trezorovém filmu, což v očích veřejnosti maže i fakt, že pak hrál ve spoustě ideologicky poplatných filmů a seriálů, které se narozdíl od Zemana nereprízují. Budiž. Vladimír Brabec je naproti tomu považován za prorežimního zaprodance, jemuž ministerstvo vnitra zajistilo blahobytnou existenci (snadno vyvratitelný nesmysl), což v očích veřejnosti maže fakt, že byl už dávno před Zemanem jedním z pilířů Národního divadla, jehož bravurnímu a kultivovanému projevu v klasickém repertoáru a konverzačnímu mistrovství se jiní ani nepřiblížili. Z toho, že nebýt té zvláštní rošády, mohlo být vše opačně, vidíte, jak absurdní je vinit herce, kteří o sobě zřídkakdy rozhodují. Je to pláč nad špatným hrobem. Zatímco si rozvášněná lůza kompenzuje vlastní bezvýznamnost lynčováním pana Brabce, skuteční "pachatelé" (tedy autoři) zůstávají v závětří nikým neatakováni a nepoznáváni a hodují na bohatých tantiémech, které za tehdejší "zásluhy o výstavbu" dodnes dostávají s každým zreprízovaným dílem. Vaří se mi krev v žilách, když si přečtu, jak nějaká méněcenná nula kádruje lidi, kterým nesahá ani po kotníky a dělí je na "slušné" a "neslušné" podle toho, zda hráli v tomto paskvilu. Bez ohledu na to, zda ti "slušní" vůbec dostali nabídku a proč to ti "neslušní" vzali. Vladimír Menšík živil pět dětí a bral úplně všechno, tedy i Zemana.Znamená to, že nebyl slušný člověk? Byl by slušnější, kdyby kdyby si hrál na hrdinu a ohrozil tím jejich existenci? Je neslušný Josef Abrhám, který se zastával perzekvovaných kolegů z Činoherního klubu, jen proto, že hrál v Majoru Zemanovi? A když pánové Brabec, Jelínek a Němec hráli estébáky, znamená to snad, že jimi byli? Když někdo hraje vraha, znamená to, že tím schvaluje zločin? Žere Anthony Hopkins lidi? Pije Gary Oldman lidskou krev? Kolik lidí podřízla Helena "Zavřiočibrouku" Růžičková? Ostatně, odmítnutí této státní zakázky mělo silně individuální důsledky. Třeba Zdena Hadrbolcová svůj scénář vrátila, děsila se, co se jí stane, a nestalo se nic. Naproti tomu Petr Čepek se statečným odmítnutím dostal do velkých problémů, protože posloužilo komunistům jako záminka, proč mu konečně načas zatnout tipec. Jsou to herci, na kom si kritici a zakomplexovaná část veřejnosti léčí své mindráky, protože jako maňáskové jsou vidět. Narozdíl od rukou, které je vedly. Pokud tedy někdo cítí potřebu uchylovat se k normalizační propagandě jako k českému Hyde Parku, křičte, prosím, správným směrem. 0% (12.02.2007) (méně) (více)