Tábor Sleepaway 2

První díl série namísto přímočarých atrakcí stavěl na samotném prostředí letních táborů coby věčného pekla dospívání prosyceného šikanou a socializačními procesy potírajícími individualitu. Ve dvojce noví tvůrci (protože stejně jako třeba "Halloween" či "Pátek třináctého" si i tuhle původně indie žánrovku pod sebe fofrem stáhlo velké studio) celý koncept obrátili a naopak servírují nezřízenou sérii tábornicky tematizovaných likvidací, lavírující záměrně, ale bohužel také nekoncepčně na hraně plně hororvého slasheru a parodie. Novum v rámci žánru tentokrát představuje nejen fakt, že od začátku je jasné, kdo je zabiják, ale také že vlastně představuje hlavní postavu. Trend povyšovat monstra na hlavní hvězdy zavedly již dříve sequely nejpopulárnějších sérií, především "Noční můry v Elm Street", "Pátku třináctého" i "Halloween". Přesto ale tyto tituly z větší části pořád stavěly svá vyprávění na klasické struktuře, kde vždy figurovaly nové skupiny teenagerů rozvíjených jako ústřední postavy, případně že final girl z předchozích dílů pokračuje v honu na monstrum. Druhý "Sleepaway Camp" naopak od začátku ukazuje kemp a jeho osazenstvo vlastně očima ústřední vražedkyně, kterou mord od mordu více vztahují k její upjaté snahze naplňovat a také vymáhat vzorné chování. Paradoxně tím ale nakonec snímek opět pokračuje v principu prvního dílu, že skýtá větší pobavení svou zastřešující prací s žánrovými schématy než primárními atrakcemi. Likvidace zpovykaných teenagerů sice tentokrát mají o poznání větší šťávu a explicitnost, ale právě tím, že se z filmu zcela eliminovalo napětí, staly se z nich jen mechanicky řazené výjevy bez gradace i jakéhokoli hlubšího efektu, ale také bez dostatečně využité nadsázky. (21.01.2021)

Tenhle slasher je v prvé řadě hodně špatně nasnímaný, ve druhé neuvěřitelně hloupě napsaný a ve třetí (ovšem zdaleka ne poslední) neuvěřitelně komicky zahraný. Díky bohu za to, že tvůrci pochopili několik zásad kvalitního kinematografického neumětelství. Odlehčený přístup – extrémní počet mrtvol – výtečné hlášky. Jen ty závěrečné koule z jedničky tu chybí. CAMP! (06.02.2007)

Z ujeté jedničky se nám tady vyklubal miloučký tupoučký slašřík se spoustou různorodých vraždiček. Tu sekera, tu vrtačka, tam latrína a pravověrné nejvíc potěší vydařené odkazy na legendy hororu Jasona, Freddyho či Leatherface, ale to je tak všechno, zabiják nemá koule ( doslova), styl černého humoru mi nesedl ( prostě takové ty předem připravené pozice, to prostě není ono) a scénář děs ( nečekal jsem zázraky, ale tohle už bylo krapet moc i na Hulka). Lepší dvě. (09.01.2014)

Morálku v táboře je třeba udržet za každou cenu. Protože morálka musí být. Jedině tak je to správné. Myslím že žádné neskrývání vraha a jeho odhalení hned v prvních minutách filmu není vůbec špatný krok. Angela je skvělá, natolik skvělá a zábavná, že zastiňuje i fakt, že film v podstatě nemá skoro žádnou atmosféru, ačkoliv v něm zhebne plno táborníků a tábornic mnoha rozličnými způsoby. Napínavé to moc není, spíše už jen tipujete kdo a jakým způsobem bude odkráglován a zda je ta roztleskávačka ukáže ještě jednou, ale je to docela svižné a zábavné. Angela je prostě fajn, ale na tábor bych s ní nejel. (23.08.2013)

Hodně odlehčené a oproti prvnímu filmu i svižné (scény mezi jednotlivými vraždami jsou co nejkratší) pokračování jedné poměrně slavné obskurní vyvražďovačky. Celé je to naprosto nesmyslné, ale naštěstí je zřejmé, že jde o záměr. Bohužel, divnost jedničky se zcela vytratila (což je vzhledem k nevážnému pojetí dvojky pochopitelné) a pro diváka nezasvěceného do svérázné "poetiky" osmdesátkových slasherů to asi nebude ani moc vtipné. Osobně jsem na těchhle tábornických zabijačkách nikdy moc neujížděl (i když vyjímky by se našly), a tak jsem se taky nesmál. Na druhou stranu to u mě posbíralo body za neskonale půvabné 80's girls a jejich neméně půvabné účesy. A možná i půl bodu za některé vcelku nápadité způsoby jejich likvidace. [Postřehy starého rokenrolera: V prvním filmu měla na sobě jedna postava tričko s cover artem z debutu kapely Asia a v druhém visel na stěně plakát s reprodukcí obalu první desky glam metalových Poison.] (30.07.2009)