Místo nahoře

Rád bych si přečetl původní scénář a zjistil, kolik toho bylo v prvním díle změněno. Nemá cenu se rozčilovat nad amaterským vzhledem seriálu, protože je vidět ten úděsně malý rozpočet. Co mě ale překvapilo byly umělé dialogy. Sem tam probleskla dobrá scéna, dobrá hláška, ale problesknutí je jednoduše málo. Příběh na druhou stranu vypadá prozatím docela zajímavě. Zkusím ještě příští týden. (05.04.2004)

Souhlasím s názory, že po dlouhé době " klasický český seriál ". Velmi realisticky ukazuje dnešní dobu, což se dnes vždy nevidí v naší tvorbě. Opravdu není, co bych seriálu vytknul. Karel Smyczek opět natočil parádní věc a vytvořil seriál, který je pomalu to nejlepší, co jsme mohli za posledních deset let vidět. (12.02.2010)

Před lety jsem to bral jako divnej novej seriál, ovšem s ohledem na to, jaký odpadky se v dalších letech začaly řítit z dalších televizí, tak Místo nahoře s odstupem času beru na milost. I díky lidem jako Stašová nebo Vetchý. A vzpomínám, jak jsme v tý době cestou z hospody potkali před divadlem Barboru Seidlovou a rozjařeně řvali: "Jéé, Lukešová!" :-) (30.01.2013)

Nevím čím to je, ale jak sem viděl první díl v televizi, tak sem si musel obstarat hnedka další a další až nakonec sem všech 13 dílů zkouknul téměř jedním dechem za 2 dny. Po dlouhé době český seriál, který opravdu stojí zato. Má hlavu a patu a mezi něma jedno velké srdce, které umí ublížit i pohladit. Je to prostě vlastní svět v satelitu...A snad jedinný seriál, ve kterém se řeší problémy, jako normálně v životě. Skláním se nad hereckými výkony všech a zvlášť pana Smyczka, který tomu dal to, co umí jenom on...to kouzlo....95% (31.05.2010)

Bolístky v podobě otřesné režie a nedostatku finančních prostředků spolehlivě hojí výtečný scénář. Ten nešetří sebeparodií a se seriálovými zákonitostmi pracuje tak trochu s pomrkáváním. Herecké výkony jsou velmi proměnlivé a člověk chvílemi cítí nutkání smát se u pasáží, které by měly vyvolávat spíše opačné emoce. I když se v zásadě jedná o takovou malou českou pohádku plnou hloupých Honzů a figurek, pořád se zde něco děje, přelétáváme od jednoho lidského osudu k druhému a vysoké tempo opadne naštěstí až těsně před samotným závěrem. (04.10.2005)