Stalin

Na televizní pokus o zachycení života jednoho hromadného vraha ruské historie to není tak zlé, Duvall se na roli hodí a chopil se jí s velkým nasazením, z obsazení Ormondové do něčeho s námětem z ruské historie mám sice od dob Lazebníka sibiřského kopřivku, ale tady nevadila. Co ovšem vadí, je klasické zjednodušující a romantizující pojetí, což sice nepřekvapuje (stejně jako naivní pohled na ruské dějiny), ale v kauze Josif Vissarionovič Džugašvili opravdu není na místě. (30.07.2007)

Dle mého posudku věrně zpracovaný film o Stalinově životě s důrazem na jeho soukromou stránku. Samozřejmě, některé témata se mohly rozšířit a mohla jim být věnována detailnější péče, jiné zase mohly být vynechány úplně, ale buďme rádi i za to. Spolu s Intimním osvětlením nejlepší film Ivana Passera... (17.06.2012)

Na to, že má film stopáž přes dvě a půl hodiny, v něm strašně moc věcí chybí. Samozřejmě dokážu pochopit, že jde o televizní produkci, takže tu těžko čekat nějaké velké zobrazení bitev, revoluce. Až na pár scén je to všechno o interiérech a dialozích. Ale i tam se daly nějak zachytit dost podstatné záležitosti. Namátkou: jak se Džugašvili vůbec do té komunistické party dostal, co dělal během revoluce a (hlavně) během občanské války + války s Polskem, jak si tam vydobyl postavení. Jak jednal před velkou válkou s leckým - včetně Němců, jak svojí agrární politikou úmyslně vyvraždi na Ukrajině kolem deseti milionů lidí... V podstatě se tu řeší jen zabíjení v rámci samotné party vedoucích komunistů, kterých člověka tak nějak není líto. Stalin tu tím pádem má o dost laskavější tvář, než jakou ve skutečnosti měl. Velká promarněná příležitost. (13.05.2020)

Kvalitní TV film, který poměrně věrohodně mapuje vzestup, vrchol a konec jednoho z nejkrvavějších diktátorů moderních dějin. Jasná ukázka zrůdnosti komunistického zřízení, resp. jejího zneužití pro své vlastní zvrácené cíle. Stalin coby prachprostý kriminálník, lupič a vrah, se shodou různých okolností dostává na vrchol mocenské hierarchie, kde si svojí pozici upevní nekompromisní čistkou ve vlastních řadách, kdy ještě jeho včerejší kamarádi, dnes putují na oprátku. Tuhle psychoticko paranoidní úchylku po té převedl na celý Svaz, který po několik desetiletí trpěl pod jeho absolutní krutovládou. To celé je ve filmu poctivě ztvárněné. Účel není zde šokovat milionama obětí, ale nakouknut pod slupku tohoto muže a nepochopit proč to vlastně celé dělá. Ono to nelze pochopit. Dnes je jasné, že ten člověk byl nemocný. Velmi psychicky narušný, ale nadruhou stranu inteligentní, vypočítavý a záludný. Robert Duvall odvedl dobrou práci, stejně tak celý štáb, který film pojal velmi seriozně a n výsledku je to znát. Doporučuji... (14.07.2008)

Skvělý film o jednom zhovadilém diktátorovi. Spousta věcí je ve filmu zjednodušena (vztahy Bucharin-Zinověv-Kameněv), některé jsou zmíněny jen okrajově (ukrajinský hladomor kontrastující s přežranými funkcionáři na Stalinově hostině) a jiné upraveny (odvolání Ježova), ale základní myšlenka zůstává věrná skutečnosti. Je zarážející, že člověk jako Stalin je dnes mnohými zcela beztrestně veleben, přitom oslavování Hitlera, jehož zločiny jsou těmi Stalinovými mnohdy převýšeny, je postihováno ve značné míře. Nejsilnější scénou je zřejmě Bucharinova smrt za tónů Saint-Saënsovy Labutě. Dobře působí i Stalinův olbřímí stín, který zahaluje celý Sovětský svaz. Škoda toho okleštěného dabingu. (307.) (14.12.2007)