Čas sluhů

Jako konzerva normalizovaného socialismu působí tenhle film režisérky Ireny Pavláskové. A to konzerva se všemi jeho neduhy. Coby artefakt doby je tohle dílo jistě cenné, podá řadu svědectví o životě před rokem 1989, jako produkt doby trpí ale snímek chorobami dobových filmů - od povrchní společenské kritiky až třeba po šílenou dobovou módu (na níž je krásně vidět, jak celý ten svět neuvěřitelně zestárl). Mám však zásadní výhradu - Proč se jasně vymezené psychologické drama vůbec kříží s protisystémovou kritikou? Symbolický čas sluhů, jistě titul je tak výstižný, ale jestli autorka chtěla především tepat dobový šlendrián a podstatu režimu, měla natočit ještě jeden film....viz třeba taková scéna s Bolkem Polívkou poslouchajícím v restauraci protistátní rozhlas, která jen ředí psychologickou drobnokresbu a nemá hlubší opodstatnění, než ideové a tak bych mohl pokračovat... Jistě, Irena Pavlásková natočila maximum možného, aby její film mohl vzniknout, obětovala tomu ale část jeho nadčasovosti. Přitom psychologická studie bezcitné vypočítavé mrchy je hodně trefná, o hereckém výkonu Ivany Chýlkové nemluvě. Do zlatého fondu československé kinematografie se ovšem nezapsala, propracovanost a hlubší rozměr třeba Herzových psychologických filmů Času sluhů zjevně chybí. Komentář shrnuji příslovím - Není to víno, co činí člověka opilým - je to on sám. Paní režisérka ale zjevně činí zodpovědným i to víno... (11.12.2010)

Vcelku vydařené, vlastně na svou dobu(!) výborné (dobu a poměry až nadčasově kritizující - těsně předrevoluční) drama. Bůh suď, proč v dobách občanské a umělecké svobody již ani jeden z protagonistů nebyl schopen překročit tuhle nastavenou laťku... Možná však tím to je, že pak rychle všichni zeslouhovatěli... - - - - - P.S. Musím přiznat, že když jsem si tenhle film dal po necelých dvaadvaceti letech (4.1.2011 - ČT1) znovu, moje dávné nadšení opadlo a bez rozpaků jsem ubral jednu hvězdu ze svého >pamětnického< původního hodnocení. Obsahem snad ani tak ne - ale formou ten film značně zestárl. Zvláště v druhé polovině režisérka i herecký ansámbl dost nezvládli celou tu v době natočení snad nutnou a smysluplnou stylizaci a nakonec film působí dojmem, že ze silného dramatu stala se ve finále už vlastně jen šaškárna. V tomto případě opravdu škoda. Nu, je dobré se na některá díla podívat znovu s odstupem. - - - - - (Poprvé viděno kdysi v kině v dobách >perestrojkových< , hodnocení a komentář zde 23.2.2006, po znovuzhlédnutí přehodnoceno a komentář doplněn 4.1.2011) (23.02.2006)

Film, díky kterému jsem začala bytostně nenávidět Ivanu Chýlkovou. Ona samozřejmě za svou roli nemohla. Dostala už ji tak napsanou a dala jí jen reálné rozměry. Já jsem ji prostě po shlédnutí dlouhou dobu nedokázala rozdýchat. I teď mám stále takové smíšené pocity, když ji vidím v něčem jiném nebo ji potkávám v obchodním centru na Andělu( ve skutečnosti působí jako velmi příjemná žena). Tohle holt byla její životní role a ta se těžko překračuje. (05.01.2011)

Jelikož mám kladný vztah k ženskému pokolení, nebudu zde rozvádět úvahy o nezničitelných bestiích jako je Dana a jelikož jsem lidumil nebudu blahořečit svaté inkvizici, že podobné mrchy upalovala na hranicích, protože tak činila i s nevinnými.. Každopádně obdivuji půvabnou Irenu Pavláskovou, že vstoupila jako mladá režisérka a žena na tenký led tohoto společenského tématu a dokonce svým debutem, velice zdařilým. Škoda, že jeho aplaus zanikl v řinčení klíčů sametové revoluce, což bylo vzhledem k odvážnému scénáři více než symbolické. Výkon Ivany Chýlkové, Karla Rodena a hudba skupiny ZOO posouvají film do kvalitativně vysokých hodnot a i po několika projekcích z něj stále mrazí.. Často se bavím myšlenkou, jak by se s Ivanou Chýlkovou, pokud by taková byla v civilu, vypořádal její současný partner, Jan Kraus :-) (19.06.2009)

U filmu jsem se sice nenudil, ale nic se mi v něm nelíbilo...po filmařský stránce mi to přišlo spíš průměrné s otravnou hudbou, jako nezpochybnitelnou kvalitu, tu uznávám jen herecké výkony, a to především Ivany Chýlkové, která zde zcela suverénně zpodobnila proměnu své postavy (a nepochybně by dnes za tento výkon brala Českého lva)...naproti tomu, kratičký epizodický výstup B.Polívky, který si zřejmě odskočil v pauze z natáčení Něžného Barbara, aby se buhvíproč objevil v tomto filmu, jsem nepochopil a přišel mi zde zbytečný a samoúčelný...o trvalých kvalitách tohoto díla dost pochybuju, ale jistou dobovou hodnotu zřejmě má. Mně ale tento film, respektive jeho děj, postavy a prostředí silně odpuzovalo. (21.12.2012)