Čas sluhů

Čas sluhů je pro mne jednou z nejlepších a nejvěrohodnějších studií zvrácenosti socialismu plíživě ohýbajícího a lámajícího charaktery těch slabších. Kam se hrabou kašírované líbivé Pelíšky....TOHLE je odvrácená tvář nesmyslu, kde nesměl vyniknout nikdo, aby se mohli mít dobře všichni....Brilantní herectví (jakto, že si tady nikdo nevzpomene na Karla Rodena, který se skvělé Ivaně Chýlkové v její nejlepší roli téměř vyrovná?), skvělá kamera, scénář, střih....Tenhle již méně známý film je pro filmového fanouška silným zážitkem a velkým překvapením. (22.05.2006)

Vcelku vydařené, vlastně na svou dobu(!) výborné (dobu a poměry až nadčasově kritizující - těsně předrevoluční) drama. Bůh suď, proč v dobách občanské a umělecké svobody již ani jeden z protagonistů nebyl schopen překročit tuhle nastavenou laťku... Možná však tím to je, že pak rychle všichni zeslouhovatěli... - - - - - P.S. Musím přiznat, že když jsem si tenhle film dal po necelých dvaadvaceti letech (4.1.2011 - ČT1) znovu, moje dávné nadšení opadlo a bez rozpaků jsem ubral jednu hvězdu ze svého >pamětnického< původního hodnocení. Obsahem snad ani tak ne - ale formou ten film značně zestárl. Zvláště v druhé polovině režisérka i herecký ansámbl dost nezvládli celou tu v době natočení snad nutnou a smysluplnou stylizaci a nakonec film působí dojmem, že ze silného dramatu stala se ve finále už vlastně jen šaškárna. V tomto případě opravdu škoda. Nu, je dobré se na některá díla podívat znovu s odstupem. - - - - - (Poprvé viděno kdysi v kině v dobách >perestrojkových< , hodnocení a komentář zde 23.2.2006, po znovuzhlédnutí přehodnoceno a komentář doplněn 4.1.2011) (23.02.2006)

Jelikož mám kladný vztah k ženskému pokolení, nebudu zde rozvádět úvahy o nezničitelných bestiích jako je Dana a jelikož jsem lidumil nebudu blahořečit svaté inkvizici, že podobné mrchy upalovala na hranicích, protože tak činila i s nevinnými.. Každopádně obdivuji půvabnou Irenu Pavláskovou, že vstoupila jako mladá režisérka a žena na tenký led tohoto společenského tématu a dokonce svým debutem, velice zdařilým. Škoda, že jeho aplaus zanikl v řinčení klíčů sametové revoluce, což bylo vzhledem k odvážnému scénáři více než symbolické. Výkon Ivany Chýlkové, Karla Rodena a hudba skupiny ZOO posouvají film do kvalitativně vysokých hodnot a i po několika projekcích z něj stále mrazí.. Často se bavím myšlenkou, jak by se s Ivanou Chýlkovou, pokud by taková byla v civilu, vypořádal její současný partner, Jan Kraus :-) (19.06.2009)

Tehdy debutující režisérka servíruje zajímavý  psychologický příběh o manipulací v podaní  jedné gigantické potvory. Nepoučitelné potvory až na dřeň s nekončícími intrikami. Na pozadí dramatického napnutého děje (stejně jako Vít Olmer ve dvojici filmů Jako jed/Co je vám doktore) vlastně navíc  glosuje celkovou dobu upachtěného socialismu. A to ještě občas i docela stylizovanou formou  (v tomto ohledu mě hodně oslovila scéna s vyvedeným Bolkem Polívkou, poslouchajícím u stolu rádio  - zajímavá vložka. Pro mě možná nejlepší moment.) Sem tam to možná zaškobrně, ale jinak je atmosféra zajímavá. A zajímavě je i  ukázáno, jak až může skončit zakořeněná jedovatost v domácnosti (malá dcerka).  Jen  ze své strany nevím jestli to brát jako další osobitý a odvážný film z druhé poloviny 80.let nebo více jako další důvod k nenávisti Ivany Chýlkové (minimálně za mlada), který se mi nesledoval úplně dobře ,  Přenesu se přes tu averzi a dám docela kvalitnímu dramatického  filmu tři hvězdy. Ale když Show Ivany Chýlkové skončila, neplakal jsem. Pokud se budete dívat, asi vám nebude hodně prima, a neuvolníte se, prosím. (22.08.2022)

Netuším, ako je možné, že som sa stýmto filmom obchádzal 20 rokov :) Možno preto, že v čase jeho uvedenia do kín mi ešte nebolo dovolené ho sledovať, hoci som veľmi chcel. Ale keďže všetko sa má stať vtedy keď sa stane, som nakoniec rád, že som ho videl až teraz, pretože ako malý klučina by som ho určite nepochopil a moje hodnotenie by nebolo takéto. Veľká poklona Ivane, ako dokázala stvárniť mladú medičku, ktorá je po rozchode so svojim priateľom na mašlu a jej prerod v zrelú paničku - manipulátorku. A že jej to teda išlo. K tomu celá tá atmosféra už relatívne povolujúcej totality vo mne vyvolala príjemne nostalgické pocity (nie za komančami). Pozitívne zistenie: Nosenie čivavy pod pazuchou nevymyslela Paris Hilton :) (15.02.2009)