Vůně vanilky

Řekl bych, takový prolog Operace Silver A - Strach, Dvořák, Háma. Což jen víc potvrzuje (a už tehdy bylo zřejmé), že někdejší Bajza prostřední vyrůstá v opravdu skvělého direktora. Tímto filmem si navíc ČT maličko podprahově upevňuje své divácké řady, protože u Vůně vanilky divákovi zní v hlavě Dvořákovo přesvědčující "Vítejte na jedničce" (pro stále ještě nechápavé, Jiří Dvořák namluvil velkou část upoutávek veřejnoprávní televize). O panu Sovákovi mladším už tu byla pochvalná řeč, ve filmu je v podstatě jedinou charakterní postavou (která se "nepřekabátí"). (03.05.2009)

Ta školská angličtina amerických hrdinů tahá za uši i mě. Divím se, že Anna nepoznala, že ti američtí vojáci vlastně nejsou američtí vojáci, protože jestli fakt uměla jazyk perfektně, nemohlo jí uniknout, že kluci hovoří, jak když předčítají ze slabikáře.:-)) Ale jinak celkem dobrý. Na české poměry určitě.:-) (01.05.2014)

Vcelku hezký příběh, jak vzácné mezi českými novodobými kravinami. Naprosto exceluje Jiří Smitzer a Barbora Munzarová si myslím, že to zvládla průměrně až nadprůměrně. Do role posledního padlého amíka v Plzni nemusel Strach obsadit pitomce Hámu, působí to jak estráda ve Slaném. Stavba příběhu je mi sympatická i proto, že ač z venkova, vždy se mi hnusil a zejména myšlení lidí. Takže jsem taková Anna Zofová s koulema. Ještě zmíním polokanaďana Kříže, kdyby si tu žvejkačku sem tam vyndal z držky, nebylo by to tak americky strojené. (22.06.2011)

Mně osobně se zdá, že televizní film Jiřího Stracha převyšuje ostatní domácí televizní tvorbu o hlavu a proto ho hodnotím v rámci daného žánru (téměř) absolutně, po roce 1989 je to jeden z nejlepších čistě televizních počinů vůbec. Jistě, najde se pár mušek na kráse, američtí vojáci mají profláklé ,,české" obličeje, navíc se neustále volně projíždějí krajinou a drama války zůstalo někde v pozadí (nejsem si jist, zda to ale byl tvůrčí záměr), avšak všechny mouchy jedním mávnutím odeženou doslova dech beroucí herecké výkony (zejména Jiřího Schmitzera, ale i Barbory Munzarové hlavně v úvodní hádce, dokonce mi tu nevadil ani neherec Aleš Háma, kterého jindy vysloveně nemusím), hodně dobře napsaný scénář, perfektní (sic dabovaná) angličtina amerických vojáků a konečně režijně zvládnuté vyprávění o podobách hledání osobního i partnerského štěstí na pozadí velkých dějinných událostí. Z fyziognomicky nepřehlédnutelného herce Jiřího Stracha se stává umělecky nepřehlédnutelný režisér. To je pro českou televizi moc dobře... (01.05.2007)

Cesta televizních filmů k divákovi je na první pohled jednoduchá, ale často vám uniknou lahůdky proto, že o těch televizních se nemluví tolik jako o těch filmových. A tenhle příběh rozhodně za pozornost stojí. Děj nabitý emocemi, pečlivě realizovaný příběh a herecké výkony skvělé (v jedné z těch vedlejších exceluje Jana Hlaváčová coby zapšklá tchýně). (13.12.2011)