VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh se odehrává v budoucnosti na gigantické vesmírné lodi. Pěstují se zde lesy, které již na zemi nemohou dále existovat. Stará se o ně vědecký personál, včetně Freemana Lowella. Když je obdržen příkaz lesy zničit, Lowell se ve své lásce k nim rozhoduje zabít své pohrdavé kolegy a les zachránit. Jedinými společníky mu zůstává trojice malých robotů. Otázkou je, co bude s Lowellem a jeho lesem dál...
Film je režijní prvotinou Douglase Trumbulla, který stál u zrodu speciálních efektů ve filmech Blade Runner a Blízká setkání třetího druhu. (-bad-mad-wolf-)
(více)Videa (1)
Recenze (59)
Nemôžem inak ako dať plné hodnotenie. Má to myšlienku, pekné interiéry a exteriéry, a tí roboti, ktorý pomáhajú Lowellovi (hlavný hrdina) sú proste úžasní, a to až tak, že by mi stačilo keby sú tam len oni a dokázal by som sa na to pozerať. Keby som to mal trochu prehnať, tak motto filmu znie: „Zabi človeka, zachrániš strom“. ()
Občas ma nejaká stará zabudnutá scifi perlička tak poteší, že zabudnem aj na jej z dnešného hľadiska archaickú a naivnú výpravu. Silent running má krásnu temnú atmosféru otvoreného vesmíru a ako jeden z prvých sci-fi filmov sa zaoberá otázkami ekológie. Dnes sa tak javí ešte viac nadčasový, ako mali jeho tvorcovia v úmysle. Asi si mysleli, že sa z ich filmu poučíme. Nestalo sa. "Kozmická loď menom zem nevezie žiadnych cestujúcich, my všetci sme posádka". Na scenári sa podielal aj neskôr slávny režisér Michael Cimino. ()
Veľmi pekný námet, ale veľmi plané prevedenie. Takmer celý film je komorná one-man-show, od ca. 15 min. sa v ňom stretneme už iba s Freemanom, a dvoma ťarbavými nemými robotíkmi. Snahou Freemana je zabrániť nariadenému zničeniu poslednej oázy pozemského života uchovávaného v obrovskom vesmírnom skleníku, kde Freeman plní funkciu "hlavného záhradníka". Jeho zápal a presvedčenie o "vyššom princípe" ho dovedú až na pokraj ľudskosti. Väčšina filmu je už potom iba akoby zobrazenie nudy na opustenej palube vesmírnej lode a o "poľudšťovaní" malých robotíkov Hueyho a Deweyho (učí ich sadiť stromy, hrať karty, SPOILER!!!pochovávať:) . To celé je podfarbené pesničkami (dvoma) v podaní skvelej Joan Baez (vďaka jej hlasu pôsobí film ešte viac spätý s dobou vzniku - snaha mladých žiť v súlade s prírodou, váženie si prírody, odpor voči všetkému "umelému" a konzumnému, túžba po harmónii). Herecký prejav Brucea Derna je priemerný, dáva do role veľa, ale častokrát prestrelí, rovnako ako scenárista. Záver bol pre mňa asi najkrajší - aj smutný, ale aj povznášajúci v predstave vesmírom blúdiacej poslednej maličkej oázy čistého života, o ktorý sa sám naveky stará nemotorný robotík Huey - bola to až rozprávková predstava, niečo s takým krásne melancholickým záverom by som vedel rozprávať deťom pred spaním. Špeciálne efekty a kulisy sú priemerné, a ak by som to nemal v titulkoch, nikdy by ma nenapadla autorská spojitosť medzi Vesmírnou odyseou a týmto filmom. Odporúčam pozrieť iba ľuďom, ktorí majú naozaj vrelý vzťah k prírode, k jej ochrane, a radi sa vžijú aj do scenáristicky naivnej a simplexnej postavy (hold, dôjsť na konci filmu na to, že rastliny potrebujú svetlo sa mi zdá prejav simplexnosti) posledného záchrancu pozemského života, opusteného vo svojom boji v šíro-šírom prázdnom vesmíre. Pozrel som si to navnadený knihou "501 filmov, ktoré musíte vidieť" (Slovart, 2010), ale myslím že tento snímok by som v tej "päťstojednotke" kľudne nahradil niečím iným .... nebudem tu vyťahovať 4-5 hviezdičiek iba preto, aby som dokázal, že sa mi páčilo posolstvo filmu o nutnosti vážiť si prírodu - to sa mi totiž zdá úplne normálny postoj každého rozumnejšieho, eticky a esteticky založeného človeka :-/ ()
Nic proti filmům s myšlenkou, ale tohle je vymaštěné hippie sci-fi, jehož tvůrci museli být v permanentním rauši. Minimálně o Bruci Dernovi nelze pochybovat, ten jeho naivní pohled, tklivé rozhovory s roboty Heweym a Deweym ( ano, takhle si je pojmenoval sám ) a dramatické zjištění v závěru, že rostliny potřebují Slunce, aby mohly žít .. a do toho hippie přírodní píseň Joan Baez, ROFL !!! Ach, ty jednoduché scénáře raných sedmdesátek ( dále viz např. Omega Man, Vanishing point ), věřím, že dnešní USA scenáristé by dali nevím co, aby se tam vrátili.. ()
Vcelku originální přiběh se silně ekologickým podtextem. Už před padesáti lety se někdo pozastavoval nad rabováním přírody a ukázal kam by to mohlo vést. Byla by to skvělá povídka do nějaké antologie, asi i dobrá epizoda do nějaké sci-fi série, ale v plné stopáži to dost často nudí. Ani ne tak kvůli Dernovi, který si s z Tichého běhu udělal oneman show, jako spíš kvůli tomu, že dnes už většina diváků ty technické vymoženosti viděné optikou sedmdesátých let neocení. Aspoň ne tak, aby je tvořila třetina filmu. Díky zařazení hippiesácké písně od Joan Baez, na mě celý film působí jako smutný večerníček pro "grínpísáky", kteří mimochodem vznikli v roce 1971, tzn. v době natáčení Tichého běhu. Chci remake. Temnější, depresivnější, postavený na psychologii Lowella, který ztrácí sen a hned po něm kolegy a rozum. S hudbou, která bude evokovat tu tragédii a závěrem, který bude opravdu smutný. ()
Galerie (61)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (13)
- Tři malí roboti mají jména Huey, Dewey a Louie, což jsou původní jména malých kačerů, synovců Kačera Donalda. (Braddy)
- Tři malé roboty, kteří pomáhají Lowellovi, hráli lidé s amputovanými končetinami. (-bad-mad-wolf-)
- Interiéry se natáčely na vyřazené letadlové lodi USS Valley Forge zakotvené v Long Beach v Kalifornii. (Terva)
Reklama