Scény z manželského života

Kdybych film viděl přibližně za 30 let, tak bych ho asi hodnotil a komentoval úplně jinak. Manželství je nesmysl, to už ví dnes asi každý a jen čekám na den, kdy bude něco tak stupidního oficiálně zrušeno. Film je nám servírován strašně nudnou a nepříjemnou cestou aneb kecy, prdy, mašinky. Postavy vypouštějí z úst jednu píčovinu za druhou a zřejmě si u toho připadají hrozně důležitě. Prakticky celý film jsem se neskutečně těšil na jeho konec. A vůbec, k filmu jsem před jeho zhlédnutím choval dost silné předsudky. Toulal se mi na hardisku snad něco přes 2 roky, několikrát změnil složku a jednou i samotný hardisk. Za sousedy míval skvosty světové kinematografie i laciné porno. Moc dobře jsem věděl proč zhlédnutí tak dlouho odkládám. Na něco takového jsem se musel cítit v naprosté psychické pohodě, aby existovala alespoň teoretická šance, že ten paskvil dokoukám. Zadařilo se. Film mi nabídl přesně to, co jsem od něj dlouhé roky očekával, tudíž se jedná a naprosto nekoukatelnou sračku. Velmi rád ho nyní přemístím do odpadkového koše i s přiloženými titulkami, přičemž netuším, zda je švédština tak debilní jazyk a nebo jestli je překladatel až takový retard, když postava 30 vteřin mluví a je to přeloženo 5 slovy. Je tu však ještě jedna věc, která mi udělá větší radost, než přemístění této sračky do odpadkového koše. Vysypání koše. Bergmana už zřejmě nikdy více aneb třikrát a dost. (26.07.2013)

Kubrick má Eyes Wide Shut a Bergman Scenes from a Marriage. Tak vyzrálý, osobitý, vztahový a životní film jsem dlouho neviděl. Herectví Ullmannové a Josephsona světový. Bergmanův život otisklý filmovou optikou v nesmírné hloubce postav, životních zvratů, emocí, rozdílných názorů, nenávisti, touhy, nenaplněného snu, až přesahuje hranici filmového pásu. Bergman ví o čem točí a dělá to dokonale - přesnost a detailnost záběru na tváře plné emocí se vidí párkrát za život. (26.04.2017)

DVDčko sedělo uvelebené mezi Fellinim, Szabóem, Kurosawou a devíti dalšími bratříčky z Bergmanovy dílny a vyčítavě se na mě dívalo. Vyčítavě, protože na ně už rok sedal prach a já se na ně nechtěl podívat. A věděl jsem proč. Už po prvních deseti minutách mi bylo jasné, že je něco špatně. Přiznám se, vydržel jsem to ještě dalších devadesát minut a pak byl vděčný za to, že můj přehrávač je vybaven dvaatřicetinásobným posuvem. Ne, tenhle film není pro mně. Nemá vůbec nic z toho, co mám na Bergmanových filmech rád. K jeho pochopení je asi potřeba přežít dvacetileté manželství, jinak vážně nevím. Tohle se mě nedotýká. Jedna hvězdička za to, že je to Bergman, a druhá... sakra, zrovna nic mě nenapadá - aha, za to, že jsem si ten den uvařil moc dobré rizoto. Hm, asi si popáté pustím Sedmou pečeť... (20.09.2007)

Zcela nečekaně můj emocionálně nejsilnější divácký zážitek za poslední dva nebo tři roky. Pokud člověk už v dosavadním životě zažil něco aspoň trochu podobného a nitky filmu se mu začnou napojovat na vlastní vzpomínky, je především sekvence manželovy zpovědi a odchodu doslova až fyzicky nepříjemná - a to tak, že velmi. První Bergmanův film, který mi připadá opravdu hluboký - a zároveň asi jeden s nejhlubších filmů vůbec. Divadelní mi kupodivu nepřišel - snad stavbou scén, ale jinak funguje na úplně jiných principech. (05.04.2009)

Často veľmi dojemných 6 epizód s manželského života. Liv Ullmann v úlohe ženy Marriany nechce stratiť svojho manžela Johana i keď ten túži po inej. Väčšina filmu sa sústreďuje na siahodlhé dialógy medzi manželmi, vďaka čomu sa dozviete o všetkom z ich života. Herecký výkon Liv Ullmann je úžasný a neubránite sa tomu, aby ste ju neľutovali. Film je typický Bergmanovský, len trochu pridlhý. (02.11.2007)