Království - Série 2

Jízda první série pokračuje, ačkoliv měla jsem pocit, že už to nebylo tak napínavé. Mě osobně už některé věci začaly vadit (např. ti dva v kuchyni pořád dokola) - nedokážu pochopit, jak je možné, že se narodí takovej mutant a všichni v nemocnici ho chodí jenom pozdravit a tváří se, jakoby nic:))) Ale to, že neexistuje třetí série, tak to mě teda naštvali úplně!:) (09.02.2014)

Ano, druhá série Království je možná ještě lepší než první, je pestřejší a o poznání méně děsivá - okamžiky jsou v ní přesto snad ještě silnější než v jedničce - scény s Bratříčkem jsou doslova neuvěřitelně sugestivní, skoro stejně zajímavé jsou ale i ostatní linie příběhu. Kdybych měl Riget popsat jedním slovem, vybral bych zřejmě slovo "bizarní" - ale jedno slovo v tomto případě opravdu nestačí - je to vtipné, geniální, poutavé, děsivé, pitoreskní, úchylné - je to prostě nejlepší evropský seriál, který jsem měl tu čest shlédnout. Škoda absence pokračování - 10/10 - celá série 10/10 PS: kde jinde najdete seriál, ve kterém děj průběžně glosují dva myči nádobí s downovým syndromem, švédský primář klečící nad záchodem, v němž pozoruje své výkaly a Lars von Trier v kvádru? (09.12.2007)

Ešte o niečo viac choré pokračovanie Kráľovstva I. V nemocnici už zdá sa nie je žiaden zdravý človek z pohľadu personálu. K tomu sa pridá množstvo nechutností, občas zvrhlý humor a absurdita. Avšak Trier v pokračovaní pokrivkáva v budovaní atmosféry, ktorá zďaleka nie je taká hustá ako v predchádzajúcich dieloch. (30.11.2009)

Druhá série mi přišla více humorná (bláznivá) a ještě více fantaskní. Je to nádhera sledovat ten posun. Samozřejmě vše ostatní zůstává. Skvělá kamera, ale větší použití barevných filtrů, stylová režie i herecké výkony. Místy je to totální ujetost, třeba když si vezmu nemocničního psychiatra a jeho léčebná, skupinová sezení nebo dialogy Stiga, které se přesunuly ze střechy budovy k toaletní míse. :D (20.12.2011)

Úvodem bych chtěl odkázat na svůj komentář ke "Království" (1994) a k tomuto pokračování dodávám: Protože jsem prvním čtyřem dílům dal jen čtyři hvězdy, zde je to za plný počet. A to hlavně z toho důvodu, že seriál si nejen uchoval svůj vysoký standart, ve svém ději a příběhu nás ještě víc zařezává do sedaček a zalévá nás pocitem lítosti, že další pokračování už není. A velice se tomu divím, protože hlavní příběh (jako i příběhy podružné) není ukončen tak, jak bych si to podle pravidel seriálu představoval. Jenže narozdíl od Davida Lynche a jeho "Městečka Twin Peaks", já v tomto u Larse von Triera cítím mistrovství. U Davida Lynche jsem měl pocit spíš nedostatku nápadu a smyslu pro citlivé uzavření. Samozřejmě, že je mi líto, že se se svým oblíbeným personálem už nesetkám, ale v mém srdci budou žít všichni zúčastnění navždy. Dokonce jsem si velmi oblíbil pasáže s pomývači nádobí, které představují mentálně zaostalí dívka s chlapcem. Jejich rozhovory byly víceméně o ničem, ale měly ten závoj mystiky a tajemství. Navíc v jejich podání se mi dánština líbila ještě víc. Víc sekali konce slov a byli i tvrdší. Za jednu z nejlepších scén považuji tu, ve které honil v archivu Krogshøj Helmera jedoucího na vozíčku. Ale vůbec všechny scény s Helmerem byly úžasné. Aby si jej divák ještě víc vychutnal, je originální zvuk nutností. Neboť "danishe jevlare" zní v jeho podání fenomenálněji než "dánská pakáž" jakéhokoliv dabéra. V seriálu bylo velice sympatické, že se vždy na konci epizody při závěrečných titulcích objevil Lars von Trier a zpětně uplynulý díl okomentoval. Jeho "v dobrém i ve zlém" bylo naprosto úchvatné. A já mu nejen za to z celého srdce nesmírně děkuji. (01.03.2012)