Létající Čestmír

Nabízí se srovnání s dalšími dětskými seriálovými peckami osmdesátých let Arabelou, Návštěvníky a Křečkem v noční košili. Bohužel ani s jedním z nich neobstojí, i když má skvělé nápady a občas dobré hlášky. Většina dětských hrdinů mi doslova leze krkem, o učitelského sboru v čele se super slizákem Filipem Janou alias Ivanem Vyskočilem ani nemluvě. KOmediálně seriál táhnou Menšík s Nárožným a dost dobré jsou i vedlejší role Františka Filipovského a Josefa Somra. Baví mě i hravá Svobodova hudba, kterou mám doma na vinyl u jako LP Die Besucher / Fliegende Ferdinand. Zvlášť motiv Františka Filipovského je doslova geniální. (10.11.2016)

Není to můj nejoblíbenější seriál a není nejlepší. Dívaje se na sofistikované filmové triky vyvstane na tváři úsměv, především létací scény jsou veselé a v té závěrečné si člověk může řádně vychutnat ta otáčející se křoví, nicméně to vlastně nevadí, protože vše vynahrazuje spíše dětsky zjednodušený příběh na poměrně obvyklé téma a pak především vynikající herecké výkony. Většina herců je dobrá, stejně jako si je pamatujeme z ostatních československých komedií, ale vynášet do nebe dnes budu Vladimíra Menšíka za neuvěřitelný výkon především jako Čestmíra zestárlého díky květině. Všimněte si těch drobných gest a výrazů, jak hopsá a artikuluje, jak se chová, dokonale navozuje pocit malého kluka v těle dospělého. Neuvěřitelné. Dávám sice jen tři hvězdičky, ale určitě jsou to tři lepší a možná by na místě byly čtyři. V každém případě to ale stojí za to i jen kvůli výkonu pana Menšíka a určitě seriál prohlašuji za nezávadný pro děti. (01.03.2015)

Vracet se k seriálům ze socialistického období je vždycky zajímavé, protože se do každého jednoho z nich, ať už vědomě, nebo nevědomě, ideologie autorů a vliv režimu promítá. A je těžké říct, jak to vlastně bylo. Ano, je tu propaganda vidiny nádherného kolektivizačního světa, kde jsou na sebe všichni hodní, všichni jsou chytří, všichni jsou zdraví. Ale zároveň je tu vždycky minimálně jeden vůl, který ten svět chce rozkrást a nechat si ho pro sebe, kvůli čemuž podobný svět nikdy zákonitě nevznikne a vždycky selže. Je to tedy skutečná propaganda, nebo jen konstatování všeobecné pravdy, která je dnes již generacemi potvrzená? Chtěli se autoři nenápadně režimu vysmát, nebo režim naopak chtěl, aby jejich diváci právě toho vola proklínali, a o to ochotněji budovali? Záleží vlastně už jen na tom, co my jako diváci vidět chceme. Hlavně je to hodně zábavný seriál se skvělými postavami, nádherně koncipovaným světem, hořkosladkým koncem a báječně zahrnutými sci-fantasy prvky. Tak, jak to Vorlíček s Macourkem uměli. (04.11.2022)

Obsahově je to, prvoplánově vymyšlená, naprostá blbost, ale bereme-li v potaz, že je to určeno dětem, tak je to naprosto v pořádku. Kdyby se dnes někdo rozhodl točit tento typicky macourkovský scénář, vznikla by z toho neskutečná a nekoukatelná blbost. Za prvé se změnila doba, děti chtějí něco akčnějšího a hlavně asi i zahraničního, a za druhé celý tento seriál stojí na výkonech hereckých es normalizačního období. Zejména herectví Petra Nárožného, hrajícího skoro jako vždy přitroublého rapla, je nezapomenutelné. Stále nadprůměrná dobová zábava pro děti i dospělé, baví i dnes. (02.01.2019)

Kdo by neznal tohohle oteklýho záškoláka s chraplavým hlasem, kterej si místo školní docházky v socialistické éře dovolí lízt do nějakýho zvětšenýho kamene a šňupat tam výdobytky moderního socialismu jako je létání, nestárnutí ad. Pak se samozřejmě objeví holič Blecha, kterej si chce tyto kytky přivlastnit. A tvrdě narazí, jelikož v tý době ještě existovala spravedlnost, tak si tenhle zlej kapitalista nehodící se do té doby na sebe uplete bič. A tak to je, tak by měli končit všechny pohádky, že zlo bude vždy potrestáno i když já bych mu dal minimálně dvacet let na uranových dolech a možná i oprátku, aby viděli jeho lokajové, co se smí a co se nesmí ve slušné socialistické společnosti. (25.05.2021)