Stvořeni pro lásku

Stylizace je překrásná a Kar-wai Wong dokazuje, že je náramně talentovaný režisér. Rovněž tak hudba dosahuje nejvyšších kvalitativních sfér. I ti herci. Jenom ten vnitřní náboj to zcela postrádá, což je zrovna u tohoto typu snímku to nejpodstatnější. K čemu je nádherná slupka, když jádro je nemastné neslané ? (15.06.2007)

Šedesátá léta a dvojice hongkongských obyvatel, která se musí rozhodnout, zda je pro ně přednější vzájemná náklonost nebo morálka. Do jisté míry vlastně strašně chladná a odtažitá romance, zároveň ale vlastně strašně silná a procítěná záležitost, která se dočkala širokého světového uznání a dodnes je brána jako jeden z vrcholů Hong Kongské filmové tvorby. Tak by se v kostce dal shrnout snímek Stvořeni pro lásku, který Čínský filmař Kar-wai Wong (Stvořeni pro lásku jsou součástí jeho tetralogie, která čítá též snímky Days of Being Wild, 2046 a plánované Blossoms) natočil vizuálně podmanivou romanci, kde je každý jednotlivý záběr trojice kameramanů (Christopher Doyle, Pung-Leung Kwan, Mark Lee) jednoduše pastvou pro oči. Společně s kameramany si Wong pohlídal vizuální estetiku, která krásu prostředí impozantně prodává divákovi. Vynikající herecká dvojice Tony Leung/Maggie Cheung předvádí naprosto uvěřitelně procítěnou romanci, která se navíc obejde bez přehnaných momentů a Wong za psacím stolem k lásce přistupuje tak trochu jinak. Spíše než na vrcholovou vášní a totální emocionální procítěností Wong vzájemný milostný zájem hlavní dvojice především znázorňuje skrze poetické momenty. A právě zde tkví jistá forma vady na kráse. Stvořeni pro lásku není klasickou romancí, bohužel ale není Wongův scénář zdaleka tak dokonalý. Naopak většina scén se očividně o něco snaží, ovšem velmi smutně se míjí účinkem. Celkově se Wongovi ani nepodaří prodat naprosté zoufalství, které dva hlavní hrdiny skrze morální dilema sužuje a celkově mě po velmi slibném rozjezdu Stvořeni pro lásku zklamalo v tom, jak je to celé vlastně tak trochu prosté. Ale pořád je se tu romantickou stránku daří prodat tak trochu nezvyklým způsobem a Wongův záměr se rozhodně zcela nemíjí účinkem. Soundtrack dvojice Shigeru Umebayashi/Michael Galasso svojí lahodnou zvukovou stránkou a skvělou sázkou na klasické nástroje naprosto sedí k vizuální estetice filmu a i k celému příběhu. Ta hudba je jednoduše nádherná. Do toho to celé Wong režíruje očividně silným uchopením, kterým naprosto vyčnívají jeho tvůrčí záměry. Skutečně tak jen zamrzí, že scénář postrádá něco navíc a závěr je už tak trochu zbytečný a snaží se to už tak velice očividné prodat ještě očividnějším způsobem, že je to skutečně tak trochu na pováženou. Ale jinak si vlastně skutečně nejde na moc stěžovat. Wongovo Stvořeni pro lásku je vrcholným vizuálním zážitkem, který většinu času i zdatně prodává stránku obsahovou. Časem jde sice tento faktor čím dál tím více do úskalí a ve finále tak divákovi nezbývá skutečně než jiného než se pořád kochat neskutečně nádhernými záběry, přesto je ale tenhle netradiční romantický film určitě v mnoha ohledech bravurní...... (09.02.2021)

První sem viděl Wongův film 2046, kterej je v podstatě pokračováním In the mood for love a myslim, že to nebylo úplně dobře, jelikož i když to nenavazuje nějak razantně, tak vývoj postavy Tonyho Leunga tady přímo navazuje nebo lépe řečeno se z něho dá pochopit styl chování Tonyho Leunga v 2046 nebo aspoň mi to tak přišlo a tak nějak sem díky tomuhle filmu líp pochopil i celej film 2046, krom toho je tu víc věcí, který jsou v pokračování dál rozvíjený, jedná se hlavně o myšlenky. Nicméně co se týká samotnýho filmu, tak je opět hodně poeticky natočenej, kamera opět nádherná, muzika nevtíravá, ale dobová a pro atmosféru perfektní a oproti 2046 se nejedná o tolik zmatenej kousek, příběh si plyne svým pomalým tempem a i tak dokáže zaujmout (10.12.2008)

Připadalo mi být méně těžké, než 2046, ke konci však maličko utahané. Režisér se s filmem doslova "vymazlil". Spojení rukou, které je vidět jen ve stínech, informace, které se člově dozvídá náznakem, melancholie dokreslená emocemi a barvami. Míjení dvou lidí. Minulost, kterou člověk vidí, ale nedokáže se jí dotknout. (11.09.2011)