Stvořeni pro lásku

Wong Kar Wai svůj omamný puzzle okamžiků drásavě cudné lásky a tichého toužení skládá z pohledů, gest, zátiší, barev a delikátně zvolené převzaté hudby. Všechny výrazové prostředky kinematografie jsou zde nasazeny k vytvoření a udržení atmosféry, kde se v nostalgicky snovém závoji zjitřená emocionalita skrývané lásky snoubí s tesknou zádumčivostí. Emblémem křehkého díla se pak stávají smutné oči Tonyho Leunga a spanilá silueta Maggie Cheung v kolekci skvostných cheongsamů s expresivními vzory. Vlastně je až paradoxní, že "Stvořeni pro lásku" pojednává o pomíjivosti okamžiků, když je Wong dokáže tak neskutečně intenzivně otisknout do filmu. Byť je za tím ohromná práce ve střižně navazující na jeho tvůrčí metodu, kde nechává herce absolutně ponořené do postav improvizovaně rozvádět jen vágně načrtnuté situace. Následně z tohoto proudu času zachyceného na hromadě materiálu loví momenty, v nichž sebemenší změna mimiky zrcadlí niternou emocionální bouři. Tím spíš pak překvapí i nečekaně úsměvný, byť stále citově rozechvívající motiv vzájemných her obou platonických milenců. Z obav nad emocionálním dopadem předvídaných situací si modelově zkoušejí své reakce, aby naopak zcela podlehli svým skrývaným citům již v daném okamžiku testu. ____ Vedle obrazu jednoho poměru a mistrovské ódy na lásku představuje "Stvořeni pro lásku" také metaforu Hongkongu coby žitého prostoru i kadlubu vztahů, identit a politických kontextů. Wong záměrně po většinu času nechává kontrast intimního prostoru a vnějších dějin stranou a většinu filmu naopak skládá z výřezů bezprostředního osobního prostředí postav. V nostalgických retro vinětách navíc vyzdvihuje pospolitost a semknutost lidí vycházející nejen ze sdílených prostor pronajímaných pokojů v bytech rodin s odchovanými dětmi. Tím nepatřičněji a radikálněji vyznívá ke konci snímku náhlý vpád velkých dějin, dokonce i v podobě něčeho tak banálního a mírového jako je oficiální státní návštěva. Wong takto opatrně zpřítomňuje dějinný kontext, který předtím lehce naťukne v dialozích, kde vedlejší postavy konstatují své plány na odchod z Hongkongu kvůli tamní napjaté situaci. V případě doby děje se jednalo o levicové demonstrace 60. let, ale v době vzniku film rezonoval s odlivem Hongkongčanů kvůli navrácení britské kolonie Číně. Dopady takového exodu a zpřetrhání vazeb pak zpřítomňuje v tragickém míjení ústředních postav v poslední části vyprávění. Závěrečné celky chrámových prostor, do jejichž zdí jsou sice otisknuty osudy, touhy a emoce lidí, ale které jsou zcela prosté života, jako by předznamenávaly vidinu odlidštěného Hongkongu zbaveného jeho identity, kterou utvářejí právě jeho obyvatelé, jako třeba ti, jejichž tesknění jsme celý film sledovali. V dnešní době, kdy se kvůli Čínou prosazovanému zákonu o národní bezpečnosti musejí hongkongští tvůrci uchylovat k autocenzuře, může být "Stvořeni pro lásku" návodným příkladem, jak pracovat s náznaky či skrytými významy a současně zachovat esenciálně lokální atmosféru filmů. Na druhou stranu hořký fakt, že nadcházející Wongovy filmy postrádají autenticitu i emocionální naléhavost jeho tvorby utvářené geniem loci Hongkongu konce minulého století, možná nejlépe stvrzují nelítostnou pomíjivost a neopakovatelnost oné éry. Kdy Hongkong ještě mohl ohledávat a zkoumat svou identitu, než byl nucen za ni bojovat, trpět a následně na ni umlčeně vzpomínat. (04.12.2022) (méně) (více)