Frasier

Kvalitní americký sitcom, který trestuhodně zmizel z českého vysílání po pár dílech. Naštěstí nám Markíza podala záchranou ruku a ujmula se Frasiera se ctí. Slovenský dabing na nejvyšší úrovni je mnohdy lepši než originál. To se o namluvených seriálech nedá často říci. Obdivuhodných 11 sérií si udržuje stále stejnou kvalitu, což je ještě úctihodnější. Frasier je jeden z nejlepších sitcomů, co se kdy vysílali. Dokud nevyzkoušíte, nemůžete pochopit. (07.12.2006)

Promovaný psychológ Dr. Frasier dáva rady cez rozhlasový éter svojim poslucháčom. Komediálne zápletky mu "pomáhajú vyrábať" jeho otec (ex-policajt) na dôchodku, ktorý býva u neho v byte. Ďaľším spolhráčom je Frasierov nepraktický brat, domáca pani, starajúca sa o otca a v neposlednom rade i veľmi nepríjemný otcov pes, nedbajúci na luxusné vybavený byt. (01.07.2003)

Řekl bych, že Frasier je jeden z mála seriálů, u kterého jsem se nesetkal s upadající kvalitou. I 11. řada je stále plná vtipu a skvělých zápletek. To si ovšem vybírá svou daň na příběhu, který je velmi nevýrazný. Velkým mínusem jsou také klíčové momenty, které vůbec nepůsobí tím správným dojmem. Člověk se do toho prostě nikdy neponoří tak, jako do Přátel, kde každá důležitá scéna, ať je to svatba, rozchod či něco jiného, má správný šmak. Frasier je holt oddechovka, která člověka nikdy nezklame, spokojenost a výbuchy smíchu jsou zaručeny i po několika zhlédnutích, ale že by se divák dočkal nějakých emocí nebo dojetí, to rozhodně ne. Fakt, že seriál ani po 11 letech, navíc ještě jako spin-off seriálu Cheers, neztratil kvalitu a byl (dle mého názoru) ještě úspěšnější něž jeho předchůdce, to si zaslouží maximální ocenění. (16.08.2011)

9 / 10 Frasier má všetko, čo má správny seriál mať - inteligentný humor, perfektné herecké výkony a neotrepané zápletky. Postavy sú uveriteľné a neskutočne vtipné, či už ide o samotného Frasiera a jeho večné prúsery (hlavne čo sa týka žien), zakomplexovaného Nailsa beznádejne zamilovaného do Frasierovej slúžky Daphne, ktorá sa zas oduševnene stará o ich otca Martina a psa Eddieho atď. Mohol by som pokračovať ešte dlho a stále by som nevymenoval všetky tie originálne postavičky, ktorými je celý seriál naprataný až po okraj. Jednoducho paráda! PS: Pozor! Niektoré diely nie sú práve najvtipnejšie (tým nemyslím, že sú zlé) a tak sa nenechajte odradiť. Na každý taký diel však pripadajú dva perfektné a na dva perfektné jeden ultimátny, pri ktorom sa budete chytať za brucho od začiatku do konca. Musíte len vytrvať, oplatí sa to. (03.03.2005)

Dobu, kdy jsem poprvé viděla Frasiera, si pamatuji dodnes. Psal se červenec 2001 a mé desetileté já při přepínání programů náhodou narazilo na jakýsi seriál o lehce snobském psychiatrovi ze Seattlu. Ještě toho večera jsem se do Frasiera zamilovala a ještě toho večera začal i můj nekonečný boj s ostatními rodinnými příslušníky, kteří by náhodou v době, kdy v televizi Frasier běžel, chtěli sledovat cokoliv jiného. Tato úchylka mi vydržela po mnoho dalších letních nocí a táhne se vlastně až dodnes, byť se v době, kdy tento komentář přepisuju, píše již rok 2011 a první cifru mého věku nahradila dvojka. Proč však Frasiera tak zbožňuju, pro mě za ty roky zůstalo vždy částečně záhadou. Komediální seriály mě nikdy nebavily; dokonce i Přátelé nebo Simpsonovi mě minuli bez zájmu. Ze všech sitcomů, které mi kdy prošly rukama, si tak jen Frasiera pouštím sama s radostí. Možná to tedy není jen humor, čím je pro mě Frasier tak speciální. Možná za to může i fakt, že pro mě tento seriál vyniká svou pozoruhodnou lidskostí. Zapomeňte na všechny trapasy hlavního hrdiny; i když se při sledování směju od začátku do konce, ta uvěřitelnost všech postav a situací je zvláštně podmanivá. Ano, do vrstvy obyvatel, jejíž největší frustrací je křeslo neladící se zbytkem interiéru, asi většina diváků patřit nebude, ale nic to nemění na tom, že jsem v Kelseym Grammerovi na rozdíl od herců v jiných komediálních seriálech nikdy neviděla jen herce hrajícího svou výstřední roli, ale skutečnou postavu. Zatímco většina sitcomů zkrátka vsází na efektní, vyhrocené postavičky, kterým za dva roky dojde šťáva, Frasier nabízí jistou nadčasovost, příběh, mentální vývoj i rozvoj, radost i smutek. Není proto s podivem, že Kelsey svého hrdinu vydržel hrát soustavně více jak dvacet let (déle než kdy jaký jiný herec hrál jinou roli) a přitom měl stále co nabídnout. Dr Frasier Crane je v mých očích jednoduše jedna z toho mála postav, které jsou věčné, a kdyby se Grammer v sedmdesáti rozhodl natočit ještě jednu řadu, mohla by i ta pod vedením správných scénáristů dopadnout na výbornou. Málokterý seriál mě za srdce chytl jako tento. "Goodnight, Seattle, we love you!" (30.01.2006)