Frasier

seriál s inteligentným humorom, na ktorom som si najviac vychutnal pasáže s asi najmenej intelektuálskou postavou - sarkastickým starým otcom a jeho psom :). Žial, seriál trpí klasickým nešvarom iných seriálov, že s narastajúcim počtom častí má človek pocit, že už je to celé jedna obohratá platňa - a tomu pocitu nebránia ani rôzne vzťahové rošády scenáristov medzi postavami, skôr naopak (14.12.2011)

Frasier se stal synonymem pro snobského idiota, kterého ale máme právě kvůli jeho manýrům a jeho zvláštní schopnosti zhatit vše dobré svým vlastním způsobem rádi. Kdybych si dělal zářezy pokaždé, kdy ze mě při sledování jeho činů vypadlo 'to je ale debil!', těžko by mi stačil kmen urostlého stromu. A jeho bratr, také snobský psychiatr, Niles - ten si s ním může s klidným svědomím podat ruku. Snad jen málokdo chápe, že ti dva jsou syny navenek tvrdého bývalého policajta Martina Cranea, který se po střelném zranění přestěhoval právě k Frasierovi, a jejichž třenice jsou náplní prvních dílů seriálu. Jenomže ten se, možná překvapivě, rozvinul v něco naprosto neopakovatelného, skvělého a osobitě neotřelého, co trvalo dalších 11 let (i když já měl seriál zkouknutý díky téměř každodennímu vysílání TV Cool asi za rok). Nesmím zapomenout na další skvěle napsané a zahrané postavy - ošetřovatelku Daphné, produkční Ross, pejska Eddieho (a tady bych neopakovatelné herectví snad podtrhl obzvlášť) a další ty menší, ale přesto kouzelné charaktery jako Bebe, Bulldog, Kenny, Daphina matka i brácha a další a další. Těch absurdních situací, do kterých se bratři Craneové dostali (nebo přesnější by bylo, které vytvořili), ta plejáda žen, které Frasier, jak to popsat... 'odfrasieroval' (čili pokaždé jinak a ale přesto svým způsobem stejně nakonec odradil), těch smolných náhod, souher okolností a trapasů, které často přerostly v naprostou grotesku. Ano, samozřejmě že se naskytly i slabší okamžiky a epizody (u takhle dlouhých seriálů to je snad nevyhnutelné), ale jako celek - Frasier je prostě poklad, případ sám pro sebe a bude mi chybět... (31.05.2010)

Frasier je prepracovaný, sofistikovaný, inteligentný, ale v provom rade mimoriadne vtipný sitcom. Videl som všetky časti a musím s čistým svedomím priznať, že tento seriál nemá slabé miesta. Tvorcovia pre diváka pripravili 11 skvelých sérií, ktoré môže človek pozerať stále dokola a neomrzia ho. 90. roky boli zlatou érou sitcomov. Frasier je síce trocha v tieni Priateľov, no kvalitou nijak nezaostáva. Jednotlivé charaktery sú dokonca ešte o chlp sympatickejšie a nie je tu nikto, kto by ma vyslovene štval. Z hercov nemôžem vybrať jedného, lebo všetci bol užasní ale ústredné duo Kelsey Grammer a Davi Hyde Pierce sa snáď pre tieto postavy narodilo. Nikde inde som sa nenasmial tak, ako na týchto dvoch svojských psychológoch. K tomu mierne čudná opatrovateľka Dafné a večne nespokojný, ale veľmi príjemný otec Martin s jeho verným spoločníkom Ediem. Pre mňa je Frasier jeden z najlepších sitkomov a aj seriálov všetkých čias. Dokonalých 5* a 100 %!! (02.07.2017)

Milujem ten seriál z celého srdca. Pamatám sa, že som bol kvoli nemu vždy dlho do noci hore. Nič nestratil po tých rokoch zo svojej atraktívnosti. Stále je veľmi humorný, ľudský a príjemný. Dokonca teraz je možno ešte lepší, lebo chápem už aj tým vtipom, ktoré mi možno pred rokmi unikali. Večná a nesmrteľná klasika. Neverím, že niektorí seriál budem mať ešte dakedy radšej ako práve Frasiera. (11.03.2011)

Frasier je parádní zábava všech jedenáct sérií. Často se tvrdí, že prý to má punc inteligentního humoru. Nerad bych takto seriál otitulkoval. Je to bláznivá podívaná, co si utahuje z lidských slabin (většinou psychického rázu) a na paškál si bere i tradičně americké rysy jako nekonečnou touhu uspět a prosadit se. Individualismus pod vysměšnou lupou. Tohle všechno zní docela suchopárně a nepochybně by i bylo bez toho geniálního obsazení Kelseyho Grammera a dalších jeho kumpánů. Mají dar vytvořit neuvěřitelně sebe shazovačnou situaci, při níž si zachovají tvář. A navíc, na rozdíl od jiných sitcomů zde není tradiční nadržování postavě jedné na úkor jiných. Všem stejně, když průser, tak ať ho vyžere každý. Upřímně přiznám, že psychiatry v oblibě nemám (90% z nich by mělo samo vyhledat pomoc těch zbylých 10%). Přesto je pro mě Frasier snad tou nejoblíbenější seriálovou postavou vůbec. To o něčem svědčí. (15.07.2005)