Bambinot

Opět nechápu zdejší hodnocení. Ano, vypadá televizně, ještě tam chybí L. Chudík a je z toho díky obsazení druhá Nemocnice na kraji města. Ale záleží na tom? Vždyť námět je zkrátka geniální. Navíc je to věčně nedořešná otázka, co a kdo je dokonalé, ideální dítě. Jsem rád, že si tam zahrál i jeden z mých oblíbených dabérů Aleš Procházka. Pravda, Josef Abrhám trochu přehrával, ale vězte, že seriál je především pro děti. Některým hrdinům se jejich postavení mění jako aprílové počasí, čímž si diváka rozhodně upoutá. Ovšem Jiří Adamíra je, tedy vlastně byl, hercem par excellance. Až mám pocit, že byl aristokratem doopravdy. (05.02.2013)

Příběh zcela o ničem a navzdory skvělému obsazení jsem nudou nedosledoval ani první díl do konce. Jedna symbolická hvězda z úcty k našim hereckým velikánům, kteří zde vystupují, protože je mi jasné, že nějak si vydělat museli a ne vždy byl po ruce dobrý námět. Holt Návštěvníci či Létající Čestmír to je jiná kvalitativní scifi káva. (12.10.2014)

Žádný div, že se Bambinot na rozdíl od jiných osmdesátkových televizních a filmových klenotů ani v časech žijících z nostalgie příliš nereprízuje. Nese sice ještě znaky klasických děl těžících tvůrčím způsobem z cenzurních překážek (nonsensové komedie z rodu Pane, vy jste vdova) jako luxusní komediální obsazení (Čestmír Řanda, Jiří Sovák, Petr Nárožný, Iva Janžurová) a poťouchlých futuristických nápadů, nastavujících opatrně zrcadlo. Na rozdíl od nich vykazuje Bambinot podstatně méně sevřený tvar. Na seriál je těch bezuzdných kravin prostě příliš. Mezi skvělými nápady zejí pukliny scénaristické bezradnosti, maskující se jako dada zvraty. Pokusy osvěžit diváka hereckými improvizacemi vycházejí tak padesát na padesát. Což je málo. Možná ještě více kladnému dojmu podráží nohy vpravdě hnusná kulisní výprava a VHS barvy záznamu. Nakonec nejpozorohodnější jednotlivinou jsou různé piškuntalie okolo ryze současného problému virtualizace a klonování lidí. Josef Abrahám ve své nejšaškoidnější roli. (10.06.2015)

Myslím, že kdyby seriál režíroval Vorlíček nebo Polák, mohlo jít o další z mnoha českých sci-fi a fantasy hitů, jenže Němci chtěli Dudka, takže místo pestrého surrealismu máme tu čest s pseudorealistickou normalizační estetikou, čemuž odpovídá i roztomile otravná Štaidlova hudba. Zejména v prvních dvou dílech bylo to napětí mezi (místy zdlouhavým) scénařem a režií až nesnesitelné, k čemuž přispělo i nejednotné vedení herců (menší část přehrává, převážná část je přiměřeně ironicky civilní a poslední část si nevšimla, že Nemocnice už skončila), od třetího dílu si ovšem vše nějak sedlo a myslím, že Bambinotu se zbytečně křivdí. Hercům doslova kraluje Adamíra v roli lauretánského panovníka Rudolfa III., je opravdu škoda, že nebyl v tomto žánru více využíván. (10.06.2022)

Josef Nesvadba kdysi napsal povídku Chemický vzorec osudu, kde šlo o genetické pokusy ovlivnit podobu nenarozených potomků. Nevím, jestli byl Bambinot inspirován právě touto povídkou, protože ji tam moc nepoznávám, ale možné to je. Vždyť Miloš Macourek už přepsal tuctovou detektivku v bláznivou poctu comicsu, horror o krádežích krevních konzerv ve vrcholnou crazy o transplantacích mozků a ze statické francouzské divadelní frašky udělal div ne road-movie... Bambinot je s přehledem nejvýstřednější český seriál všech dob. Tak výstřední, že někteří herci bez předchozí zkušenosti s macourkovskou látkou přiznávali, že vůbec nevědí, která bije. Jaroslav Dudek točil spíš realistické látky a nebýt toho, že němečtí zadavatelé, celí zmámení Nemocnicí na kraji města, trvali jen na něm, realizoval by seriál Vorlíček a vypadalo by to jinak. Určitě by se točilo na film, triky by jistě stály za víc, výprava fiktivní monarchie by byla taky pečlivější atd. I tak si ale myslím, že Bambinot patří mezi komediálními seriály jednoznačně k nadprůměru a ze všech Macourkových seriálů má filosoficky nejblíž k filmu Pane, vy jste vdova! Narozdíl od rodinné Arabely, Čestmíra nebo Křečka se totiž nebojí být zdravě amorální, postavy existenčně i fyzicky likvidovat a zapojit přece jen poněkud dospělejší humor. A ta plejáda nezapomenutelných postav, šitých dle autorova zvyku na míru konkrétním hercům... Ultimativní klauniáda osmdesátých let. 80% (15.08.2006)