Režie:
Wolfgang PetersenScénář:
Edward KhmaraKamera:
Tony ImiHudba:
Maurice JarreHrají:
Dennis Quaid, Louis Gossett Jr., Brion James, Richard Marcus, Carolyn McCormick, Lance Kerwin, Barry Stokes, Peter Jurasik, Herb Andress, Ulrich Günther (více)Obsahy(1)
V jednadvacátém století konečně všechny státy země spojily své duševní, nerostné i technologické bohatství, takže války jsou minulostí a mezigalaktické lety realitou dne. Lidstvo se tak vrhá na nekonečnou objevitelskou pouť po vesmíru. Naneštěstí však nejsou v kosmu sami. Rasa oboupohlavních dobyvatelů, označovaných kvůli jejich vzhledu za Draky, stojí jedinému právoplatnému vlastníku hvězdného prostoru v cestě. A tak vypukne mnohaletá válka.
Willis E. Davidge (Dennis Quaid) je mladý nadějný pilot bojové kosmické stíhačky. Při jednom vzdušném souboji s Draky se nechá unést zápalem boje a havaruje na zatím neprozkoumané planetě. Jeho kopilot následkem nehody umírá a tak se vzteky šílený Davidge vydá zabít Draka, jehož stroj také nedaleko dopadl. Ale není mu souzeno se pomstít. Život na planetě je těžký a nebezpečný a dva zmůžou víc než jeden. Drakovo jméno je Jeriba 'Jerry' Shigan (Louis Gossett Jr.) a vyznává drakskou víru, velmi podobnou Buddhismu a jiným východním filozofiím. Přes počáteční obtíže a nenávist se z obou mužů, respektive muže a draka, stanou přátelé. Jednoho dne Jerry zjistí, že čeká miminko, které pojmenuje Zammis (Bumper Robinson). A tím se pro všechny zúčastněné jejich život ze základu změní... (monolog)
(více)Videa (1)
Recenze (199)
Je pravda, že některé situace nebyly tak úplně a zcela originální, i s přihlédnutím k době vzniku, nicméně film jako celek funguje velmi dobře, postupně si ta zpočátku odpudivá bytost stále více získává srdce nejen Davidgeovo a představa o nadřazenosti jednoho tvora vůči druhému dostává poněkud na frak. A takových poselství, navíc podaných zábavnou formou, není nikdy dost. ()
Autora předlohy Barry Longyeara mám rád, ale bohužel se mi tuhle povídku nepovedlo nikde sehnat, takže ten konec srovnat nemůžu, ale taky mi to přišlo hodně nečekaný, spíš ale až to, jak Davidge odvede Zammise před tu radu. Ta akce mi ani tak moc nevadila, ale je škoda, že ten konec trošku hlouběji nepromysleli. myslím, že by to ani nebylo tak těžký, vymyslet duchaplnější konec. ale jinak ten film stojí za to vidět. dennis quaid jako člověk je tak lidskej, až je to neuvěřitelný. A musím říct, že drakova filozofie se mi taky dost líbila. přišlo mi to něco jako buddhismus. Film je vlastně příběhem velkého přátelství, přátelství, které přesahuje prostor, čas i lidský život. Přátelství na život a na smrt, které ale ve skutečnosti možné není. A od toho tu je fantazie a fantaskní svět, aby nám tyto nemožné věci a těžko postižitelné lidské hodnoty, jako je pravá láska, přátelství nebo oddanost ukázal tak, jak bysme si to přáli ve skutečnosti. ()
Čas je nelítostná bestie. Nezdráhá se vzít do prádla filmový nadprůměr své doby a nenechá na něm nitku suchou. Když jsem "Enemy Mine" viděla jako mládě, do podprsenky ještě nedorostlé, vnímala jsem, že to není stejná liga jako "Vetřelci" nebo série "Terminátorů". Ovšem snad od embrya jsem tíhla ke sci-fi a líbil se mi Dennis Quaid, byla jsem tedy s filmem spokojená. Možná mě už tehdy dráždil kreténský dabing, kdy divák vidí 20-letého sopla, ale slyší mluvit padesátníka. Podobně alergická jsem na případy, kdy děti dabují zprzněným hláskem dospělé ženy. Ústřední dvojice, která byla na plátně většinu stopáže, se naštěstí dala většinou poslouchat bez skřípění zubů. Uběhlo nějakých 20 let a já jsem se s "Mým nepřítelem" potkala znovu. Bohužel se za tu dobu cosi pomrvilo v mém mozku: dialogy mi zněly směšně a nepřirozeně, Dennisovy americky drsné hlášky mi přišly trapné a taky jsem si kladla spoustu otázek. Jako třeba: proč spící ještěrku nevzbudí bouře meteorů, kdy šutry vybuchují všude okolo, ale lidský hlas jako budíček funguje? Proč stavět na prostranství "zaručeně meteoritům odolnou" chýši z krunýřů pseudoželv, když je pár desítek kroků vedle jeskyně? Proč vojenského pilota, co ztroskotal na planetě (neobydlené, pusté, s vyhovující atmosférou), nikdo nehledal a pak se najednou ocitne na mateřské lodi po třech letech, náhodou právě se smrtí na jazyku? Podobné blbé otázky přicházely jedna za druhou a zuřivě se dožadovaly pozornosti, jak diskriminovaní spoluobčané na sociálním úřadě. Nějak mi to kazilo zážitek ze sledování této sci-fi pohádky o lidskosti (mimozemskosti?), o dobru vítězícím nad zlem. Nostalgie ke mně tentokrát promlouvá pouze skomírajícím šepotem, přesto ponechám hodnocení v mírném nadprůměru... jakkoliv z "Enemy Mine" zbylo něco jako epizoda "Krajních mezí" (popravdě jsem čekala, kdy se mezi skalami vyloupne plukovník O'Neill, následovaný major Carterovou, Teal'cem a tím brýlatým hňupem). Budu hodná, ten film za to nemůže, že čas běží a děti dospívají. 59% ()
K tomuto filmu mám zvláštní vztah, neboť jsem jej viděl na počátku devadesátých let na kopírované VHS s roztřeseným obrazem a rychlodabingem. Byl jsem ohromen. Později již mé nadšení opadlo - efekty jsou primitivní a na dracích, kteří jsou tak odlišní od lidí, je vidět, že jsou to lidé v gumových oblecích (ale obličej je parádní). Nicméně se jedná o klasiku sci-fi se zajímavým příběhem, který trošku kazí patetický závěr. ()
Můj nepřítel - to je dobrý film podle výborné předlohy a zmařená šance natočit výborný film. Můj nepřítel - to je dojemný příběh o nacházení společných zájmů a pocitů při jinak převládající jinakosti - v povídkové podobě také příběh o potřebnosti nějaké identity a silných kořenů v minulost. Můj nepřítel líčí osudy pozemšťana a "draka", válečných nepřátel, osamoceně "vržených" na "pustou" planetu, jejich opatrné sblížování až po postupné převzetí dračí kultury člověkem. Konec režisér pokazill zřejmě proto, že si náhle vzpomněl, že nebyl celou dobu dost akční a rozhodl se to divákům na poslední chvíli vynahradit. Jsem přesvědčená, že literární předloha vytěžila z konce víc a byla to chyba a zrada celkového vyznění filmu náhle ji opustit. ( I mě tahle sci-fi v mládí zasáhla. Jsem ráda, že podle toho, co tu čtu, nejsem sama koho film zaujal - třebaže to byl jinak "bohužel" takový propadák.) ()
Galerie (58)
Zajímavosti (7)
- Ze záběru na palubní počítač při Willisově (Dennis Quaid) nalezení je vidět, že se děj odehrává mezi roky 2092 až 2095. (Dinsberg)
- Během úvodní bitvy zobrazuje počítač v Dracově lodi strukturu proteinu. (HellFire)
- Natáčelo se ve filmovém studiu Bavaria v Mnichově. Exteriéry jsou z ostrova Lanzarote ve Španělsku. (HellFire)
Reklama