Můj nepřítel

!!!Pozor, tento komentář je xenofobní a imbecilní!!!Rasismus je špatný, áno.SPOILER Poslali Michaela K. do Šluknova urovnávat rasové nepokoje a ďas aby to zpral, on se zahleděl do temných očí jedné z nepřizpůsobivých. Z počátku nebyl jejich vztah právě harmonický, jenže co bychom si vyčítali, já jsem bílý, ty trochu víc opálená, ale co jsme si to jsme si, pojďme vzájemně poznávat svou kulturu a učme se od sebe, osvojíme si jazyk toho druhého a budeme jako Adam a Eva v ráji. A tak spolu žili ve stanu, topili nábytkem z Ikei a hodovali drůbež, tu slepici, tu krůtu a když ani kůrky nebylo, nasytili se vzájemnou láskou. Po čase byla dáma celá mimo sebe, přibrala, k Michaelovi se začala chovat neurvale, pojídala gothaj s jahodovou marmeládou, to vše provázeno častou nevolností. Jednoho rána se Michael probudil z růžového snu a jako pokaždé se otočil na levý bok s úmyslem zahrnout svou milovanou polibky a lože ještě teplé, ale prázdné. Vedle něj ležel uzlíček a v něm plod jejich lásky. Vyděsil se Michael velice, co si počít, ale byl to člověk světem protřelý, vychoval z dcery soběstačnou dámu a tak pojal robě za syna. Chlapec vyrůstal, mužněl a díky Michaelovi, který mu předával to nejlepší z obou kultur se z něj stal opravdový kosmopolita. Jednoho dne dostal Michael pozvánku na zasedání vlády a v naději, že svůj čumáček zase smočí v plném korýtku, se vypravil na strastiplnou cestu a za sebou nechal zdecimovaný Šluknov i syna. Po několika přetěžkých měsících dřiny se však v Michaelovi hnulo svědomí a po synkovi se mu zastesklo. Je v pořádku, nestal se obětí odporných nevzdělaných rasistů, nestrádá v té dálavě? Se slzou v oku se odebral za svým nadřízeným Petrem N. a požádal o dovolenou z rodinných důvodů. Nesetkal se však s pochopením. "Neblázni vole, víš jak je tam černo. Dojdeš k úhoně. Nikam tě nepustím."..."V tom případě si beru neplacené volno," kontroval Michael a vyrazil služebním vozem na cestu. Takové hrůzy by se nenadál. Jeho syn byl registrován na Úřadu práce a pobíral pouze sociální dávky ve výši životního minima! "Toho bohdá nebude! Víte co znamená pojem pozitivní rasismus?" zahřímal na slizkou úřednici paní Bílou a hned v zápětí ji vypolíčkoval z budovy. Dojemné setkání otce se synem vyvrcholilo společným návratem do hlavního města. Titulky.KONEC SPOILERU. V českém znění Dalimil Klapka, Vojtěch Lavička, Věra Bílá a Pavel Soukup. (09.10.2011)

Čas je nelítostná bestie. Nezdráhá se vzít do prádla filmový nadprůměr své doby a nenechá na něm nitku suchou. Když jsem "Enemy Mine" viděla jako mládě, do podprsenky ještě nedorostlé, vnímala jsem, že to není stejná liga jako "Vetřelci" nebo série "Terminátorů". Ovšem snad od embrya jsem tíhla ke sci-fi a líbil se mi Dennis Quaid, byla jsem tedy s filmem spokojená. Možná mě už tehdy dráždil kreténský dabing, kdy divák vidí 20-letého sopla, ale slyší mluvit padesátníka. Podobně alergická jsem na případy, kdy děti dabují zprzněným hláskem dospělé ženy. Ústřední dvojice, která byla na plátně většinu stopáže, se naštěstí dala většinou poslouchat bez skřípění zubů. Uběhlo nějakých 20 let a já jsem se s "Mým nepřítelem" potkala znovu. Bohužel se za tu dobu cosi pomrvilo v mém mozku: dialogy mi zněly směšně a nepřirozeně, Dennisovy americky drsné hlášky mi přišly trapné a taky jsem si kladla spoustu otázek. Jako třeba: proč spící ještěrku nevzbudí bouře meteorů, kdy šutry vybuchují všude okolo, ale lidský hlas jako budíček funguje? Proč stavět na prostranství "zaručeně meteoritům odolnou" chýši z krunýřů pseudoželv, když je pár desítek kroků vedle jeskyně? Proč vojenského pilota, co ztroskotal na planetě (neobydlené, pusté, s vyhovující atmosférou), nikdo nehledal a pak se najednou ocitne na mateřské lodi po třech letech, náhodou právě se smrtí na jazyku? Podobné blbé otázky přicházely jedna za druhou a zuřivě se dožadovaly pozornosti, jak diskriminovaní spoluobčané na sociálním úřadě. Nějak mi to kazilo zážitek ze sledování této sci-fi pohádky o lidskosti (mimozemskosti?), o dobru vítězícím nad zlem. Nostalgie ke mně tentokrát promlouvá pouze skomírajícím šepotem, přesto ponechám hodnocení v mírném nadprůměru... jakkoliv z "Enemy Mine" zbylo něco jako epizoda "Krajních mezí" (popravdě jsem čekala, kdy se mezi skalami vyloupne plukovník O'Neill, následovaný major Carterovou, Teal'cem a tím brýlatým hňupem). Budu hodná, ten film za to nemůže, že čas běží a děti dospívají. 59% (11.07.2011)

Ocenění - Academy of Science Fiction, Fantasy & Horror Films - Saturn ´86 (USA): Nominace na ceny pro nejlepšího herce (Louis Gossett Jr.), za nejlepší masky a za nejlepší sci-fi. Scénář : Edward Khmara. Kamera : Tony Imi. Hudba : Maurice Jarre. Hrají : Dennis Quaid ( Willis Davidge ) a nebo Louis Gossett Jr. ( Jeriba "Jerry" Shigan ) (27.04.2011)

Jak zastarale a groteskně a přitom vzácně a raritně působí toto sci-fi z dob pre-digitalně vizuální exploze vyumělkovaných mainstreamových spektáklů a blbosti jménem 3D:) Můj nepřítel má totiž i příběh. Je to příběh o přátelství, které se zrodilo z dvou odlišných a nepřátelských ras a kde uvidíte Dennise Quaida, jak vlastníma rukama odrodí rozkošné dračí miminko:) Ovšem neznámá planeta skýtá také mnoho ústraní a nepříjemných nepřátel. Krásně "viditelné" triky, vydařené masky a hezký závěr. (08.02.2012)

Je pravda, že některé situace nebyly tak úplně a zcela originální, i s přihlédnutím k době vzniku, nicméně film jako celek funguje velmi dobře, postupně si ta zpočátku odpudivá bytost stále více získává srdce nejen Davidgeovo a představa o nadřazenosti jednoho tvora vůči druhému dostává poněkud na frak. A takových poselství, navíc podaných zábavnou formou, není nikdy dost. (29.07.2023)