Hanba

Do vojnového konfliktu v bližšie neurčenej dobe ani mieste zasadil Bergman ďaľší konflikt dvoch manželov. Napriek tomu, že obidvaja manželia sú hudobníci, vo filme neodznie žiadna hudba, čo celý film viacej umocňuje. Nanajvýš zaujímavým je koniec filmu, kde sa v posledných desiatich minútach, aj keď sa tam nič nehovorí, vypovie viac ako v celom filme. (02.11.2007)

Netypický Bergmanov film, v ktorom prostredie a akcia zohrávajú väčšiu úlohu, než v jeho komorných, do seba ponorených dielach. Bergman vo svojom filme o moci a bezmocnosti vsadil na svojich dvorných hercov Liv Ullmann a Maxa von Sydowa, ktorí nesklamávajú. Osobitne Max von Sydow, ktorý vytvoril zo svojho Jana neuveriteľne plastickú postavu, ktorá nadlho utkvie v pamäti. (14.08.2011)

Nezvykle výpravný a extrovertní Bergmanův film. Jeho vyhrocená reflexe dopadu války na manželský pár, který žije v izolaci severského venkova, je vlastně z diváckého hlediska netypicky přístupná a otevřená. Výjevy válečných hrůz nepotřebují žádné extrémní stylizační doplňky, valící se kolony vojsk postrádají znepokojující anonymitu siluet tanků z Mlčení. Tušená válka naplno vtrhává do života postav, není důležité určit kdo s kým a proti komu, je důležité postihnout nápadnou změnu v chemii páru. Zpočátku dominantní Eva se mění v pasivního následovníka muže Jana, jehož slabota a zbabělost se vlivem válečných hrůz mění v jakousi hanebnou formu brutality. Muž zvíře vládne světu, zatímco jemný ženský princip se v houštině výbuchů a utrpení stahuje do trpitelské oddanosti. Nesmírně působivé, poněvadž navzdory jednoznačnému poselství dokázal Bergman uchovat složitý vnitřek postav. Metafora hanby je mimochodem bergmanovsky úchvatná – zlého snu, který nepatří ani jedné z postav a ten kdo se z něj probudí, měl by pociťovat nekonečnou hanbu. Jak vidíme, v tomhle ohledu se nic nezměnilo. Hanbu nevidět. (29.11.2008)

Priority plesnivý, láska uvadá, vůle přežít narůstá. Ta atmosféra ve spojitosti s bezmocí, dotváří jasnozřivou konturu a rozvětvuje Bergmanovo filmové větvoví do jiné roviny. Elektrizující, hádám. Na víc se nezmůžu, ten film by měl zůstat bez jakýchkoli komentářů, může se stát, že by byl okraden o smysl. 90% (14.04.2011)

Jeden z lahšie pochopitelných filmov v Bermanovej filmografii. Podla mňa preto, že hrdinovia sú vystavení problémom zvonka, čím je v tomto prípade vojna a každý si vie predstaviť, ako by asi takúto udalosť prežíval. Respektíve prežívanie takýchto hrôz je všeobecne prežívané približne rovnako u každého človeka, čo príbeh viac približuje divákovi. Pri príbehoch, kde si ľudia problémy vytvárajú, alebo vznikajú z vnútorného popudu, každý divák reaguje inak. (09.08.2009)