Sanitka

Vracím se k hodnocení tohoto seriálu dodatečně, abych mohla srovnat svoje pocity s pokračováním, ke kterému jsem se už vyjádřila. První seriál hned po natočení nebyl žádná bomba. Je to s podivem, ale až po letech se mu dostalo odpovídajícího diváckého docenění. Kdysi mi dosti vadilo hysterické chování Evy Hudečkové, nerozhodnost Jaromíra Hanzlíka vůči Zlatě Adamovské i scény s otcem rodiny Josefem Karlíkem. Těch samotných záchranářských zásahů tam zase tolik nebylo, rodinné zápletky v ději převažovaly. Hlavním kladem je pohled nazpět do let, kdy byli všichni hlavní představitelé tak mladí a krásní. Teď už jsou jenom krásní. Myslím, že dvojka navázala celkem důstojně. (03.12.2013)

Jiří Hubač mě jako tvůrce seriálu baví víc než Jaroslav Dietel. Hubač je akční a dává větší prostor hercům, Dietlovy hrdinové deklamují sáhodlouhé monology... (Dobrý večer, tady Sova. Chtěl jsem vám říct takovou možná maličkost... [o 5 minut později]... nashledanou). Doktor Jandera nekecá, doktor Jandera koná. A od kecání (ale jak úžasně podaného) je tady občas zcela zoufalý ředitel záchranky, který se často musí snažit (útlocitní prominou) uplést z hovna bič... (04.04.2011)

Na svoji dobu převratné dílo. Pro mě osobně už zůstane asi tenhle seriál nepřekonatelným v rámci domácí tvorby a to nejenom svojí syrovostí, beznadějí a těžkou životní realitou podpořenou mimořádnými hereckými výkony, ale vidím v něm i velkou nadčasovost a odvážnou kritiku tehdejší doby. Chápu, že se to muselo soudruhům lehce obsahově zajídat. Na rozdíl od korektní a politicky nestranné Nemocnici na kraji města se tady opravdu v několika dílech ťalo do živého a nic se tu nepřikrášluje. Takže jo je to kult nemám námitek.95% (04.04.2015)

Méně pokrytecké korektnosti a více obhroublé upřímnosti, nežli je v dnešní tuzemské seriálové tvorbě obvyklé. A co se předhazované podbízivosti režimu týká - autoři zašli přesně tak daleko, jak ... nebo spíš kam až dojít mohli - v podmínkách reálného socialismu, který umožňoval pouze kritiku konstruktivní. A pokud to snad někomu nestačí ... je to jeho problém, ne můj. Každá mince má dvě strany - a VŽDYCKY, za jakéhokoli režimu, je autor limitován prostředím, ve kterém tvoří ... jen mantinely jsou rozmístěny v odlišných vzdálenostech od aktuálně preferované linie. Myslím, že už staří kronikáři by mohli vyprávět. Ale abych se vrátila k věci: Škoda, že v posledních dílech je koncepce příběhu poněkud nesoustředěná až rozvolněná, jakoby chvílemi ztrácela ze zřetele směr i cíl, takže některé scénky jsou neúměrně natahované a ústřední zápletce pak nezbývá čas, aby se v určeném časovém limitu mohla dobrat k uspokojivému rozpletení zamotaných osudů svých hrdinů. Možná je to trochu dané tím, že v rovině osobních vztahů Jiří Hubač na Jaroslava Dietla (a jeho "Nemocnici na kraji města") prostě neměl. I tak se jedná o nadprůměrný počin, který by rozhodně neměl upadnout v zapomnění ... 3,5* (11.08.2016)

Na socialistický seriál to není úplně špatné, je to celkem reálné a ani toho soudruhování tam není zase tolik. Z mého pohledu nejzajímavější na celém seriálu je úplně poslední scéna, kde má jet Jandera okamžitě k případu, který se stal někde na Praze 6. Oni mají základnu na Nábřeží kpt. Jaroše, hned vedle Strossmayerova náměstí, takže by měli jet po Miladě Horákové (tehdy Obránců míru) nahoru, přes Letnou a směrem dál. Místo toho jednou po nábřeží směrem k centru a zahybají přes most směrem k Právnické fakultě. Jestli takhle jezdili standardně vyhlídkové okruhy, tak to tedy potěš Pánbůh... Je to o to víc zarážející, že v závěrečné písničce smutní o tom, že nemají čas. (27.07.2008)