Konec dětství

Kontrast mezi "divným" teenagerem a drsným americkým venkovem už by se dal mezi nezávislými filmy považovat za klišé a stejně tak mi přišla už ohraná také fragmentovanost děje i místy až přehnaná snaha o syrovost. Film drží nad vodou hlavně výborně hrající Hirsch, kterého jsem dosud považoval za řadovou hvězdičku sázící na svůj vykulený obličej - tady mě však donutil změnit stanovisko. (03.04.2008)

Strhující (místy hodně naturalistické) drama amerického nezávislého režiséra Michaela Burkeho nepracující s žádným podobenstvím, ale vyprávějící prostý životní příběh o tom, že každý jsme sice jiný, ale když se někdo liší jen nepatrně víc, ihned je v očích ostatních lidí zrůda, freak... Příběh je (patrně záměrně) exponován v tradičním venkovském prostředí, neboť tam je předpojatost proti čemukoliv odlišujícímu se nejsilnější...a také jsou tam dobře zřetelné vazby místní komunity - obce sousedů a křesťanů, které spojuje právě posvátná půda kostela. Hlavní hrdina, čtrnáctiletý Duncan, je přesná, učebnicová ukázka potenciální oběti šikany, chlapec vnímavý, citlivý, fyzicky špatně disponovaný, jiný... Navíc ho zasáhla právě v období krize vlastní identity a hledání sebe sama ta nejstrašnější katastrofa - umřela mu matka, na kterou byl velmi psychicky fixován. Její ztrátu nahrazuje kdečím - fetišismem zacíleným na její věci, objevováním chybějícího ženského prvku rodiny uvnitř sama sebe... Tenhle film je hodně bolestný a zraňující, jelikož ukazuje věci takové, jaké jsou...bolavé a zraňující... Podobné filmy: Kluci nepláčou, Smrtící bumerang, O myších a lidech, Kes (15.10.2008)

Nerozumiem. Malo ísť o zvýšenie tolerancie k takémuto typu správania? Skôr by sa hodilo vypočutie psychoterapeuta ako pestovať čosi tak nedefinovateľné ako toleranciu (ktorá sa mi spája skôr s ignorantstvom - nechajme sa navzájom na pokoji, nech sme akýkoľvek). Toľko k vyzneniu. K obsahu: že sa chlapec správal odpudivo? Správal. Nechával si srať sliepku na košeľu akoby to bolo v poriadku, strkal si jej hlavu do úst, hral si s prsnými bradavkami navlečený v matkinom župane, a záver? - na zgrcanie. Na rozdiel od kleopatry si myslím, že toto s Kesom veľa spoločné nemá (okrem outsiderstva teenagera). U Loacha bol vzťah chlapca a vtáka symbolom slobody a pocitu šťastia, ktoré sa chlapcovi nedostávali v sociálne slabom prostredí domova ani v škole, tu išlo o ukázanie chlapcovej osamelej frustrácie po smrti milovanej matky. Chýbajúce puto vypĺňal kontaktom s niekým, kto prejavil záujem, či to bola sliepka, sused , partia z auta, prísny a citovo chladný otec, alebo fixáciou na veci (matkine šaty). Vôbec nezdieľam presvečenie Radka99, že veci na svete sú len bolestné a zraňujúce. Masochistické bolestínstvo a rochnenie sa v pocite životného smútku a utrpenia, ktoré bolo typické pre časť starovekých mysliteľov sa zvláštnymi cestami neoliberálnej filozofie vzdávania holdu abiotickým formám správania (sexuálneho, sociopatického) stalo príznačné pre určitú časť "nezávislej umeleckej" tvorby súčasnosti, spätej s nenávisťou k pocitom životného šťastia a radosti. A tak film, ktorý z filmárskeho hľadiska predstavuje čistý priemer, z dejového len lineárne odrozprávaný príbeh, stráca u mňa body zaraďujúce ho k možnému priemeru práve svojím vyznením (nájdenie citov a zblíženie len prostredníctvom utrpenia, snaha o akceptovanie duševne zranených ich ponechaním vlastnému trápeniu sa), nezlučiteľným s mojim pohľadom na svet okolo. (15.10.2008)

Velmi mě tenhle film připomněl Kes Kena Loache, drsnou to sondu do smutného dospívání, v němž byla jedinou potěchou kamarádka poštolka. Tady je to slepice, která byla mezi objednaným červeným spešl druhem jediná bílá. Pro Duncana je Slípka něco jako spojení s jeho zemřelou matkou, která, jak pochopíme, na něj měla zásadní vliv a zřejmě i proto tak kontrastuje se svými vrstevníky - jako "omyl". Pro Emile Hirsche to byla obrovsky náročná role a popasoval se s ní ohromně. (20.12.2006)

Zacinam o miestnom uzivatelovi menom Radek99 dost pochybovat ci nie je sexualne dezorientovany. Ked vyplodil toto - podotykam a podciarkujem, ze to nie je z mojej hlavy a Tu je Text : "Hlavní hrdina, čtrnáctiletý Duncan, je přesná, učebnicová ukázka potenciální oběti šikany, chlapec vnímavý, citlivý, fyzicky špatně disponovaný, jiný... Navíc ho zasáhla právě v období krize vlastní identity a hledání sebe sama ta nejstrašnější katastrofa - umřela mu matka, na kterou byl velmi psychicky fixován. Její ztrátu nahrazuje kdečím - fetišismem zacíleným na její věci, objevováním chybějícího ženského prvku rodiny uvnitř sama sebe... Tenhle film je hodně bolestný a zraňující, jelikož ukazuje věci takové, jaké jsou...bolavé a zraňující... ". No ja som videl hodne planu, uzvanenu spolocensku konzervacku, kde sa ten harant nedokaze vyrovnat so smrtou matky - a co je este horsie, oblieka sa do jej siat - takze zase propagacia sexualnych deviacii od rezisera Michaela Burke-ho. Nuda a planoba :15 % (04.08.2018)