Konec velkých prázdnin

Hudba - Michal Pavlíček a to mluví za vše. Příběhy se spojovaly a zas rozcházely. Sabina Laurinová výborně ztělesnila přesně jednu holku, kterou jsem poznala během zájezdu do Jugoslávie v r.1985. Zůstala tam a pak se za 14 dnů vrátila, protože byla holka zhýčkaná a v lágru jí bylo těsno. Taky jsem poznala pár emigrantů a opravdu radši budu doma žužlat chleba o dvou kůrkách, než se někde s něma bít v cizině za blahobyt. (25.08.2009)

Místy uhozené až moc,je vidět že to psal člověk neznalý některých situací a stavu věcí tehdejších.Po vzniku seriálu jsem dal vyšší hodnocení ale s odstupem času a shlédnutí reprízy jsem jednu* ubral. Třeba ten PSák který se rozhodl vrátit kvůli té pipky by z basy vylez až po revoluci,za to byl Sabinov jak vyšitej a to byla nejtvrdší basa pro vojáky,po ukončení trestu by ještě musel odkroutit zbytek vojny někde u PTP.Takže myslím že by si ten návrat sakra rozmyslel a ta jeho by na něj bůhví kolik let stejně nečekala. (29.08.2015)

Z tohoto seriálu jsem měl bohužel s každým dílem stále neodbytnější pocit, že se jeho tvůrcům dokonale daří vrazit meč nepochopení mezi emigraci a šedou zónu, takříkajíc ve stylu "a co je nám vlastně po tom, že tihle chudáčci tak strašně trpěli, když si svoji cestu vlastně vybrali docela sami." Obávám se, že takhle to tedy seriáloví tvůrci (a už vůbec ne Mašínová a Kohout) rozhodně nezamýšleli, ovšem věčné nářky a fňukání Dejdara, Cibulkové či Dulavy, šílená skoromilostná linka Zedníčka a Laurinové, blazeovaná nadřazenost Brzbohatého či poněkud pomateně idealistický mladý slovenský pohraničník, to je na mě trochu moc silný koktejl. Nejsem si vůbec jist, jestli se tady podařilo zůstat aspoň na oné obligátní půli cesty. Slaboučkých 50 % - to už mi byl milejší i takový Hotel Herbich. (10.08.2009)

Trochu mimo mísu mi to připomnělo rodinnou historku, když se nám v Jugoslávii zadřel motor a než nám opravili auto, potřebovali jsme prodloužit tzv. výjezdní doložku o pár dní. Já jsem z toho tenkrát ještě neměl moc rozum, ale mí rodiče mají dodnes traumatizující zážitek z jednání s tehdejším československým konzulem ve Splitu (ing. Tužil). Konec velkých prázdnin jsem při premiéře dost hltal, s překvapením časem trochu pozapomněl a po letech rád zopakoval. Výbornej scénář, skoro neuvěřitelná snůška lidí s různými pohnutkami, které osud svede dohromady často proti jejich vůli. Tady jsem se poprvé setkal s Jaromírem Dulavou, nevadili mi ani herci, kteří mi jinak vadí dost (Táňa Fischerová) nebo kteří podle mě v dramatickém žánru celkem nemají co dělat (Sabina Laurinová). Rozhodně bych to pouštěl všem těm chytrákům, co vykřikujou, že tenkrát bylo líp a že je potřeba zase uzavřít hranice. (04.07.2019)

Skvěle načrtnuté postavy, velmi dobře se proplétají jejich osudy. Na základě seriálu vydal Pavel Kohout i stejnojmenný román. Autor mapuje osudy československých emigrantů v Rakousku během několika měsíců v roce 1983. Časová rovina a prolínání příběhů jednotlivých postav je zajímavé hlavně v úvodní části. Druhý díl začíná "šokující" zprávou pro Milana Čecha (Martin Dejdar); tragikomická scénka na vrátnici nemocnice - gratulace vrátného k potomkovi je předzvěstí špatných zpráv. Zajímavá je především pestrost postav: klavíristka Lydie Guttenbergová (Táňa Fischerová), Václav Rada (Jaromír Dulava), kouzelník Pepa Strniště (Pavel Zedníček), Bobina Havránková (Sabina Laurinová), vojín Tono Vágner (Bronislav Mišík), Černiakovi (Jozef Vajda, Marta Sládečková, Monika Haasová). (09.07.2008)