Bobby Deerfield

Bobbyho Deerfielda, veľmi úspešného jazdca F1, nezaujíma nič okrem závodov, momentálne čo mohlo spôsobiť nehodu na posledných pretekoch a za týmto účelom navštívi zraneného kolegu. V liečebni ho zaplaví prívalom otázok krásna Lillian a svojím prchkým správaním upúta jeho pozornosť. Keď sa mu však nanúti do jeho auta aby ju cestou zobral domov až vtedy sa v ňom prebudí záujem o ňu. Postupne sa však dozvedá smutnú pravdu. Jeden z najkrajších filmov aký som mal možnosť vidieť, kde Al Pacino hrá tak civilne perfektne, že každý jeho pohyb či výraz v tvári vystihuje tú ľahostajnosť, prekvapenie, údiv, záujem, naštvanosť, bezradnosť proste hocičo a spolu s Marthe Keller a jej nespútanou Lillian tvoria dokonalé TO čo má správny romantický film mať ;-) (06.10.2008)

Bobby Deerfield je automobilový závodník, který každou chvíli na okruzích riskuje svůj život, Lillian Morelli je záhadná žena, jenž nečekaně vstoupí do jeho života a která jej konfrontuje se smrtí, jak ji doposud nepoznal. Tenhle snímek je hodně působivá lovestory, neobvyklá, zajímavě natočená a vůbec po všech stránkách skvělá! Al Pacino podává jako vždycky famózní výkon - není divu, vždyť byl v polovině 70. let v té nejlepší formě (Kmotr, Strašák, Serpico, Psí odpoledne...). Výborná je i režie a především hudba. Film nabízí několik velmi silných momentů, např. scéna v nemocnici nebo v závěru scéna s fotografováním - ale to je jen namátkový výběr, protože Bobby Deerfield je velmi silný jako celek. Zdá se mi, že BD je kapku nedoceněný Pacinův film - např. na imdb má hodnocení pouhých 5,2 - zbytečně, protože tento film je opravdu zajímavý a skvěle natočený, bez patosu i zbytečných příkras. Docela by mě zajímalo, jak by se s rolí Lillian vypořádala Catherine Deneuve, která o ni hrozně usilovala. Marthe Keller totiž Lillian zahrála opravdu výborně. (02.10.2006)

Autoři z Remarqua vypreparovali kostru, ale z duše si nevzali nic. Zatímco kniha pojednává o krásné, ale křehké květince, která chce poznat život, aby nakonec zjistila, že pod ochraným poklopem je jí nejlépe, a o závodníkově životě blízko smrti, který je vlastně naprosto obyčejný, jen se občas při závodě na vteřinku dotkne nekonečna (pasáž v knize, kdy hlavní hrdina splyne s přírodou, a pak pochopitelně...), filmaři se vydali naprosto jinou cestou. Bobby je chladný racionalista, který chce mít všechno propočítané, a najednou potkává citově založenou ženu, která se z hlediska jeho světa chová neprosto nelogicky a nesmyslně. Každý z nich vidí smrt jinak z jiného úhlu pohledu, každý je jinak formován svou konečností, a proto jsou k sobě tak silně přitahováni, neboť si toho mohou tolik navzájem předat. Co ovšem dělá film tak zvláštním, je osobnost Bobbyho. Lillian ho od počátku provokuje řečmi o homosexuálech, což se nakonec zčásti potvrdí neuvěřitelnou scénou, ve které se Bobby snaží imitovat May West. Je totiž ženou v mužském těle a Lillian je dominantou vztahu, tím mužským prvkem. A sledovat zženštilého závodníka, když od filmu očekáváte mužnou romanci - nedivím se, že se diváci v kinech smáli. A přitom je Pacino ve své roli neuvěritelně přesný. Ovšem šišlající Lilliane, to nemuselo být. (09.12.2010)

Jedna jediná chybička znamená koniec. V jedinom okamihu, v jedinom záblesku sa môžu preteky Formule 1 zmeniť v tanec so smrťou. Al Pacino ako odvážny pretekár vo filme Sydneyho Pollacka zabúda na svoju minulosť a svoje city. Avšak len do tej doby, než sa stretne s vášnivou ženou žijúci taktiež v tieni smrti, ktorá mu ešte len ukáže, ako plne a skutočne je možné život prežiť. Až do 90. rokov vyzeral tento motoršport úplne inak. Bezpečnosť F1 sa odvtedy podarilo razantne znížiť nárastom bezpečnostných opatrení na vozoch, okruhoch aj vo vybavení jazdcov. Dokážem si síce predstaviť, keby táto vec plynula rýchlejším tempom, ale toto je až veľmi uťahané a vlastne sa tam za celé dve hodiny nestane nič, čo by ma donútilo si tento zážitok zopakovať. Ono to asi nie je nejako zlé, ale rozvláčny spôsob rozprávania a celkom predvídateľný "dej" by možno fungoval tak 80 minút, rozhodne nie 120. Čakal som skôr dosť ukecanú vec, namiesto toho som vypočul priemerný počet dialógov, väčšinou ničím nezaujímavých a celkom dosť často sa tu nehovorí vôbec. (15.09.2019)

Nebe nezná vyvolených je jediný Remarqův román, který jsem přečetl, a nijak mne nezaujal. Ale chápu, že osmnáctileté citlivé dívenky se sklonem k intelektualismu u něj trpí syndromem posmrkaných kapesníčků a v tom horším případě zatouží stát se učitelkami literatury. Bobby Deerfield byl první skutečně velký přešlap v kariéře Al Pacina a s touhle podivnou romancí vás může smířit buď on (ačkoli jde o jasný castingový omyl), nebo malebná kamera veterána Henriho Decae. (09.04.2012)