USA,
1977, 124 min
Režie:
Sydney PollackScénář:
Alvin SargentKamera:
Henri DecaëHudba:
Dave GrusinHrají:
Al Pacino, Marthe Keller, Anny Duperey, Walter McGinn, Guido Alberti, Féodor Atkine, Romolo Valli, Mickey Knox, Maurice Baquet, Gérard Hernandez (více)Obsahy(1)
Sebemenší chyba a bude po něm! Mrknutí, špatný pohyb, výpadek na zlomek vteřiny a formule l, kterou pilotuje, projede cílovou páskou smrti. Smělý závodník Bobby Deerfield proto pohřbí své city a zapomene na svou minulost. Dokud mu bezohledná a vášnivá žena, která také žije ve stínu smrti, neukáže, co všechno nabízí život za možnosti. (Warner Home Video CZ)
(více)Zajímavosti (22)
- Al Pacino a Marthe Keller vytvořili během natáčení snímku milenecký pár i v soukromí. (Komiks)
- Když se Sydney Pollack rozhodl obsadit do role Lillian Marthe Keller, pozval ji na schůzku s Al Pacinem, protože záleželo především na výběru herce. Režisér ale herečku poprosil, aby si nebrala podpatky a nepřevyšovala tak nevysokého Pacina. Vyslyšení tohoto doporučení nicméně při setkání vzbudilo hercovu pozornost. Když se Al Pacino herečky zeptal, jestli má Keller problémy s páteří, pověděla mu pravdu. Po tomto faux pas se Keller po odjezdu ze schůzky s rolí v duchu loučila. (Komiks)
- Sousoší, které Bobbyho zaujalo přibližně od času 1:45:20, bylo vytvořeno Girolamo Ticciatim (1676–1744) a nazývá se „Křtění Krista a andělů“ („Battesimo di Cristo e angeli“). Dnes už nestojí na dvorku nedaleko Duomo, ale bylo zrestaurováno a je umístěno v Museo dell'Opera del Duomo ve Florencii. (Tonula)
- Při jednom záběru na závodním okruhu je vidět i česká vlajka. (ČSFD)
- Monopost, kterým Al Pacino ve filmu jezdí, je model Brabham Alfa Romeo BT-45. Původně patřil brazilskému jezdci jménem José Carlos Pace, jenž Pacina dubloval ve scénách z Grand Prix Jihoafrické republiky roku 1976. (3DD!3)
- Al Pacino neuměl před natáčením řídit. (3DD!3)
- Pouze v Austrálii byl film distribuován pod původním Remarqueovým názvem - Nebe nezná vyvolených. (Sfinkter)
- Novela E.M. Remarquea "Nebe nezná vyvolených", která byla předlohou filmu, se liší v těchto zásadních bodech: Hlavní hrdina se nejmenuje Deerfield, ale Clerfayt, nejezdí F1, nýbrž sportovní vozy. Na rozdíl od filmu přijde o život v Monacu. Lilliam (ve filmu ztvárněná Marthe Keller) umírá v knize na tuberkulózu, ve filmu na leukémii. Ve filmu zcela chybí Lillianin přítel Boris. Příběh se odehrává v 50. letech dvacátého století. (Robbi)
- Al Pacino byl v závodních scénách dublován brazilským pilotem F1 Carlosem Pacem. Ten se bohužel nedožil premiéry filmu - 18. března 1977 zahynul při havárii soukromého letadla. (Robbi)
- Pro film byly využity záběry z GP Španělska 1976. Havárie byly kašírované. (Robbi)
- Premiéra filmu sa konala na filmovom festivale v kanadskom Toronte v septembri 1977. Vedú sa debaty, či snímku neuškodilo, že neniesol pôvodný názov. Nejednotnosť titulu bola výrazná, napr. Taliani, Portugalci, Španieli, Gréci a Brazílčania išli do kina na Jeden okamih, jeden život. Sovietsky zväz volil titul Život bez záujmu a Švédi volili slzopudný názov Milovaný, zostaň so mnou. (classic)
- Sanatórium, kam taktiež bola situovaná jedna z najsilnejších scén (stretnutie Deerfielda s miestnym varietným kúzelníkom), sa nachádzalo v dedinke Leukerbad s susedstve vrcholov Schwarzhorn a Wildhorn vo švajčiarskych Alpách. (classic)
- Samotná realizácia filmu bola pomerne nákladnou záležitosťou a prevažne sa nakrúcalo v Európe - vo Francúzsku, Taliansku, Španielsku a Anglicku. (classic)
- Pollack snímok prehlásil za svoj „najeurópskejší film" , čo nieslo i nutné úpravy pre americké publikum. Producenti sa domnievali, že pôvodná stopáž by bola nestráviteľná s film bol skrátený o 25 minút. Našťastie sa to týkalo predovšetkým televízneho vysielania, do kín šiel snímok v plnom rozsahu, rovnako tak k nemu pristúpili i premiérové televízne kanály. (classic)
- Na filme sa podieľal i preslávený boss F1 Bernie Ecclestone, ktorý filmárom „vnútil" svoj tým Brabham a zvolil nakrúcanie pri Grand Prix Španielska a Belgicka. Niektorí skutoční piloti, napr. Niki Lauda, sa na prítomnosť filmárov sťažoval. (classic)
- Režisér Pollack musel riešiť otázku hlavnej predstaviteľky, pretože na postavu Lilian boli vznesené nemalé nároky. Musela ovládať niekoľko jazykov, byť patrične príťažlivá a predovšetkým ju muselo akceptovať americké publikum. V pomerne obsiahlom zozname adeptiek možno prekvapivo neuspela Catherine Deneuve, nakoniec vybrali Švajčiarku Marthe Keller. (classic)
- Na režisérsku stoličku pôvodne zasadol herec Dabney Coleman, ktorého adeptom pre hlavnú úlohu bol Gene Hackman. Lenže toho viac lákala vojnová dráma Príliš vzdialený most. Po jeho odmietnutí sa Coleman rovnako rozhodol projekt opustiť, ale predal štafetu svojmu priateľovi Sydneymu Pollackovi. (classic)
- K realizácii filmu sa spojili dvaja filmoví giganti Columbia Pictures a Warner Brothers, ktorí mali vyhliadnutého režiséra Francoisa Truffauta, ale ten mal svoje plány a odmietol. (classic)