Jeremiah Johnson

Niektorých divákov môže odradiť nedostatok priamočiareho deja, epizodické scény a opakujúci sa charakter filmu alebo dlhé úseky ticha, no práve z týchto vecí si film berie svoju silu. JJ si príde na svoje v tých malých chvíľach ticha, v Johnsonových tichých stretnutiach s indiánmi, v nemilosrdných pustinách skalnatých hôr, ktoré tak dobre odrážajú psychológiu postáv blúdiacich v ich tieni, v jemných, srdečných interakciách, ktoré Johnson má. Napríklad s indiánkou, ktorú považoval za manželku, a chlapcom ktorý nerozprával, ktorého považoval za syna. Počas celého filmu sa medzi touto zvláštnou rodinou nevysloví takmer ani slovo, no spôsob, akým sa učia prekonávať bariéry, ktoré ich oddeľujú, je krásny dojemný pohľad. 8/10 (18.09.2022)

Herectví Roberta Redforda jsem měl vždycky rád a ještě nikdy jsem ho neviděl v nějakém filmu, kde by byl špatnej. Málo takových frajerů. Zde hraje dobrodruha a trapera, který putuje nádhernou divokou přírodou a žije si svůj vlastní nezávislý život. Veselý i neveselý. Působivost snímku nechybí, dechberoucí je zejména část přejezdu přes indiánské pohřebiště. Sydney Pollack + Robert Redford = záruka kvalitní podívané. Jako bonus navíc kamera Dukeho Callahana, který se pak blýskl i v Barbaru Conanovi. A v neposlední řadě též hudba a krásné baladické písně. Zajímavostí určitě je, že se na scénáři podílel John Milius. (14.07.2022)

Jeremiah Johnson nesplnil celkom moje vysoké očakávania. Mal som za to, že uvidím niečo ako bol Posledný trapper. Bol to vynikajúci film, ale tá jedna hviezdička do piatich mu objektívne chýbala. A nielen objektívne, ale aj subjektívne. Mnohé detaily a dejové zvraty ostali pre mňa záhadou nie snáď preto, že by sa moja chápavosť vekom radikálne znižovala, ale že ich Sydney Pollack nepovažoval za potrebné uviesť. Okrem toho, čo už uviedla jatamansi, ma napríklad zaujíma, čím sa živia kone na snehových pláňach, koľko prachu a guliek si so sebou vzal do divočiny a množstvo ďalších detailov, ktoré však nič nemenia na tom, že považujem Jeremiah Johnson za vynikajúci film. A vôbec nie zásluhou divokej prírody a dobre vyzerajúceho Roberta Redforda (09.08.2011)

Balada o šťastném Jeremiáši, poutníku na cestě kterou si zvolil, horalu, kterému vál dobrý vítr, legenda o muži, který zapoměl na všechny strasti a nikdy nezemřel... . . . Sydneymu Pollackovi se díky minimalistickému přístupu podařilo bez zbytečných žánrových klišé navodit skvělou atmosféru filmu a netradičně tak zpodobnit fatální osudovost cest prvních osadníků na Daleký Západ... To vše umocněno úžasnými záběry na dodnes uchované ostrovy panenské přírody, jaká tehdy ještě pokrývala širé pláně a hory Ameriky. Vskutku podmanivý zážitek pro filmové labužníky napříč žánry... - - - - - (Poprvé viděno 31.7.2011 /v původním znění s č. titulky, bohužel však s ignorantským českotelevizáckým ořezem obrazu na formát 4:3/ na >antiwesternovém prostoru< , hodnocení 952., komentář zde jako pětaosmdesátý - 31.7.2011) (31.07.2011)

Do určitej miery to pôsobí ako taký predchodca Costnerovej Diskotéky s vlkmi. Ale indiáni tu sú upozadený a predstavujú hlavne skryté zlo. Film sa sústredí hlavne snahu hlavného hrdinu prežiť v tej divočine. Vzťah s indiánkou a synom bol až príliš uponáhlaný a posledná štvrtina venujúca sa pomste, bola strašne naťahovaná. Bolo to už len nekonečné čakanie na koniec. Redfordova charizma na mňa zďaleka neúčinkuje ako Costnerova, takže pri ďalšej volenke si radšej znova zatancujem s vlkmi ako s Johnsonom. Ale ten jeden ploužák stál za to. 6/10. (26.11.2021)