Vzpomínky na Afriku

Strašně nezajímavý a zbytečně dlouhý film, u něhož přesně chápu, proč dostal tolik oscarů. Přiznám svou nevědomost, vůbec jsem netušil, kolik jich ten film dostal a zda vůbec nějakého, ale když jsem slyšel třeba tu hudbu, hned mi bylo jasné, že téhle líbivé a především nekonfliktní záležitosti musí akademici skočit na špek. Nemůžu snímku odepřít dobré momenty, se lvy, s letadlem, s černoušky...ale co měl ten film dál? V čem ční nad ostatními? Během třetí hodiny už jsem pomalu zažíval takový příjemný alibismus, když jsem si říkal: "Ať ten film trvá třeba 10 hodin, mně už je to jedno!", no a v tu chvíli skončil, hurá. Btw. nevím, co by mělo u tohoto snímku vést k pláči, ale to je asi každého věc. (17.07.2008)

[5/10] Produkce: Sydney Pollack /// Scénář: Kurt Luedtke podle pamětí Isaka Dinesena /// Kamera: David Watkin /// Hudba: John Barry /// Nepůvodní hudba: W. A. Mozart /// Oscar: Sydney Pollack (nejlepší film), Sydney Pollack (režie), Kurt Luedtke (scénář), Stephen B. Grimes, Josie MacAvin (výprava), David Watkin (kamera), John Barry (hudba), Chris Jenkins, Gary Alexander, Larry Stensvold, Peter Handford (zvuk) /// Nominace na Oscara: Meryl Streep (herečka), Klaus Maria Brandauer (herec ve vedlejší roli), Milena Canonero (kostýmy), Fredric Steinkamp , William Steinkamp, Pembroke J. Herring, Sheldon Kahn (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (19.12.2011)

Strašně moc rozvleklý a přitom hrozně krátký film. Že si to odoruje? Kdeže. Pollack věnuje až příliš času záběrum na přírodu a milostnému plkání Streepové s Redfordem. Naproti tomu je tam ze začátku celkem zajímavě nakousnutá situace v soudobé Africe a hlavně problémy hlavní hrdinky. Bohužel ta se jak mávnutím kouzelného proutku rázem promění z trochu nafrněné Evropanky v zkušenou ochráňkyni farmy. Škoda nevyužitého potenciálu. A ano Pollack tímto filmem stanovil určité mantinely pro romantické velkofilmy. Jenže byl už několikrát překonán. Nostalgie u mě nefunguje, protože film jsem videl teprve čtvrt století od jeho vzniku. Proto hodnotím takto. Králem obdobných filmů zůstává i nadále v mém soukromém žebříčku Costnerův Tanec s vlky. Abych jen nekritizoval - ty kýčovité záběry africké přírody jsou nádherné. A samozřejmě i soundtrack je skvělý. 70ˇ%. (08.09.2007)

Film, který se nehodí sledovat uprostřed týdne, kdy jsme zatíženi myšlenkami na složenky nebo šéfovo permanetní PMS. Klidné sobotní lednové odpoledne vám však dodá náladu, ve které nebudete trpět touhou přeskakovat rozvláčné a poetické záběry, aby jste stihli před upadnutím v koma ještě vyčistit zuby, nebo alespoň zrychtovat starou/ýho. Byla to krásná doba, ona léta budování infrastruktury na černém kontinentu. Kde jen ty staré časy jsou, ostatně - kde je i ta infrastruktura, že. Tehdy se ještě bílá dáma mohla v poklidu pohybovat po britských korunních koloniích, aniž by ji někdo obviňoval ze snahy o vývoz a adopci roztomilých sirotků. I ti domorodci byli nějací uznalejší. Nikoho neprudili s nesmysly typu lidská práva, minimální mzda nebo multikulturní společnost. A když náhodou všechno krachlo, dalo se vždy ještě se zármutkem na tlamě vrátit mezi ten plebs do Evropy. (09.06.2012)

„Měla jsem farmu v Africe na úpatí Ngongského pohoří" tak začíná film (a tuším i kniha), po jehož shlédnutí budete cítit to, co bych rád cítil po každém filmu. Ten pocit si dokážu vybavit i nyní, ale nedokážu jej popsat. Jenže to se cítí pouze u některých snímků. Tento je jedním z nich a je to skutečný klenot. Streepová s Redfordem, dvacátá léta, nádherné Afrika, divukrásná příroda a duši naplňující hudba Johna Barryho. Koncert pro oči i duši. Zde je to na maximální počet hvězdiček bez jakýchkoliv výhrad. (28.07.2011)