Vzpomínky na Afriku

Čím opakovaněji si tento film pouštím, tím víc se potvrzuji, že je 5* oprávněných. Nejkrásnější film o Africe, co znám. ■ Ve scéně, kdy je Streep s Redfordem na safari, sedí v noci u stolu a povídají si o Masajích, loupe Redford zelený pomeranč. Nejprve má v rukou zpoloviny oloupaný, pak celý zelený, pak zase z poloviny oloupaný. Jeho tempem nemožné (takto rychle neloupu pomeranče ani já :)). ■ P.S. Hodnotím originální zvukovou verzi, dabing si nevybavuji. Doma máme DVD v angličtině a bez titulků. (02.05.2010)

Tenhle film je silene nadhodnocenej, ale nektere oskary si urcite zaslouzil. Asi nejlepsi je na filmu kamera, coz nebyl zas takovej problem, jelikoz se natacelo v zajimavejch lokacich. Taky hudba se povedla. Herci hrajou taky slusne, ale ackoliv tu nejvic prostoru ma Streep a Redford, me nejvic zaujal Klaus Maria Brandauer. Problem je, ze celej film na me moc nepusobil jako romantika, ale prisel mi takovej prazdnej. V podstate az na dve dramaticky sceny (lvi, pozar) se tu jen tak keca, pripadne se nekam jezdi a cely to vyzni tak do prazdna. Nejvic za to asi muze Meryl Streep, respektive scenarista. Jeji postava mi byla celkem nesympaticka, jeji problemy me nezajimaly a jeji hlas mi prisel otravnej. Nechapu, jak si jeji postavu nekdo muze oblibit, kdyz vecne nespokojena furt nekoho otravovala. Navic sceny, ktery meli docela silnej potencial, napriklad smrt dulezite osoby, jen tak presla, bez nejaky ukazky emoci. Vlasne skoro nikdo tu nedaval nic najevo, takze to vypadalo, ze je vsem vsechno jedno a kdyz se tohle odehrava 150 minut, je jasny, ze film bude nudit. A prestoze me nenudil tak moc, jak jsem cekal, vic jak na tri hvezdicky to nevidim, protoze od romantickyho dramatu bych cekal nejakou tu romantiku a dramaticke sceny a ne jen zabery krasne prirody. (16.10.2006)

Jestli je film, už něhož se v mém srdci předhání o první místo estetično s myšlenkou, tak je to tento. Nemůžu se na něj vynadívat, krásná krajina, propracované kostýmy Mileny Canonero, rekvizity.... vše ještě podtrženo překrásnou hudbou.... a v TO zasazen příběh ženy, která se - ač sňatkem aristokratka - sžila s exotickou zemí, domorodci i prací na plantáži. Postava Roberta Redforda, nespoutaného hrdého chlapa, to je další lahůdka. Miluju nejvíc dvě scény: když má Meryl od pušky zraněný ret, to gesto, které Robert udělá, a tu mohutnou jiskru, která přeskočí, a pak Meryl s hlínou v třesoucí se ruce .... nádherné. (26.07.2005)

Krásně odvyprávěný příběh dánské Šeherezády je umocněný magickou hudbou Johna Barryho. Zajímavé je srovnání různých českých dabingů. (27.01.2011)

Jak český překlad názvu napovídá, jedná se o vzpomínky, tedy o zachycení životních osudů několika postav a ne o ucelený dramatický celek. To však vůbec není ke škodě, protože Vzpomínky na Afirku jsou velice příjemnou a milou záležitostí. Sydney Pollack vytvořil pro filmové plátno Afriku doby, kdy byla ještě panenská, nezkažená a nedotčená genocidami, hladomorem, válkami o nerostné bohatství a tím vším, kvůli čemu ji už dnes nelze považovat za romantické místo. Dokázal skvěle zachytit ducha doby, ve které ještě mohlo být pro bohatšího evropana krásné, zde žít a podařilo se mu to tak dobře, že snad každý musí závidět lety dvojplošníkem nad nedotčenou krajinou. Výraznou složkou jsou také zajímavé diskuze o smyslech vztahů, o tenké hranici mezi nezávislostí a sobectvím, které však nic neřeší a vlastně ani nemohou. Vzpomínky na Afirku jsou vcelku lehkým nenáročným filmem, který ale mohutně potěší a zahřeje. (31.03.2011)