Hodina vlků

Na Bergmana poměrně vypjatě experimentální tónina vyprávění dopadla až nestoudně dobře. Snová atmosféra s podmanivými obrazy "opuštěného ostrova", mystická linka všudypřítomných démonů a v tom vztah dvou lidí. Vztah zbavený vášně, ale o to intimnější (alespoň zpočátku). Skutečnými hlavními postavami je zde prakticky jen manželský pár. Johan - malíř procházející vnitřní krizí a stále více sužovaný zosobněnými démony strachu a citlivá Alma - spojená se svým manželem natolik, že i ona dokáže nahlížet do temně snových rovin. Bergman natočil poměrně dosti netradiční příběh s hororově-surrealistickou atmosférou, která má znázornit, ale především zobrazit démony neurózy i s jejich přesahem do skutečnosti. Pro mě osobně jeden z nejkrásnějších švédských filmů. (20.07.2004)

Minúta niekedy trvá celú večnosť... ...a Hodina vlka je na tom podobne. Občas som mal vážne pocit, že aktuálna scéna trvá neskutočne dlho a po skončení filmu sa mi nechcelo veriť, že som ho sledoval len po dobu 90 minút. Jedná sa o zvláštny film, ktorý je trochu konverzačnou drámou, trochu hororom a trochu "lynchovinou". Dráma je však nudná, (psychologický) horor ničím výnimočný a "lynchovina" je jednoducho "lynchovská". Čo sa hercov týka, tak Liv Ullman hrá dobre, ale nezáživne a Max von Sydow hrá dobre tiež, ale vzhľadom na jeho podivnú postavu by sa dalo povedať, že divne. Navyše som najmä ku koncu musel lúštiť, čo sa vo filme vôbec deje - neviem či to bolo spôsobené zlou kamerou, poškodenou kópiou filmu alebo zlým TV signálom (STV2) - ale na radosti mi to nepridalo. Pôvodne som chcel Hodine vlka udeliť hviezdičky tri, ak sa však sa nad tým zamyslím, tak tá tretia by bola asi len za režisérovo meno. (12.08.2008)

Skoro všetky Bergmanove filmy som videl približne v rovnakom období, a toto je film, z ktorého si pamätám najmenej. Zrejme je to neuchopitelnosťou deja, a ide skôr o film, ktorý si tvorca natočil viac pre seba ako pre diváka. Ale mám chuť si ho ešte niekedy pozrieť. Hodnotenie je veľmi relatívne. Videl som znova a musím zopakovať, že tento film je sebestredným umením. Nie je to ale vôbec kritika, iba fakt a upozornenie pre divákov, túžiacich po silných emóciách a katarzii, Vargtimmen je úplne iný typ umenia. (09.08.2009)

90% - Co jsem mohl čekat od Bergmana, toho jsem se dočkal. Mistrné psychologické sondy, syrová atmosféra, filmařská kvalita.. Zde je film ale obohacen i o horrorové a thrillerové prvky, které jsou provedeny tu s šílenou (pozitivně míněno) hudbou, jinde zase s mrazivou a tichou samozřejmostí... Několik studených front se prohnalo po mých zádech. Skvělý film, jako obvykle... no... co? (14.03.2006)

Moj prvy Yngmar Bergman a hned viem, ze ide o genialny film, ktorym Yngmar Bergman dokazal, ze pravom patril a patri medzi najvacsich a najlepsich reziserov svetovej kinematografie. A kludne znesie porovnanie s takymi velikanmi ako Welles, Hitchcock. Vysoko vyzdvihujem desivy svet prizrakov a dusevnych poruch nemocneho maliara, dalej jeho zena, ktora s nim ostava, a ktora s nim zdiela tieto chimery, sa neodvratne postupne dostava do chorobneho sveta predstav, ktore rozhodne zanechaju hlboku stopu na jej dusi. Vysoko hodnotim genialnu pracu reziserskeho maga Yngmara Bergmana, ktory dokazal, ze sa filmu jednoznacne rozumie. Dalej vysoko hodnotim atmosferu ostrova Faro, ktora ma kuzlo aj po 45 rokoch. A Vargtimmen ma hodne priesah do hororu, co je pre mna len dobre. Horory mam totiz rad. 100 % (26.10.2013)