Takoví jsme byli

You never give up, do you? / Only when I'm absolutely forced to. But I'm a very good loser...  Takoví jsme byli, vzácný případ nečekaných účinků filmařské alchymie. Dva nic moc herci (především Streisandová svou Katie často překračuje hranici zapáleného aktivismu a odpudivé hysterie), podmanivě zvláštní zpěvačka, fešák a autor hudby k Woodyho Banánům vykouzlí romanticky inteligentní a zároveň devastační romanci, která funguje nikoliv v univerzu romantického solipsismu à deux, nýbrž v souřadnicích dějinných událostí - zkrátka neuráží hloupostí. Příběh vztahu levicové intelektuálky a hříšně nadaného fešáka cílí opakovaně přesně do černého a spíš než trochu upachtěnou Katie tak reprezentuje Hubbella, geniálního fešáka, kterému jde všechno až moc snadno. Kdybyste snad chtěli tváří v tvář Pollackově filmu zůstat cool a neplakat jako židovská adolescentka, ztýraná osudovou láskou k okouzlujícímu gójovi (která neváhá sáhnout k čemusi na způsob znásilnění), opečovávaný cynismus pohoří na ústředním Hamlischově oplodňováku, jehož hyper-potenci neruší ani bezskrupulózní zneužití ve sprchové scéně s Frankem Drebinem. (26.01.2023)

O politice nevím ani fň, buržousta považuji za druh lišejníku, a s čím jsem měla hlavní problém, byla jména postav. Robertu Redfordovi se zřejmě scénárista chtěl pomstít za to, že je tak hezký. A i Barbra Streisand by si vskutku zasloužila jméno originální, temperamentní, průbojné. Nebýt ten film tak slavný, jeden by se při čtení obsahu obával, že se na něj chystá plytká romance pacholka od prasat a vousaté ženy. První minuta ale rozhodne. Hudba je totiž nádherná. (17.05.2017)

SPOILER! Pro mě zklamání na celé čáře. Katie byla nesnesitelná stíhačka, nikdy jsem neměla pocit, že by ji Hubbell byť jen trochu chtěl. A svým ponižováním mi neskutečně lezla na nervy. Tahle dvojice se mi prostě nedostala pod kůži. A přechody mezi jednotlivým obdobím byly zfilmovány dost zmateně a mě to prostě nedávalo smysl. Navíc - opravdu nechápu, že se Hubbell naprosto beze slova vykašlal na svoji dceru. 20% (05.11.2011)

Mdlý romantický příběh na pozadí nevlídného a složitého historického období. Po dobu sledování mi přišlo, jakoby by bylo prvořadé nastínění oné doby, nežli ústřední pár, ke kterému jsem nepronikl. Naprosto nesympatické jakékoliv postavy. Redford jako ze sochy vytesaný bloňdák, dobrý student, zdařilý spisovatel a skvělý atlet. Zapálená Streisand bez humoru, které jako jediné šlo trochu porozumět. Vše zachraňuje závěrečná, na emoce nejzdařilejší scéna, která mě zcala zasáhla. (07.12.2013)

Nečekala jsem, že mě tenhle film bude tak bavit. Nakonec jsem se od něj nemohla odtrhnout. Důvodem byl dobrý náhled na ženu s mesiášským komplexem, která chce spasit svět, ale v reálu jí vaděj lidi. Možné spoilery. Necítí se dobře ve společnosti, ze které hledá úniky. Důvod si vždycky najde. Všechno dobré si naprojektuje do jednoho chlapa, kterého pak miluje příliš. Ten je však nohama na zemi a společnost má rád, pár je tedy dost nevyrovnaný. Osobně jsem nečekala, že s Katie vydrží Hubbell tak dlouho, a že se k ní přes odhodlání k ukončení vztahu vrátí. Stačil k tomu jeden telefonát, a to tedy byla scéna na jedničku. Monolog manipulující ženy se vším všudy, kdy Hubbella přesvědčila, aby se k ní vrátil. Odhadnutelný konec byl nevyhnutelný. (21.11.2020)