Riders in the Sky
Režie:
Jindřich PolákKamera:
Jan NěmečekHudba:
Evžen IllínHrají:
Jiří Bednář, Jiří Hrzán, Svatopluk Matyáš, Elsie Randolph, Joan Seton, Charles Cameron, Jana Nováková, Gunter Schoß, Winston Chrislock, Vojtěch Holý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Děj filmu se odehrává za druhé světové války v Anglii. Nebeskými jezdci jsou nazýváni letci britské RAF. Proti německým fašistům v této jednotce bojují bok po boku Angličané, Kanaďané, Poláci a Čechoslováci. Film líčí dramatické příhody posádky anglického bombardovacího letounu typu Wellington, kterou tvoří Kanaďan, dva Angličané a tři Čechoslováci. Střízlivým způsobem, nesporně poznamenaným britským civilismem, vypráví o hrdinství řadových bojovníků, nečinících si nárok ani na slávu, ani na vděčnost národa. Podle slov režiséra J. Poláka měl být snímek „alespoň částečným splacením dluhu těmto lidem“. (Bontonfilm)
(více)Recenze (346)
Nemám rád filmy, kde se vypráví o letcích jako o novodobých rytířích oblohy. Tady to tak prezentováno není, posádka je vylíčená , jako skupina lidí, kde sice každý mluví jiným jazykem, ale všichni si rozumí, protože jsou ve válce a atmosféra je přátelská. Na začátku se ocitneme ve válce a naši hrdinové ji přežijí = život jde dál a nekouká se na následky, protože se jede na zábavu a člověk může být alespoň na pár hodin opilý, zamilovaný prostě nemusí myslet na smrt. Piloti jsou jenom lidé a mají normální potřeby - proto průjem chodí v obzvlášť nečekaných okamžicích :-) Jakmile je ale Študent zraněn, vidí život v prostředí nemocnice plné zraněných, kryplů a nálada je na bodu mrazu, mladické nadšení z války je pryč a smrt je tak blízko. Mluva se tu neřeší a Prcek ukazuje, že národ v té době také mluvil ,jak mu zobák a narost. Prcek hraný Jiří Hrzánem je postavička, která potěší českou duší v cizím státě, je taková čecháčsko-lidská ( všichni mi můžete políbit prdel :-) a zásadně mluví na všechny česky, protože jazyk se nikdy nenaučí :-). Pohled na válku střízlivýma očima ale i lidským pohledem. ()
Krásný film a také úžasně odvážný projekt Jindřicha Poláka. Pustit se do takovéhoto tématu asi vyžaduje notnou dávku odvahy. Nejen kvůli politicky ožehavému tématu, ale také kvůli náročnosti prostředí. Co jsem slyšel, tak měli tvůrci k dispozici asi dvě funkční letadla a nějaké makety. A s tímhle minimem dokázali vytvořit vskutku velký film. Režisér také dokázal bravurně zakomponovat archivní reálné záběry, takže film působí autenticky. Nezapomenutelnou roli ukecaného Prcka zde ztvárnil Hrzán. Staří Nebeští jezdci tak navzdory času naplno válcují novější Tmavomodrý svět. ()
Určite jeden z top československých vojnových filmov, ktorý svojmu úspechu, popularite a nespornej kvalite vďačí hlavne svojim tvorcom a ich realistickému prístupu k danej téme. Film síce nezdobia akčné scény, aj keď ich tu pár je, ale dokonale zoznámenie s posádkou, lietadlom, každým detailom a hlavne úlohou každého na palube. Najviac mi sedelo, že vo filme každý príslušník národa hovorí svojim jazykom. Všetci sa snažia porozumieť si ako sa dá a často sa tu strieda čeština, slovenčina, angličtina, poľština i nemčina. Práve záverečná scéna so zostreleným nemeckým vojakom je jedna z naj. Porovnávanie Tmavomodrého sveta s týmto starším kultom je na mieste, pretože dej je veľmi podobný, ale Svěrák jeho kvality prekonať nedokázal. Rozmýšľal som nad plným hodnotením, ale ušlo mu len pre absenciu nejakej poctivej akčnej scény. Inak veľmi dobrý film. 80%. ()
Nafta v plicích. (.......................................................................................) //Dodatek aneb něco zbytečných slov pro Beastmastera: Ve svém průběhu průměrný až lehce nadprůměrný sympatický film, silný dvojím: Zaprvé už tím, že byl natočen, kdy a proč byl natočen a jak přistupuje k tématu. Což bych vše shrnul jako „integrální kontrastnost“, míněno následovně: Napětí mezi názvem, opakujícím se „hrdinským“ hudebním motivem a prostou skutečností, že ti kluci dobrovolně chcípali za svobodu vlasti a celé Evropy na jedné straně a jejich nesmlouvavým zobrazením jako obyčejných „neuvědomělých“ vojclů, se vším, co k tomu patří (a co netřeba vykládat nikomu, kdo byl na vojně) (čemuž je zase jinak kontrastní epizoda se zrcátkem) na druhé straně, dodávající poctě těmto národním hrdinům zvláštní a velmi silnou působivost (čímž se vymyká nejen dobově propagandisticky idealistickým hrdinským epopejím, nýbrž i obecně retušovacím tendencím pohledu na národní hrdiny, srov. Tmavomodrý svět), je situováno (totiž to napětí) ještě jako jeden z členů napětí dalšího, vnějšího, jež vytváří s tím, co všechno po roce 1948 konotovalo s pojmy „anglán“, „angličtí letci“, „311. peruť“ apod., a že tato tématika byla vlastně tabu. K dosavadnímu mi stojí za připomenutí neokázalost zmíněného hudebního motivu a scéna na tancovačce, když anglický band povstane a HRAJE DÁL, nebo kontrast rozdělování dědictví (David se koupe) a salutování (Kdo? Tomík.). Zadruhé je tento film silný svým závěrem (SPOILER): Ta finální situace zdaleka není jen morálním protiválečným výkřikem; vzhledem k celému dosavadnímu průběhu (především vzhledem k tomu, co ve filmu není, co netématizuje, čeho si nevšímá) působí jako facka, jako šok, jako přechod do jiné dimenze. Najednou se nacházíme v úplně jiném patře skutečnosti, což platí doslovně. Až dosud se vše střídavě odehrávalo na zemi a ve vzduchu: země je zázemí, pohodlí, bezpečí, život, odpočinek. Ve vzduchu probíhá boj a neustálá hra se smrtí. Tu potom představuje moře. Kdybychom po sestřelení našich chlapců viděli prostě jen jejich pád do moře a smrt, bylo by vše „v intencích“. Jenomže tím se nekončí, pohled je přinucen do této nemožné dimenze, v níž jsou s nepřítelem „na jedné lodi“. Pád do moře tak vytváří přeryv, jímž posledních pět minut odsouvá celý předešlý film kamsi do zadní komory paměti, najednou vidíme celé dění jaksi zespoda (kterýžto dojem je podpořen i tím, že v dosud dvojjazyčném filmu náhle zní němčina). Tedy ještě jeden, a sice naprostý, kontrast. Snad způsobem, jakým se dívá kamera nebo nevím čím (nerozumím těmto věcem) zasahuje film diváka (mne) podivnou atmosférou této scény; nemám samozřejmě pocit, že „jsem tam s nimi“, obestírá mě to však něčím tajuplně známým. Jakobych už někdy sám byl takto ve člunu na pustém moři, sám se soudruhem nepřítelem.// KONEC SPOILERU (Poznámka k Hrzánovi: Škoda, že nemá víc silných filmových rolí než jednoho retarda a jednoho kašpara. I po zhlédnutí Nebeských jezdců nicméně zůstává Hlídač největším filmovým Hrzánem, to je bez debaty.) () (méně) (více)
Československá kinematografie mapuje období 2. světové války skutečně ze všech možných stran. Zde překonává vše doposud natočené. Téma zakázané, téma tabuizované, režimem dušené, přesto natočené...ve finále se jedná o neuvěřitelný počin. Polákův protest a volání po záslužné úctě československých válečných letců ve službách královského letectva. Anglo - česká atmosféra, radovánky za těžkých časů i drsné drámo. Jedna z životních příležitostí Jiřího Hrzána potvrdit svou hereckou univerzálnost....politicky naprosto svobodná a plně vypovídající, žel silně depresivní filmová záležitost... ()
Galerie (7)
Zajímavosti (36)
- Přestavbu Li-2 na „Wellington“ potom mnozí okomentovali: „Je to unikátní výtvor, dopravní letoun zkonstruovaný v USA, postavený v Sovětském svazu, konvertovaný v Československu, aby představoval britský bombardér... a vybavený německými kulomety!“ (Houmr_9)
- Za poskytnutí dokumentárních materiálů požadovala britská strana 300 liber, které česká produkce neměla. Částku nabídli mezi sebou vybrat bývalí západní letci, kteří se kolem natáčení pohybovali. Nakonec se podařilo materiály z Anglie získat výměnou za kopii hotového filmu. (Zany)
- S anglickými dialogy tvůrcům pomáhala Joyce Kadečková – Angličanka provdaná do Československa, která byla za války příslušnicí WAAF. (zigot7)
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Reklama