Riders in the Sky
Režie:
Jindřich PolákKamera:
Jan NěmečekHudba:
Evžen IllínHrají:
Jiří Bednář, Jiří Hrzán, Svatopluk Matyáš, Elsie Randolph, Joan Seton, Charles Cameron, Jana Nováková, Gunter Schoß, Winston Chrislock, Vojtěch Holý (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Děj filmu se odehrává za druhé světové války v Anglii. Nebeskými jezdci jsou nazýváni letci britské RAF. Proti německým fašistům v této jednotce bojují bok po boku Angličané, Kanaďané, Poláci a Čechoslováci. Film líčí dramatické příhody posádky anglického bombardovacího letounu typu Wellington, kterou tvoří Kanaďan, dva Angličané a tři Čechoslováci. Střízlivým způsobem, nesporně poznamenaným britským civilismem, vypráví o hrdinství řadových bojovníků, nečinících si nárok ani na slávu, ani na vděčnost národa. Podle slov režiséra J. Poláka měl být snímek „alespoň částečným splacením dluhu těmto lidem“. (Bontonfilm)
(více)Recenze (346)
Fantastický Jiří Hrzán ve slavném Polákově filmu, mapující osudy českých letců v britském RAF. Film jsem viděl později než novodobý Svěrákův Tmavomodrý svět a musím uznat, že svého následovníka jednoznačně převyšuje. Ať už je to hereckými výkony (již zmíněný Hrzán, J. Nováková - o které jsem nikdy neslyšel, takže mi vyrazil dech její nešťastný osud), komičností, na druhou stranu hrůzností některých scén (spálený obličej...), tak i příjemnou romantickou zápletkou. 9/10 ()
Tomuto snímku tleskám! Je to zasloužená pocta vyzdvihující hrdinství letců RAF za 2. světové války. Je to nejlepší válečný československý film, vrcholné dílo Jindřicha Poláka jemuž novější Svěrákův snímek Tmavomodrý svět nesahá ani po kotníky ( ikdyž nutno říci, že oba snímky se vydaly jinou cestou ). Snímek zde ukázal skutečný ( tehdejší) život československých letců ve službách Anglie. Je to dostatečně přesvědčivé, sugestivní a strhující. Výborný výkon ( životní ) tu podává Jiří Hrzán ( škoda jeho předčasného konce ) , ale i Jiří Bednář a vlastně všichni zůčastnění. Všichni hrají až překvapivě civilně, což snímku pouze prospívá! Režisérovi Jindřichu Polákovi se zde podařilo namýchat výborný kontrast mezi výcvikem letců, válečnými scénami a " obyčejným životem " letců. Opravdu parádní snímek a jediná skutečná pocta našim válečným leteckým hrdinům! S nesmírnou radostí uděluji tomuto snímku plné hodnocení! ()
Silný příběh o letcích bojujících v Anglii, z nichž mimo další národnosti jsou i Čechoslováci. Takhle si představuji přesvědčivý válečný snímek bez jakéhokoliv zbytečného patosu. Napínavé scény jsou hodně působivé a vzhledem k tomu, jak je filmaři museli natočit jsou i věrohodné. Jediné, co mě občas trochu vadilo byly rychlé dramaturgické sledy scén, jakoby nedotažených a rychle na sebe časově navazujících. Každopádně ve válečném ranku československých filmů jsou Nebeští jezdci špičkou. Nezapomenutelný je Jirka Hrzán v roli Prcka, nebo krásná Jana Nováková jako Pat, která byla bohužel v témže roce natáčení snímku zavražděna svým žárlivým manželem. Jak jinak však mohl dopadnout takový film, než že brzy po svém vzniku skončil v trezoru. ()
Neokázalý komorní, ale nesmírně silný film, který vznik v jediném kratičkém období kdy to bylo možné. Člověk přitom žasne nad tím, s jakým minimem prostředků film vznikal, aniž by to na něm bylo výrazněji poznat... Ano, samozřejmě v něm chybí souboje a na dnešní dobu je skutečně velmi málo akční... To je jistě daň právě tomu, že filmaři měli k dispozici jen několik málo letadel a navrch interiér letadla postavený v ateliéru na Barrandově. Toť vše, nepočítám-li navíc výběr autentických dobových filmových materiálů, které jsou do filmu také zařazeny. Na druhou stranu, právě díky tomu, že film neoslňuje souboji či akčními scénami je jeho výpověď tak koncentrovaná, opravdová a silná. Nelíčí jenom pohledné hrdinství, nelakuje na růžovo, neuhýbá před smrtí, strachem, bolestí... Jeho shlédnutí se podobá návštěvě toho vojenského hřbitova v úvodu filmu. Sluší se tiše smeknout... ()
Galerie (7)
Zajímavosti (36)
- Jana Nováková (Patricia Watkinsonová) se nezúčastnila premiéry, protože ji žárlivý manžel nepustil. Zároveň šlo o poslední film herečky, protože byla ještě v témže roce zavražděna. (Terva)
- Anglickí herci vedeli o Československu iba málo. Charles Cameron (Bradley) vedel o rivalite so sovietskymi hokejistami, ale tiež sa naivne zaujímal, kde máme nejaký prístav. (Raccoon.city)
- Premiéra filmu vyšla na rok 1968, ale kvůli místním událostem se posunula o měsíc později, než se původně zamýšlelo. (RadimFišer)
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Nafta v plicích. (.......................................................................................) //Dodatek aneb něco zbytečných slov pro Beastmastera: Ve svém průběhu průměrný až lehce nadprůměrný sympatický film, silný dvojím: Zaprvé už tím, že byl natočen, kdy a proč byl natočen a jak přistupuje k tématu. Což bych vše shrnul jako „integrální kontrastnost“, míněno následovně: Napětí mezi názvem, opakujícím se „hrdinským“ hudebním motivem a prostou skutečností, že ti kluci dobrovolně chcípali za svobodu vlasti a celé Evropy na jedné straně a jejich nesmlouvavým zobrazením jako obyčejných „neuvědomělých“ vojclů, se vším, co k tomu patří (a co netřeba vykládat nikomu, kdo byl na vojně) (čemuž je zase jinak kontrastní epizoda se zrcátkem) na druhé straně, dodávající poctě těmto národním hrdinům zvláštní a velmi silnou působivost (čímž se vymyká nejen dobově propagandisticky idealistickým hrdinským epopejím, nýbrž i obecně retušovacím tendencím pohledu na národní hrdiny, srov. Tmavomodrý svět), je situováno (totiž to napětí) ještě jako jeden z členů napětí dalšího, vnějšího, jež vytváří s tím, co všechno po roce 1948 konotovalo s pojmy „anglán“, „angličtí letci“, „311. peruť“ apod., a že tato tématika byla vlastně tabu. K dosavadnímu mi stojí za připomenutí neokázalost zmíněného hudebního motivu a scéna na tancovačce, když anglický band povstane a HRAJE DÁL, nebo kontrast rozdělování dědictví (David se koupe) a salutování (Kdo? Tomík.). Zadruhé je tento film silný svým závěrem (SPOILER): Ta finální situace zdaleka není jen morálním protiválečným výkřikem; vzhledem k celému dosavadnímu průběhu (především vzhledem k tomu, co ve filmu není, co netématizuje, čeho si nevšímá) působí jako facka, jako šok, jako přechod do jiné dimenze. Najednou se nacházíme v úplně jiném patře skutečnosti, což platí doslovně. Až dosud se vše střídavě odehrávalo na zemi a ve vzduchu: země je zázemí, pohodlí, bezpečí, život, odpočinek. Ve vzduchu probíhá boj a neustálá hra se smrtí. Tu potom představuje moře. Kdybychom po sestřelení našich chlapců viděli prostě jen jejich pád do moře a smrt, bylo by vše „v intencích“. Jenomže tím se nekončí, pohled je přinucen do této nemožné dimenze, v níž jsou s nepřítelem „na jedné lodi“. Pád do moře tak vytváří přeryv, jímž posledních pět minut odsouvá celý předešlý film kamsi do zadní komory paměti, najednou vidíme celé dění jaksi zespoda (kterýžto dojem je podpořen i tím, že v dosud dvojjazyčném filmu náhle zní němčina). Tedy ještě jeden, a sice naprostý, kontrast. Snad způsobem, jakým se dívá kamera nebo nevím čím (nerozumím těmto věcem) zasahuje film diváka (mne) podivnou atmosférou této scény; nemám samozřejmě pocit, že „jsem tam s nimi“, obestírá mě to však něčím tajuplně známým. Jakobych už někdy sám byl takto ve člunu na pustém moři, sám se soudruhem nepřítelem.// KONEC SPOILERU (Poznámka k Hrzánovi: Škoda, že nemá víc silných filmových rolí než jednoho retarda a jednoho kašpara. I po zhlédnutí Nebeských jezdců nicméně zůstává Hlídač největším filmovým Hrzánem, to je bez debaty.) () (méně) (více)