Špatná výchova

80% - Pedro a jeho dokonale barevná režie bylo něco, co jsem sice čekal, ale opět mě to převapilo, a do velké míry vzalo. Tomuhle já říkám „dobře udělanej film“! Skvěle vypracovaný scénář s několika zatraceně dobře fungujícími točnými momenty je podporován Iglesiasovou hudbou, která výborně pracuje s dynamikou, napětím a rytmem filmu. Nuda nehrozí. Shlédnutí Špatné výchovy jsem dlouho odkládal, protože jsem se úplně netetelil touhou ponořit se do homosexuálního prostředí, ve kterém se děj odehrává. Pokud máte podobný problém s motivací vůči tomuto filmu, prostě věřte Almodóvarovi, vyplatí se to. (31.10.2007)

Ideální zářez do setlistu kinovečera pro Sbor amerických patriotů, případně Árijskou stranu za národní svědomí. Nicméně konečně můžu u svého čtvrtého Almodovara říct, že moje nelibost k jeho tvorbě není způsobena jen subjektivně jeho výběrem témat, který se pořád opakujou a pravůbec mě nezajímaj. On je náš Pedro i dost neschopný režisér, víme? Třeba jeho schopnosti střihu odpovídají mým dílům ze základní školy na poli háčkování na hodinách pracovní výchovy, tedy jde vidět, že chce strašně, aby se mu to povedlo alespoň na trojku, ale nedá se svítit, je to dřevo. A kamera se zase snaží. Tuhle třeba vykouzlí mizanscénou působivý záběr a nechá ho tak dlouho před očima, aby si všichni uvědomili, jak se s tim kameraman sral. Nicméně v narativním hledisku to nemá jakýkoli význam. Takový akvárko bez rybičky. A onen dobrý scénář? Jakože na konci přijde satan ex machina a ve dvacetiminutovém dialogu nám to Clarissa vysvětlí? Viděli jste v poslední době třeba Ramba? (20.01.2013)

Mám lehký pocit, že Almodóvar tak trošku vykrádá sám sebe. Po Vše o mé matce se i ve Špatné výchově vrací k tématu minoritních sexuálních orientací a některé scény až nápadně připomínají zmiňované o pět let starší dílko (třeba čekání před divadlem). Film je hodně zamotaný, španělská jména jednoduchosti děje nepřidají. Heterosexuální divák (myslím, že těch je ještě stále většina) může snadno nabývat dojmu, že prostě homo a trans jsou ty nejpřirozenější a nejtypičtější sexuality, co svět zná. Neříkám, že jsem s tím měl u Špatné výchovy problém. Jenom už po tom dnešním dvojboji a' la Pedro bylo té "jiné" sexuality až dost. Tak teda hurá za holkama! (10.11.2008)

Tak som sa rozhodol aj ja zabrusit do vod filmoveho umenia, filozofickych pojmov a transcedentnych hlbin naruseneho povedomia nejednej miestnej prechytralej tlchuby. Metafory a podobenstva vypisovat nejdem, to praktizujem zasadne len pri podrobnom studiu svojej rannej stolice. Takze asi takto : Almodovar vygeneroval silne rigidne paradigma majuce abilitu sa etablovat ako bazalny archetyp nudnej a pometenej kraviny. Svojim konfuznym spracovanim uz aj tak dostatocne perplexneho a repulsivneho patogenu evidentne sposobil tunajsim miestnym prechytralym tlchubam freneticku fascikulaciu a obsesivnu tuzbu objektivizovat svoj vrodeny egokokotizmus /nerad pouzivam vulgarne vyrazy, ale tu sa inak neda/ tym, ze ukaze aj ostatnym mentalom, ze aj v totalne nezmyselnej chujovine dokaze najst nejaku tu dignitivne periskopicku kvintesenciu / co to je sice netusim, ale podla mna to znie strasne mudro a kul/. Potom tuto dignitivne periskopicku kvintesenciu musi interpretovat dostatocne povysene a za pouzitia signifikantne dostatocneho mnozstva cudzich termitov, za co si u rovnako postihnutych kolegov vysluzi uznanie v podobe hlasneho : Hmmmmmmmmm a u 741 -ky tak akurat salvy huronskeho rehotu a otazku : Co to zase melies za hovna, chuyu?. No takze tak. 5 % (25.03.2015)

Pedlo Almodóvar patří mezi režiséry, kterým se snažím vyhnout. Jeho styl, postavy, které tolik miluje, příběhy, které chce vyprávět a nádech všech jeho filmů jsou mi proti srsti. Ještě se mi od něj nelíbil žádný film (snažím se na ně nedívat, ale občas mu dám šanci ...). Prostě to není film pro mě, třeba časem bude. (21.02.2007)