Špatná výchova

Složitě strukturovaná mozaika je především osobní Almodóvarovou zpovědí, ačkoliv to samotný režisér popírá. Jednoduše řečeno jde o to, že jedna postava si čte filmový scénář silně inspirovaný životem postavy druhé, v jehož rámci nám třetí postava vypráví příběh postavy první a druhé, která měla bratra, jenž se za ní nyní vydává… . Špatná výchova je opět z velké části situovaná do útulných bytů a bytečků hýřících sytými – „hřejivými“ – barvami. Film samotný je však ještě chladnější než předchozí Mluv s ní. Místy jsem se nemohl zbavit dojmu, že si to Almodóvar buď celé natočil jenom pro sebe, což by ještě nebylo tak zarážející, dělá to mnoho režisérů, anebo bylo jeho jediným cílem natočit film, o kterém se zaručeně bude mluvit. Hodně. A nahlas. Explicitní homosexuální erotické scény by tomu odpovídaly, vykreslení církve rovněž. Kde vězí pravda není, již kvůli komplikovanému vyprávění, snadné (zda-li vůbec možné) zjistit. Sám jsem k filmu od prvních minut přistupoval jako k Almodóvarově autobiografii. Nejsnáze jej identifikujete v osobě Enriquea, rovněž režiséra, jenže ten si od všech postav něco odnáší a na konci je spíše jakousi esencí všech zúčastněných. Není snadné se v tomto filmu zorientovat, odhalit, která z mnoha vrstev je pro vyprávění nejdůležitější, která z nich nám má odpovědět na vyvstanuvší otázky a jestli je odpovědí opravdu to, co nám říká, nebo spíše to, co zůstává nezodpovězeno. Těžko sympatizovat s hrdiny, vzhledem k jejich výhradně fyzickému vnímání lásky (lásky?), těžko si podobný film oblíbit, těžko k němu hledat cestu. Jeho sledování můžete brát jako určitou formu experimentu, dopředu se dá jenom těžko odhadnout, jak na vás zapůsobí. 75% Zajímavé komentáře: mm, -ELFKA-, d-fens (27.09.2007)

Na film jsem dopředu slyšel velkou chválu. Zajímavé je, že ji pěly hlavně mé kamarádky. Bohužel Špatná výchova je, alespoň pro mne, jedním z těch filmů, který velká očekávání rozhodně nenaplňuje. Almodóvarův snímek tak nějak pomalu plyne, odhaluje zdánlivě šokující události, ale emocí v divákovi příliš nevzbudí. Škoda. (14.01.2010)

Tenhle film mě při prvním sledování opravdu dostal a rozložil mé myšlenky na malé kousíčky, navíc jsem u něho seděla jako zařezaná a se zatajeným dechem od první minuty až do konce filmu, což se mi u mnoha filmů nestává. Tento film je opravdu velice kontroverzní dílo, které si bere na přetřes církev a zneužívání dětí, homosexualitu a transsexualitu. Vlastně až na konci filmu mi došlo, že až na matku ústředních bratrů se tam vůbec nevyskytovaly žádné ženy. Myslím, že G. G. Bernalovi ženská role seděla opravdu perfektně a celkově byl velmi přesvědčivý, určitě více než v Amores Perros. (26.03.2012)

Tohle mě chytlo skoro proti mé vůli – původně jsem se chtěl mrknout jen na začátek, než mi rodina uvolní koupelnu, a už jsem od toho nevstal. Zaujala mě hezká práce s „reálnou“ a „povídkovou“ vyprávěcí rovinou a jejich postupným přibližováním, samozřejmost, s jakou je pojednána homosexualita (téměř) všech zúčastněných – jako daný fakt, který se sám o sobě vůbec neřeší (po přečtení některých zdejších komentářů dodávám – aspoň já to tak cítím; kdyby se místo homosexuálních vztahů dosadily heterosexuální, zbytek by mohl zůstat skoro stejný, což je mi daleko sympatičtější než všelijaké zdrcující agitky za práva menšin), a hodně taky barevnost. Dvěma slovy – svěží film. Podotýkám, že je to teprve můj druhý Almodóvar, takže nemůžu srovnávat s jinými jeho kousky, ale tenhle potěšil. (11.08.2009)

Ideální zářez do setlistu kinovečera pro Sbor amerických patriotů, případně Árijskou stranu za národní svědomí. Nicméně konečně můžu u svého čtvrtého Almodovara říct, že moje nelibost k jeho tvorbě není způsobena jen subjektivně jeho výběrem témat, který se pořád opakujou a pravůbec mě nezajímaj. On je náš Pedro i dost neschopný režisér, víme? Třeba jeho schopnosti střihu odpovídají mým dílům ze základní školy na poli háčkování na hodinách pracovní výchovy, tedy jde vidět, že chce strašně, aby se mu to povedlo alespoň na trojku, ale nedá se svítit, je to dřevo. A kamera se zase snaží. Tuhle třeba vykouzlí mizanscénou působivý záběr a nechá ho tak dlouho před očima, aby si všichni uvědomili, jak se s tim kameraman sral. Nicméně v narativním hledisku to nemá jakýkoli význam. Takový akvárko bez rybičky. A onen dobrý scénář? Jakože na konci přijde satan ex machina a ve dvacetiminutovém dialogu nám to Clarissa vysvětlí? Viděli jste v poslední době třeba Ramba? (20.01.2013)