Alžbetin dvor

Z dětství mi utkvěla v paměti pouze vzpomínka na vraždu Alžběty Castiglione a nález její kostry o 132 let později. Po druhé projekci po 32 letech od té první mi v hlavě utkví bouřlivé herectví Vlada Müllera, čtyři úprky turčianského zemanstva a následné zavření bran a puštění psů, vynikající Brzobohatý s hlasem Kvietika a rovněž skvělý Kvietik s hlasem Brzobohatého, Stračinova osudová hudba, mladá, zralá, stará, ale stále krásná Emília Vašáryová a v neposlední řadě pak i mrtvá Arabela. A rád bych zapomněl na nepříjemnou pachuť třídního boje. (02.09.2018)

Dôstojné televízne prerozprávanie výbornej románovej trilógie Hany Zelinovej. Škoda len niektorých úprav v scenári, ktorých dôsledkom bolo vypustenie najlepších častí knižnej verzie. Nebyť toho, dávam 5*. Poznámka: Dodatočne po ďalšom zhliadnutí zvyšujem na 5*. Moja výčitka k rozdielom knižnej predlohy oproti scenáru asi nie je celkom OK, pretože som fakticky nevidel film / seriál, ktorý by dosahoval kvalít knižnej predlohy. Nič lepšie v slovenskej seriálovej tvorbe nemáme a dovolím si tvrdiť ,že sa nemáme za čo hanbiť ani pred svetom. (04.10.2006)

Matne si pamätám, že keď som Alžbetin dvor ešte ako malý fagan neviem koľko rokov dozadu videl prvýkrát, bol som z toho svojim spôsobom nadšený (páčila sa mi najmä, s ohľadom na vtedajší vek, veľmi pútavá temná symbolika prekliatia celého rodu či s tým spojené tragické zahynutia potomkov atď. - a neviem prečo, no scéna s narazením hlavou o konár stromu počas jazdy na koni mi zostala vrytá v pamäti po celý ten čas), a teda som bol patrične zvedavý, aký dojem to vo mne zanechá teraz, o nejaké tie rôčiky neskôr. Pochopiteľne som to už tentoraz vnímal z trošku iného uhlu pohľadu, nebol som už až natoľko paf z onoho príbehu (hoc je svojim spôsobom nepochybne krásny - ak budem mať niekedy viac času, dozaista si zoženiem i knižnú predlohu od Hany Zelinovej) či zasadenia príbehu do pomerne neokukanej zemanskej doby 19. storočia, no začal som si všímať aj akýsi širší kontext, a teda aj faktory ako sú formálne zvládnutie, réžia, kamera, výprava, herecké výkony a podobne. Na moje prekvapenie ma sága fabiciovského rodu opäť poľahky dokázala do značnej miery zaujať, a tým pádom to u mňa na základe subjektívneho dojmu mierne i zľahčilo (respektíve otupilo) nejaké tie občasné nedokonalosti, ktorým sa tento projekt nevyhol. Treba však uznať, že na (česko)slovenské pomery je to stále chválihodný nadpriemer, remeselne veľmi dobre zvládnutý počin, ktorý - narozdiel od niektorých iných - "nepochoval" ani zub času (ba čo naopak, pridalo mu to na akomsi honosne pôsobiacom statuse). Rovnako honosne sa vynímalo i herecké obsadenie, keďže sa tu vystrieda veľké množstvo z domácich hereckých elít starších i mladších (Brzobohatý, Müller, Vášaryová, Kvietik, Kramár, Kolínska, Dočolomanský, Jamrich a mnoho ďalších), pričom takéto niečo by už v súčasnosti bolo asi prakticky nezrealizovateľné. Čo by som ale vytkol a čo viacmenej ako jediné z negatív stojí za výraznejšiu zmienku, je istý kvalitatívny pokles, ku ktorému došlo v záverečných dvoch častiach, kedy to už akosi začalo pomaličky strácať dych a aj onen ťažko popísateľný šmrnc. No skrátka Alžbetinmu dvoru oveľa viac svedčí zasadenie do 19. storočia, a teda do čias habsburskej stavovskej monarchie, zemanstvo, než skok o niekoľko generácií vpred k udalostiam 20. storočia na pomedzí prvej, respektíve druhej svetovej vojny (i keď chápem, že vzhľadom na vtedajšiu politickú situáciu u nás bolo vhodné sfilmovať i túto kvalitatívne znateľne slabšiu, avšak ideologicky o to "zásadnejšiu" časť Zelinovej ságy o fabiciovskom rode). Pokiaľ by tvorcovia zostali len pri pôvodných štyroch dieloch, nebál by som sa tomu udeliť i plný počet, avšak takto zostávam "iba" na lepších štyroch s vedomím, že si to o nejaké tie rôčky s radosťou celé zopakujem. 85% (29.05.2017)

Rukopis Hany Zelinové na scénáři je patrný ve chvílích, kdy třeba malá Berta (v 5. díle) drnčině vyslovuje "er", nebo v posledním díle, kdy se těhotná Marta ptá Daniela: "Kde je Tvůj bratr?" Nádherně odvyprávěná sága má pevný základ v trilogii Hany Zelinové "Alžbětin dvůr", "Volání větra" a "Květ hrůzy". Osudy rodu Fabiciovců jsou silnější v prvních čtyřech dílech, které těží z 19. století. Poslední dva díly víc motají politiku a upřednostňují komunisty. Scény s přestřelkou Němců a partyzánů působí spíš jako parodie než jako opravdový boj. Herecky výborně podchycené, výborný nápad obsadit do role Celesty, pravnučky Julie Fabici (Emília Vašáryová), Magdu Vašáryovou. (08.07.2008)

Velmi podařený (díl 1-4) seriál, který mapuje tragické osudy několika generací rodu Fabiciů od dob Napoleonova tažení do Ruska až po druhou světovou válku. Seriál má velmi kvalitní hudbu a herecké obsazení, které je zejména v první polovině seriálu podpořeno i silným dějem a solidním scénářem. Jak je typické pro seriály z minulého režimu, čím více vzrůstá síla "dělnického" hnutí, tím více děj zabředává do prázdného politikaření a nabubřelých řečí. Pokud se děj opírá o tragiku rodinné kletby a velké emoce nenávisty, závisti a lásky a žárlivosti, potud je dobrý a věrohodný, protože neprodukuje nikoho zcela kladného nebo záporného, jen ho více či méně chápeme a fandíme mu. Ke konci už kladnost postav plyne a odvozuje se od jejich postoje ke komunistickému hnutí a partizánům. Takže to jde šupem domů. Škoda, že se seriál více neopíral o silné figury Mathaise, Alžběty, Julie a Filipa a nevytvořil jim i ke konci silnou protiváhu. (07.10.2007)