Alžbetin dvor

Úžasný seriál kterého se zub času ani nedotkl poprvé jsem viděl až poslední část a to ještě z půlky když to jednou dávala ČT a tak sem musel čekat až to opět někdy zařadí STV a konečně sem si mohl tenhle skvost zhlédnout od začátku a musím Slovákům vystřihnout poklonu je to skvělí seriál který nemá moc velkou konkurenci jak tady v Česku tak na Slovensku je škoda že už se něco podobného netočí a pokud ano nestojí to za moc holt tenkrát věděli jak na to tohle je rozhodně za plný počet * (23.05.2014)

Domnívám se, že tento televizní seriál zachovává všechny přednosti kvalitní tvorby a má smysl pro detail postav se zvláštní osudovostí. Nemluvě o tom, že v něm slovenská krajina v celé šíří půvabu jen září. A jako by ten exteriér pro dramatický děj byl přímo stvořen. Režisér Andrej Letrrich měl velký dar, že uměl vždy vsadit na herce, přesněji na skvělé herce, kteří umějí či uměli udržet pozornost seriálu v historickém pojetí v míře svrchované a budiž jim za to dík. Přesto, že čas bývá někdy neúprosný kritik, tak poutavé literární návraty do televizních adaptací uplynulé doby jsou pro mne vkusnou a přitažlivou zábavou. Ještě dodám, že spisovatelka Hana Zelinová uměla opravdu nádherně a živě vytvořit ve své fantazii příběhy plné dramatických zvratů. (03.08.2010)

Dokud se to odehrává v 19. století a jde čistě o rodinné drama s hádkami mezi více bohatými a méně bohatými, tak je to fantastický výlet do slovenské historie středních vrstev. Takže první tři čtyři díly výborné, pak ovšem nastupuje dělnické hnutí a levicová ideologie a nastává kvalitativní sešup, nicméně dobová daň roku vzniku je tu ještě ve snesitelné míře. První polovinu suverénně táhnou Radoslav Brzobohatý a Emília Vášáryová. Aby to divákům nebylo líto, v pátém díle se Brzobohatý objevuje aspoň jako dabér a jeho hlasem mluví Štefan Kvietik. Na snížení dramatického vyznění má podíl Magda Vášáryová, která se posledními dvěma díly motá v dost nešikovné postavě pošahané Celesty. Naproti tomu zajímavou roli bordelmamá ztvárnila zpěvačka Zora Kolínská. Má to navíc slušnou a přesně pasující hudbu. Slovenská televize si postavila solidní pomník své tvorby z 80. let a troufnu si tvrdit, že je to lepší než Zlá krev nebo Synové a dcery Jakuba Skláře ze stejné doby u nás. (16.06.2012)

Rukopis Hany Zelinové na scénáři je patrný ve chvílích, kdy třeba malá Berta (v 5. díle) drnčině vyslovuje "er", nebo v posledním díle, kdy se těhotná Marta ptá Daniela: "Kde je Tvůj bratr?" Nádherně odvyprávěná sága má pevný základ v trilogii Hany Zelinové "Alžbětin dvůr", "Volání větra" a "Květ hrůzy". Osudy rodu Fabiciovců jsou silnější v prvních čtyřech dílech, které těží z 19. století. Poslední dva díly víc motají politiku a upřednostňují komunisty. Scény s přestřelkou Němců a partyzánů působí spíš jako parodie než jako opravdový boj. Herecky výborně podchycené, výborný nápad obsadit do role Celesty, pravnučky Julie Fabici (Emília Vašáryová), Magdu Vašáryovou. (08.07.2008)

Matne si pamätám, že keď som Alžbetin dvor ešte ako malý fagan neviem koľko rokov dozadu videl prvýkrát, bol som z toho svojim spôsobom nadšený (páčila sa mi najmä, s ohľadom na vtedajší vek, veľmi pútavá temná symbolika prekliatia celého rodu či s tým spojené tragické zahynutia potomkov atď. - a neviem prečo, no scéna s narazením hlavou o konár stromu počas jazdy na koni mi zostala vrytá v pamäti po celý ten čas), a teda som bol patrične zvedavý, aký dojem to vo mne zanechá teraz, o nejaké tie rôčiky neskôr. Pochopiteľne som to už tentoraz vnímal z trošku iného uhlu pohľadu, nebol som už až natoľko paf z onoho príbehu (hoc je svojim spôsobom nepochybne krásny - ak budem mať niekedy viac času, dozaista si zoženiem i knižnú predlohu od Hany Zelinovej) či zasadenia príbehu do pomerne neokukanej zemanskej doby 19. storočia, no začal som si všímať aj akýsi širší kontext, a teda aj faktory ako sú formálne zvládnutie, réžia, kamera, výprava, herecké výkony a podobne. Na moje prekvapenie ma sága fabiciovského rodu opäť poľahky dokázala do značnej miery zaujať, a tým pádom to u mňa na základe subjektívneho dojmu mierne i zľahčilo (respektíve otupilo) nejaké tie občasné nedokonalosti, ktorým sa tento projekt nevyhol. Treba však uznať, že na (česko)slovenské pomery je to stále chválihodný nadpriemer, remeselne veľmi dobre zvládnutý počin, ktorý - narozdiel od niektorých iných - "nepochoval" ani zub času (ba čo naopak, pridalo mu to na akomsi honosne pôsobiacom statuse). Rovnako honosne sa vynímalo i herecké obsadenie, keďže sa tu vystrieda veľké množstvo z domácich hereckých elít starších i mladších (Brzobohatý, Müller, Vášaryová, Kvietik, Kramár, Kolínska, Dočolomanský, Jamrich a mnoho ďalších), pričom takéto niečo by už v súčasnosti bolo asi prakticky nezrealizovateľné. Čo by som ale vytkol a čo viacmenej ako jediné z negatív stojí za výraznejšiu zmienku, je istý kvalitatívny pokles, ku ktorému došlo v záverečných dvoch častiach, kedy to už akosi začalo pomaličky strácať dych a aj onen ťažko popísateľný šmrnc. No skrátka Alžbetinmu dvoru oveľa viac svedčí zasadenie do 19. storočia, a teda do čias habsburskej stavovskej monarchie, zemanstvo, než skok o niekoľko generácií vpred k udalostiam 20. storočia na pomedzí prvej, respektíve druhej svetovej vojny (i keď chápem, že vzhľadom na vtedajšiu politickú situáciu u nás bolo vhodné sfilmovať i túto kvalitatívne znateľne slabšiu, avšak ideologicky o to "zásadnejšiu" časť Zelinovej ságy o fabiciovskom rode). Pokiaľ by tvorcovia zostali len pri pôvodných štyroch dieloch, nebál by som sa tomu udeliť i plný počet, avšak takto zostávam "iba" na lepších štyroch s vedomím, že si to o nejaké tie rôčky s radosťou celé zopakujem. 85% (29.05.2017)