Poslední císař

Bertolucciho film se mi líbil, protože se zajímám o historii. Čínské císařství, jeho tradice i zničení jsou tady popsány dobře. Poznáte život v Zakázaném městě i v čínském nápravném zařízení. Také se zde dost hovoří o vzniku čínské republiky r. 1912, o Čankajškovi, Mandžusku a vlivu Japonců na východní Asii. Vytvoření loutkového státu Mandžukuo na severovýchodě země, jmenování loutkového císaře, střet ruské bolševické a japonské fašistické ideologie. Film končí rostoucím vlivem Mao-ce-tunga. Záleží, co v tomto filmu hledáte. Pokud informace a takřka dokument o první polovině minulého století, budete určitě spokojeni. (05.01.2014)

Trochu manýristické a zdlouhavé, ale to už k epochálním freskám tak nějak patří. Na můj "citovými vyděrači" otupený vkus také přespříliš odbavené emocí, které by mne více zatáhly pod velkopanskou vizuální masku, dovolily snadněji proniknout do jednotlivých postav a (eventuálně) dostrkat k momentům, takříkajíc bez dechu. Přišlo mi, že jsem pouze klouzal po povrchu, po povrchu sice krásného, ale stále košatějšího a košatějšího stromu válcujících dějin, který spěje vstříc nevyhnutelnosti žánrových klišé. Což také udělal. Nicméně i tak jde o skvělý a přínosný film, nezřídka vyvolávající úžas nad malebnou kamerou, výpravou, úžas nad životními paradoxy a lidskou povahou. Vřele doporučuji. P.S. Hudební složka mohla být lepší... (21.12.2008)

Tak som si po mnohých rokoch opätovne pozrel Bertolucciho veľkofilm, ktorí akademici štedro ovešali Oscarmi. A ako obvykle som znížil hodnotenie o hviezdičku. Síce uznávam, že ide o vysoko nadpriemerný, vysoko nákladový a poriadne dlhý film, ale mal som z neho pocit, že sledujem populárno-náučný film z dejín Číny v 20. storočí. Posledného cisára som vnímal ako celoživotného väzňa, ktorému vonkajšie udalosti iba menili klietku. Pôvodne zlatú v Zakázanom meste, neskôr japonskú v Mandžusku a nakoniec klietku v tvare väzenia pre triednych nepriateľov. Ani z jednej klietky sa mu nepodarilo utiecť a keď ho po prevýchove pustili na slobodu, chvíľu zažil slobodu v nejakej botanickej záhrade, vrátil sa do detstva za lístok do Zakázaného mesta a navždy zmizol v dejinách. Ani neviem, či by som kratšiu verziu hodnotil vyššie (veď tých rituálov tam nemuselo byť toľko), skôr by som ocenil, ak by bolo jasnejšie, čo chceli tvorcovia týmto filmom povedať divákovi, lebo ohúriť veľkoleposťou už nestačí. Vlastne stačí, ale mne nie. (23.07.2017)

Neobyčejně silný příběh je bohužel zčásti potlačen tím, že se mohlo natáčet v Zakázaném městě. První hodinu tak sledujeme barevně vyvážený opulentni sled výjevů a pak na to hlavní, loutkovy stát Mandžusko, už nezbývá moc času. Jenže právě v něm spočívá celá tragédie posledního císaře, a tak zamrzí, že je druhá světová válka odbyta pár scénami. Scény z tábora pak smrdí podkuřováním čínským úřadům. Moudrý vychovatel, slušné ubytování bez šikany. Chápu, že touha filmařů po Zakazanem městě byla veliká, ale takto jsou tu silné momenty řídce roztroušené a Bertolluciho spíše zajímá krása rudých praporů na zeleném pozadí. (14.02.2016)

Veľká epopeja o živote posledného čínskeho cisára. Česť, sláva, zmena režimov, hanba, poníženie, prevýchova, väzenie, strata, snaha o vymazanie slobody a slobodného rozmýšľania ľudí, nádherné scenérie, masové scény, proste jedinečný film. Avšak veľmi nudný a nie dobre zložený, veľakrát neukazuje to čo by mal alebo to ukazuje inak ako by som čakal. Príliš dlhý a tichý film, dosť skostnatelý, hudba 80. rokov, ktorá nezapadá do toho celého. Polopompézna a miestami tragikomická až naozaj smutná snímka. (25.07.2012)