Hercule Poirot - Season 5 (1993) (série)
Režie:
Brian FarnhamScénář:
Anthony HorowitzHudba:
Christopher GunningHrají:
David Suchet, Hugh Fraser, Tushka Bergen, Philip Jackson, Emma Fielding, Jeremy Northam, Richard LinternObsahy(1)
Na dražbě uměleckých předmětů se Hercule Poirot seznámí s významným sběratelem obrazů, arogantním panem Chevenixem. Ten využije tohoto setkání a požádá detektiva o prošetření finančních podvodů, z nichž podezřívá jednoho ze svých zaměstnanců. Poirot s kapitánem Hastingsem tedy odjíždějí do Chevenixova sídla, aby prověřili jeho podezření. Hosté jsou poučeni o puntičkářsky přesném dodržování denního režimu v domě, přesto dojde hned první večer k neslýchané události: pan Chevenix se nedostaví včas ke společné večeři. Poté, co přítomní vylomí dveře jeho pracovny, najdou pána domu s prostřelenou hlavou. Pistole v ruce a krátký vzkaz na rozloučenou svědčí o sebevraždě, Poirot si ale všimne několika nesrovnalostí, které verzi o sebevraždě odporují. (Česká televize)
(více)Recenze (36)
Tak toto je rozhodně lepší díl a 4* hvězdy mnoho neschází. Všechno je velmi dobré, atmosféra díky excentričnosti oběti velmi hustá, nechybí autorčina záliba v odkládání dětí a záhada zamčeného pokoje (u Agathy neobvyklá) je pak třešničkou na dortu. Paráda! Jenže pak přijde závěr, který je myslím v režii Anthonyho Horowitze a Briana Farnhama a nikoli autorky předlohy samé. A to je takový průšvih, až se chce člověku praštit ovladačem. Manipulativní hlas ze záhrobí nevede k autorčině tolik oblíbené sebevraždě, ale malé šedé buňky zabíjí spolehlivě. ()
Hercule Poirot tentokrát řeší skutečně otřesný případ! Jen zvrhlá mateřská láska se může uchýlit k zločinu a dokonce k vraždě! Jaký propastný rozdíl mezi takovou zločinnou matkou a francouzskou královnou Blankou, která svému synovi sv. Ludvíkovi říkávala: „Můj synu, raději bych tě viděla mrtvého ve svém náručí nežli ve stavu hříchu!“ Jaká veliká láska z ní mluvila! K synovi i k Bohu! ()
Klasická Poirotovská zápletka. Rozuzlenie pomerne prekvapivé, prichádza až potom, čo sa zdá, že je všetko uzavreté. Pripomenulo mi to jednu časť Perryho Masona. Z atmosféry sa však dalo vyťažiť viac, je škoda, že je to proste iba ďalší nevyčnievajúci kúsok do televíznej seriálovej skladačky. Potešila ma ale zase stopáž, keď nič nie je príliš naťahované, akoby tomu bolo u potenciálneho celovečerného filmu. Škoda, že trik so šampanským je dnes už tak otrepaný, potom nemôže správne fungovať ani pri adaptácii z roku 1993. ()
V téhle detektivce opět defiluje pestrý výběr detektivkářských klišé nejen Agathy Christie. Nechybí záhada zamčeného pokoje, utajená svatba, nová nepodepsaná závěť, falešný výstřel, falešné obvinění, falešná sekretářka, fingovaná sebevražda a fingovaný dopis na rozloučenou. Ta fingovaná sebevražda je pochopitelně Poirotem okamžitě odhalena neboť zavražděný podle všech dobrých pravidel žánru třímá vražednou zbraň v nesprávné ruce. Kupodivu se v příběhu nevyskytují žádné falešné vousy, tedy zdá se... Celkově je ovšem zápletka (přes všechna ta klišata a obvyklé mlžení, jehož smyslem je pochopitelně vrhnout stín podezření na každého s výjimkou skutečného vraha) poměrně mazaná, i když její filmové zpracování v celé nahotě odhaluje značnou krkolomnost dosti překvapivého rozuzlení. Taky ta scéna s obrazem matky právě ztrácející své dítě jakožto jeden z klíčů k případu je pravděpodobná asi jako povodeň na Sahaře. Filmové zpracování je ovšem standardně dobré, takže pod čtyři hvězdičky jíti nelze... Celkový dojem: 75% ()
Přišlo mi to jako malinko slabší díl, i když ono je to celkem vynahrazeno tím, kdo je vlastně vrahem. V podstatě kdokoli jím mohl být, což se nakonec potvrdilo. Vrah mě snad nenapadl. Je to hlavně proto, že díl je plný stop, které ukazují na všechny možné postavy. Tím se tu celkem dobře udržuje napětí. ()
Reklama