Vojna a mír I
Vojna i mir I: Andrej Bolkonskij
War and Peace: Part I
Obsahy(1)
Rok 1805. V Petrohradu vychází Manifest o vypovězení války Francii. Rusko se spojuje s Anglií a Rakouskem proti Napoleonovi Bonaparte, který již uchvátil půl Evropy … V salónu dvorní dámy carevny, Anny Šerer, v domech hraběte Rostova a knížete Bolkonského, na plesech i v salónech petěrburské a moskevské smetánky se s obavami hovořilo o vojenské akci proti – jak se domníval Pierre Bezuchov – největšímu člověku na světě. V Moskvě umírá starý hrabě Bezuchov a jeho syn – levoboček – získává moc nad obrovským majetkem. Kníže Andrej Bolkonskij, který nechal ženu Lízu v péči starého knížete, se stává pobočníkem generála Michaila Kutuzova. Padesátitisícová ruská armáda pod velením Kutuzova vstupuje na rakouské území, aby se spojila se svazovou armádou rakouského generála Macka a ke společnému postupu proti Napoleonovi. Čeká je bitva u Slavkova, od té doby nazývaná ,,bitvou tří císařů“.
Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (79)
Dosť veľký zážitok, žiadny ľahký relax. Pravda o vojne a o živote. Sfilmovaná genialita Leva Nikolajeviča Tolstého pohľadom Sergeja Bondarčuka. Nemôžem mu poprieť snahu o čo najvernejšie stvárnenie predlohy, ale Tolstého "románový svet" s hlbokým poznaním psychiky človeka sa dokonale sfilmovať asi nedá! V každom prípade sa o to Bondarčuk pokúsil. Niekedy sa mu to podarilo úchvatne, niekedy prapodivne. Bojové scény mi vyrazili dych a prekvapila ma aj kamera, najmä jej pohľady z vtáčej perspektívy. Pôsobivé! Keď si uvedomím, že to bolo natočené v rokoch 1965-67 v ZSSR, tak chápem, že Rusi to museli urobiť tak veľmi výpravne a takmer megalomansky, veď - "ako si vôbec mohli Američania dovoliť natočiť toto slávne ruské dielo?!" (v roku 1956) Mimochodom, to americké sa mi páči viac. ()
Mám rád kvalitní megalomanské filmy v precizní technické kvalitě, takže jsem se na Bondarčukovu Vojnu a mír nesmírně těšil. Jaké však bylo moje překvapení, obraz na DVD prvního dílu je vyloženě hnusný. Asi jsem příliš zmlsaný digitálními remastery u Davida Leana. Film jako takový je ovšem parádní (úvod sice mírně rozvleký) a kamerové jízdy u bitvy u Slavkova - něco tak precizního nevidíte každý den. ()
Románová sága Vojna a mier od Tolstého ma nadchla iba priemerne, hlavne úvod mi prišiel strašne zdĺhavý, dej sa tu ťahal ako chrípkový sopeľ. Kniha obsahuje aj siahodlhé, nezaujímavé opisy postáv, prostredia a pod. Úvodný filmový diel sa venuje hlavne tejto nudnejšej časti, ale Bondarčuk tu dokázal aj napriek scenáru stvoriť hotové umelecké, megalomanské filmové veľdielo. To najvhodnejšie slovo, ktoré mi v súvislosti s týmto snímkom chodí po rozume je nadčasovosť... nadčasovosť v mnohých ohľadoch. Aj laik si všimne mnohé inovatívne filmové prvky, ktoré vtedy neboli vôbec bežné a vlastne nie sú bežné ani dnes. Nádherná práca s kamerou, úžasná výprava a hudba, perfektní herci, bitka pri Slavkove uskutočnená v takom rozsahu a spôsobom, že sa mi od údivu hýbala sánka zo strany na stranu a mnohé ďalšie iné veci.... Viac nie je čo dodať, každý fanda historických filmov si tu príde na svoje. Jeden z mála príkladov, kde film je lepší ako kniha. 85/100 ()
Úctyhodné a megalomanské. První hodinu jsem se sice ztrácel v postavách a dějových linkách ruské smetánky (román jsem zatím nečetl). Některé momenty v interiérech mě uspávaly, dlouhé záběry, pomalé tempo a rozvláčnost mi zrovna nepomáhaly. Nicméně, jakmile se začalo bojovat, jak kdyby mě někdo pokropil živou vodou. Rozsáhlé bitevní scény, jsou fascinující jak svojí monumentálností, tak sehraností (nechápu jak, mohli uřídit tak velký komparz) a především působivostí. Kamera, která přelétává nad bojištěm a nekonečnými šiky vojáků aby se vzápětí ocitla na zemi, točila se, kroužila a manévrovala mezi bojujícími vojáky… ta atmosféra se prostě nedá popsat. ()
Bondarčuk je známy ako jeden z uprednostňovaných režisérov z čias Sovietskeho zväzu, pri ktorom režiséri ako Tarkovskij nedostávali toľko priestoru a pochopenia. Bondarčuk totiž točil megalomanské filmy, divácke, no poetika a práca s kamerou, či prostredím boli u neho vynikajúce. Som mierne ovplyvnený jeho neskorším filmom Waterloo, s ktorým sa tunajšie boje, najmä bitka u Slavkova ani nedajú porovnať. Ak to porovnám napríklad s nedávnym filmom Alexander Veľký, či filmom 300 alebo mnohými zobrazujúcimi prvú, či druhú svetovú vojnu, tak to bolo majestátne, veď už len ten obrovský počet komparzistov zohral svoju úlohu, ale nebolo to nejak extra pôsobivé. Na filme mi vadili zmeny deja a prostredia, ktoré akoby spolu nesúviseli a preto som si film nevedel užiť. Avšak to, že sa jedná o pôsobivé čudesné, no najmä ruské dielo, sa nedá poprieť, tú ich nepredvídateľnosť, záhadnosť tam je cítiť, škoda že tam nebolo viac tých zamyslení nad životom, tie ktoré tam boli, boli totiž pôsobivé. 09.06.2013 - Musím sa opraviť, tentokrát som si pozrel znovu niektoré pasáže a musím uznať, že to spolu dobre súvisí, tá menej pôsobivá bitka sa však dá chápať viac filozoficky, pretože toto dielo jej má dosť. Je dlhé, no treba si skúsiť to dielo užívať a vžiť sa doň ho, je to kvalita. ()
Galerie (41)
Photo © Mosfilm
Zajímavosti (11)
- Natáčení trvalo úctyhodných sedm let a scéna bitvy u Borodina proti Napoleonovi se zapsala do Guinnessovy knihy rekordů jako největší bitevní sekvence v dějinách filmu. (Karlos80)
- Po započtení inflace by se rozpočet dostal na závratných 560 milionů dolarů, a byl by tudíž nejdražším filmem všech dob. (Karlos80)
- Na natáčanie bolo použité zásadne nové kinematografické vybavenie a materiály. Tvorcovia získali prístup k muzeálnym fondom a na nakrúcanie použili autentický nábytok a doplnky z 19. storočia. (Arsenal83)
Související novinky
Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm
Syn slavného Sergeje Bondarčuka Fjodor to slušně rozjel a daří se mu kráčet v otcových šlépějích – přinejmenším co se rozmachu jeho filmů týče. Po afgánské akci 9. rota a dvoudílném sci-fi velkofilmu… (více)
Reklama