Vojna a mír I: Andrej Bolkonskij

Jestli mám něco na ruské kinematografii vážně rád, tak je to ta megalomanie - davové scény, které točil Bondarčuk, jsou na míle napřed oproti drtivé většině filmařů pokoušících se o podobné záležitosti. Dnešní tvůrce by to odflákl pomocí počítačové technologie a měli bychom na tácku blockbuster, který by se většině, hlavně mladým, líbil, mě by však nechal chladným. Naštěstí nic takového se v tomto případě stát nemohlo a mohu jen obdivovat. Zde se nabízí srovnání i s mnou viděným jiným Bondarčukovým filmem Waterloo, což bylo vlastně volné pokračování tohoto čtyřdílného eposu. Nacházím srovnání, která hovoří zároveň v prospěch i neprospěch Vojny a míru. Tento film zachycoval pro diváka přitažlivěji atmosféru válečných polí - divákem viděný boj je krutější a více mrazí v zádech. V neprospěch ovšem hovoří herecké výkony - nebojte se, že bych chtěl kritizovat. Přední ruští herci se svých partů zhostili brilantně. Aby ne, když si sám pan režisér střihl rozsahem i výkonem velkou roli Pierra Bezuchova, ve vedlejších rolích zase nacházíme pány Tichonova, Michalkova či Tabakova. Ale takový tahoun a sympaťák jako Rod Steiger se ve filmu nenachází. Co se týče průběhu filmu - první, interiérová část je sice důležitá pro dějotvorné dialogy, že bych byl nějak extrémně vzrušen, to bych lhal, ale oči upoutané na obrazovku mám. Druhá, bitevní část je naprosto geniální a i díky ní dávám pět hvězdiček. Už jsem o ní mluvil, zaujala mě tam kromě samotného průběhu bitev např. u Slavkova i scéna, kdy jeden z vojáků umírá a dostává se do nebe. Vážně věřím, že takhle ten odchod na onen svět může vypadat, ovšem až to zažiji sám, tak vám to už nepotvrdím. Závěr mě bohužel zase tolik nebavil, asi je to moje chyba - byl jsem namlsán již zmíněnými akčními scénámi (i když, nezní to adjektivum "akční" v tomto případě pejorativně?), nicméně špatné to v žádném případě není. O hodnocení jsem již mluvil, dávám pět hvězdiček, v dalších dílech očekávám zlepšení a tento díl mohu titulovat najisto výborným prologem. (16.03.2009)

Neni jednoduche hodnotit prvni cast tohoto monstrozniho velkofilmu. Spojeni Tolsteho predlohy, Bondarcukovy rezie a neomezeneho rozpoctu, dava tusit, ze se jedna o velky pocin, coz je tedy bez debat. I kdyz nemam, co bych vytknul, plne hodnoceni nedam, protoze me to uplne nestrhlo. Noc je jeste kratka, jdu na druhy dil... (18.05.2014)

Asi nejsilnější stránkou je podle mě casting, snad všechny postavy (možná až na Pierrovu ženu) mi dokonale sedí. A samotný Pierre, do jehož role se obsadil režisér -- na první pohled mi poklesla čelist, ale jakmile jsem se vzpamatoval, zůstávám nadšen. Četbou knihy jsem, přiznám se, poznamenán, takže onu část "Mír" narozdíl od ostatních pochválím o trošku víc než "Vojna". Přeci jen točit bitvu s půlmiliardou lidí je pro výsledný dojem snazší, než předat subtilní napětí ve vztazích. Líbí se mi, že se nejedná nijak zvlášť o interpretaci knihy, ale o prosté předvedení příběhů lidí, okolo kterých se zdejší svět točí... Včetně toho, že se vystupujícím dostane přesně toho, čeho si zaslouží. Abych nebyl odporný, s výjimkou Lízy Bolkonské. (02.11.2012)

Viděl kdysi jako kluk, když to šlo v televizi, a neměl z toho moc rozum. Teď si na to vzpomněla žena, původem ruská šlechtična :-), a přála si k Ježíšku DVD. Po těch letech příjemné překvapení – oni ti Rusové tenkrát ty velkofilmy dělali úplně jinak! Nejvíc mě na tom dostává, jak se tady vyobrazuje monumentální kus historie, používají se k tomu bombastické prostředky, sledujeme milión postav, ale většina filmu je navzdory tomu všemu subjektivní až intimní, často s polohalucinogenním účinkem. A to já rád. A ještě mě s přihlédnutím k době vzniku šokovalo, jak málo je v tom ideologie, v prvních dvou dílech vlastně žádná. (08.02.2010)

První díl megalomanské adaptace Vojny a míru ukázal to, čeho jsem se obával. Že pokud se nepohybujeme na válečném poli, je život na aristokratickém dvoře v Rusku 19. století celkem pěkná nuda (proto jsem v četbě této čtyřdílné epopeje skončil v půlce druhého dílu) a z dnešního pohledu nezajímavá. Ovšem, jakmile se přesuneme na bojiště u Slavkova tak si Bondarčuk začne hrát s vojáčky a servíruje nám megalomanské záběry s tisícovkami komparsistů, a na to se kouká stále pěkně. Snad se to dalším dílem zlepší. (04.05.2009)